Reportáž z blokády klerofašistického Pochodu pro život

„Stop klerofašismu“, „No pasarán!“, „Moje tělo – moje volba“, Lidská práva > vaše víra“, „Dejte vaše pánbohy pryč od mojí dělohy“, „Poslušná? Ne!“, „Vzduch se čistí, již fašisti nebudou nám poroučet“, „To my jsme pro život (žen, dětí, kvír lidí, pracujících, menšin…)“, „Protect choice“, „Klerofašisty v ČR nechceme!“, „Kvír revoluci“, „Pro-life movement kills women“, „Savita Halappanavar (+31), Izabela Sajbor (+30), Olga Reyes (+22), Manuela (+33), Mildred (+15), Dorota Lalik (+33), Yeniifer Alvarez Estrada Glick (+29)“, „Kvír se blíží“, „Klerofašismus je peklo“, „FCK HPŽ“, „,Zákaz potratů je jen 10 % toho, co chceme.‘ R. Ucháč, předseda HPŽ“, „Také kvír chtějí mír“, „To my jsme tu opravdu pro život“, „Thank goddess for Ciocia Czesia“, „Nejlepší je prostě vlastní volba“, „Je to moje vagína, ne tvoje množírna“, „Manipulujete, ubližujete“, „Dostupné potraty všem“, „Každá děloha se obejde bez boha“, „Nepomáháte, ubližujete“, „Vaše děti budou jako my“, „Lásku, mír a bezpečí“, „We won’t go back“, „Potraty musí zůstat legální a bezpečné“, „Ať žije volba“, „Klerofašistům nevěřte“, „Duka smrdí“ – to jsou některé z nápisů na cedulích, které se objevily na protestu proti tradičnímu pochodu klerofašistů Prahou. Doplňovaly je transparenty s hesly jako „Potrat je zdravotní péče“, „50 tisíc žen ročně zemře v zemích, kde jsou potraty nelegální“, „Špína, hnus – klerofašismus“, „Od Lipska po Prahu proti patriarchátu“, „Praha je a bude feministická. Proti klerofašismu“ či ten ústřední, největší: „Vlast, plotna, rodina – to je ale kravina“.

Slogany jasně vypovídají o poselství blokády Pochodu pro život, kterou na sobotu 6. dubna svolala Anarchistická federace (AF) ve spolupráci s kolektivy Dekonstrukce, Jezevky, K115, Plusko+ a Za slobodné maternice. Chtělx jsme dát jasně najevo, že se budeme aktivně bránit pokusům zasahovat do práva rozhodovat o našich tělech, které se asi nejzřetelněji projektují v bigotním požadavku na zákaz interrupcí. Chtělx jsme ukázat, že když klerofašisté vyjdou s tímto svým požadavkem do ulic, narazí. A to se také povedlo.

Pochod pro život se navenek snaží budit přívětivý dojem. Jak jsme ale již předeslalx v pozvánce na blokádu: Pod touhle šarádou se skrývají fundamentalistické názory a plíživá snaha o manipulaci celé společnosti. Organizující Hnutí pro život je na české poměry extrémně aktivní lobbistická skupina. Ačkoli se relativně často dostává do médií, většina jejich činnosti je velmi tichá – obchází se svojí agendou v parlamentu a skrz sympatizanty ve stranách od ANO přes ODS po KDU-ČSL získávají spojence pro zdánlivě neutrální prorodinnou politiku, jejímž jasným cílem je ale tuhý středověk. Ten předseda Hnutí, Radim Ucháč, před pár lety shrnul: „zákaz potratů (…) je jen deset procent z toho, co chceme“.

Navíc se krátce po jejich zablokovaném pochodu provalilo Ucháčovo angažmá v ultrakonzervativní síti Agenda Europe, kde představil svůj plán na vytvoření seznamu žen, které chtějí podstoupit interrupci. „Toto řešení bude respektovat svobodu volby, ale zároveň oddělí špatné ženy od ostatních. Malý počet zapsaný v registru a pohrdání společností se stanou argumentem pro úplný zákaz potratů,“ předpokládá Ucháč.

Jenže „špatné ženy“, za něž se bez ohledu na pohlaví tímto prohlašujeme, se Ucháčovi postavilx do cesty – doslovně. Pojďme se krátce podívat, jak to probíhalo.

Začněme u příprav. Jelikož ty je třeba nepodcenit. V rámci naší federace jsme jako takovou pozvánku a vysvětlení svého postoje vydali tematické číslo nástěnných novin A3, kde mimo jiné stálo: „Pochod pro život je zcela jednoznačně každoroční demonstrací zpátečnictví a tmářství, voláním po jakémsi návratu do věku všeobjímající moci náboženských dogmat, snahou legitimizovat xenofobii, diskriminaci a nepřátelský postoj vůči jinakosti.“ V praktické rovině jsme pak vydalx stručný návod k úspěšnému zapojení se do blokády, kde bylx účastnice*íci vyzvánx, ať si zvolí míru svého zapojení vzhledem k možným represivním dopadům. V pátek 29. března proběhl workshop malování bannerů. A večer před blokádou se na pražské Štvanici konalo veřejné akční plénum. Přípravy tedy neprobíhaly za zavřenými dveřmi, ale byly maximálně otevřené participaci. Navíc účastnice*íci nechalx projevit svou kreativitu množstvím již výše uvedených sloganů, které se na akci objevily.

V den blokády se o půl druhé odpoledne začalx scházet „špatné ženy“ na Malostranském náměstí. Slunečné a na danou roční dobu extrémně teplé počasí se podílelo na skvělé atmosféře, kterou nenarušili ani všude šmejdící policajti, ani trhy, které se zrovna konaly na náměstí. Znamenalo to sice, že na stovky hlav rozrůstající se dav byl v poněkud stísněnějších podmínkách, než se počítalo, ale nic to neubíralo na jeho akčním naladění. Netrvalo dlouho a slova se ujalo řečnictvo zastupující Koalici týdne pro reprodukční spravedlnost, organizaci Ciocia Czesia, Mater Nostra, vystoupil Pražský revoluční sbor a vedle proslovu Za slobodné maternice zazněl společný projev koalice antifašistických, feministických a kvír kolektivů, kterou tvořila také AF. V něm bylo mj. řečeno: „Když se stavíme proti lžím, manipulaci a vyvolávání strachu, klerikálové nám podsouvají, že chceme co nejvíc interrupcí. Není to pravda. Chceme možnost, aby se každá osoba mohla skutečně svobodně rozhodnout a – ať už bude tahle často nesnadná volba jakákoli – aby ji společnost nešikanovala nebo skrze zákazy netlačila do často životu nebezpečných podomních interrupcí.“

Po proslovech jsme se po „malých“ skupinkách čítajících kolem 100 lidí vydalx na most Legií, odkud bylo již svěšené lezectvo s lanem, které přehradilo cestu přes most. Policie mezitím vytvořila za pomoci antonů vozovou hradbu mezi pochodem, který mířil na Újezd, a blokádou na mostě.

Pochod pro život byl asi nejmenší za ta léta, co ho klerofašisti v Praze pořádají, a to i navzdory dovozu účastnictva z výsep klerikálů, erárním bagetám a vskutku nemalému rozpočtu, který měli na akci vyčleněný. Účastnili se i někteří politici a církevní papaláši. Církevní sekuriťáci rozdávali svaté obrázky či co, v reflexních vestách se sem tam přesouvaly desítky pořadatelů, aniž by to bylo nějak účelné. Po jejich cestě na Újezd proběhlo i pár menších narušení jejich pochodu s houkadly (ano, jde o onu vskutku účinnou zbraň, kterou doporučovalo jako prevenci před nechtěným otěhotněním Hnutí pro život ukrajinským ženám znásilňovaným ruskými vojáky). Další intervencí byla snaha několika aktivistek infiltrovat pochod s pikety apelujícími na ochranu životů už narozených palestinských dětí. Na životech těchto dětí ale podle křesťanských fundamentalistů z nějakého důvodu nezáleží, takže ulovené pikety, které tvrdily, že na nich také záleží, byly s náboženským odhodláním ničeny, což bylo doprovázeno agresí vůči jejich nositelkám.

Zatímco si fízlové doprovázející pochod mysleli, že tato dílčí narušení už značí chystanou blokádu, ti na mostě byli značně zmatení z příchozích protidemonstrantů*ek. Nevěděli moc co a jak, a tak na nás buď prostě jen čuměli, nebo pobíhali dobrých 15 minut sem a tam. To už se ozývalo mohutné skandování hesel jako „Ženská práva – lidská práva“, „Fašisti neprojdou“, „Děte domů“ či „Máme celej víkend“. Aby toho zmatku neměli dost, před mostem si nevěděli rady s dalšími protestujícími. Po dvaceti minutách se přiblížilo policejní auto a byla nám tlumočena výzva k opuštění mostu, kterou lidé úspěšně přeřvávalx, aby nebyla slyšet. Následně se přiřítila skupinka asi 15 těžkooděnců, někteří se samopaly. I ti ale civěli značně zmateně, zatímco lidé jejich směrem křičelx: „Kdo fašisty kryje? Je to policie!“

Z druhé strany se na most snažilx dostat další blokující včetně symbolické blokády, kterou policie původně nechtěla pustit. To nakonec ale udělala, což je celkem pofidérní, vzhledem k událostem, které následovaly, když nás policie na mostě úspěšně zaketlovala. Tzn. zablokovala blokádu a nikoho nikam nepustila. Asi dvě hodiny nás tedy dusili na mostě, včetně turistů, rodičů s dětmi a také s lidmi, kteří odešlx na první výzvu. Půl hodiny k tomu uniformovaní blokádníci blokády nebyli schopni nic sdělit a vše rámcovali jakýmsi vágním „podezřením na protiprávní jednání“. Přítomní, většinou z liberálního spektra, si stěžovali, že nemají vodu. Dost lidí v ketlu bylo vyčerpaných, někomu bylo zle, ale lidé se dělilx o to málo vody, co mělx, pouštěla se hudba a nálada byla přes to všechno vlastně dost dobrá. Po téhle šlamastice policie nutila cca 500 lidí se legitimovat, a nechat se natáčet, na což neměla nárok. Pro mnoho lidí to byla první zkušenost s přímou akcí a také s často nesmyslným, ponižujícím a protiprávním jednáním policie. Ač to může být v danou chvíli nepříjemné, právě takovýto náraz na to, jak vypadá ve skutečnosti ona proklamovaná „demokracie“, bývá pro mnohé normativní v dalším antagonistickém vztahu k represivním složkám a režimu, který reprezentují. Obdobně normativní, avšak v pozitivním směru, je solidarita, které se propuštěným dostalo od těch, kteří vyklouzlx nebo se neúčastnilx a s pitím a čokoládou vítalx čerstvě perlustrované.

Policejní zmatenost toho dne dobře ilustrovala „aféra s hasiči“, kterou se nepřátelé feminismu snažili později neúspěšně nafouknout do obřích rozměrů. V době, kdy byl most už delší dobu zablokovaný a na místě byli fízlové, kteří měli další složky IZS informovat, aby je dispečink nenaváděl na neprůjezdné místo, toto policie neučinila. Ať most objedou, hasičům sdělila až přímo na místě. Přes veškerou snahu o dodatečnou hysterii k žádným škodám nikde nedošlo.

Během blokády nedávalo HPŽ svým účastníkům dobrých 40 minut žádné informace, jen se snažilo zabavit hrou děti. Ani změnu trasy s účastníky pořadatelé nijak nekomunikovali. Když se trasa natáhla, účastníci pochodu postupně působili zčásti unaveně a uvařeně. To se projevilo i v jeho cíli, v horní části Václavského náměstí, kde to poměrně rychle ukončili a bylo vidět, že toho mají dost. Mimo jiné proto, že ani tady neměli od svých odpůrců*kyň klid. Desítky lidí zde na ně čekaly s transparentem „Ani metr patriarchátu“, anarchofeministickou vlajkou a různými pikety, a rozhodně nemínily zůstat tiší a klerofašistickou parádu hlukem nenarušovat.

No, i my jsme toužilx si po celém tom náročném dni odpočinout. K tomuto účelu se konala v Letohradské afterparty, na níž vystoupilx Gondor Flames Label, Maggi Gang, Duck a Mary C.

Naší protiakce se účastnilo na 500 lidí, kterým se podařilo dosáhnout jejího cíle, to znamená zablokovat pochod křesťanských fundamentalistů s jejich protiženskou a kvírfobní agendou. Z jejich hlavní propagandistické události roku zbylo jen pár set ultrakonzervativců, kteří měli velký problém projít městem. Pokud se o to příští rok pokusí zas, my tam budeme, protože „Praha je a bude feministická“!

25.4.2024 AF-Praha

Gender Z domova Akce