Ačkoli demonstraci svolali „staří známí“ z okrajů české politické scény, veteráni bojů proti „uprchlíkům“, proti covidovým omezením a Bruselu, hlavní motivací demonstrovat pro mnohé nyní byl strach z rostoucích cen.

Dle oficiálních odhadů se v sobotu odpoledne sešlo na pražském Václavském náměstí sedmdesát tisíc lidí, aby demonstrovali proti vládě Petra Fialy (ODS), reálně jich tam ale přišlo jistě víc. Akci uspořádala iniciativa Česká republika na prvním místě. Za ní se spojila prakticky celá česká radikální, alternativní a extremistická scéna, od pravicových Svobodných a Trikolóry přes SPD a KSČM až po neonacisty, k protagonistům patřila i řada výrazných postav české dezinformační a krajně pravicové scény.

Hlavními pořadateli byli Ladislav Vrábel, aktivista spojený s hnutím Chcípl pes, jež se věnovalo šíření dezinformací o pandemii covid-19 a souvisejícím protestům proti omezujícím opatřením, a Jiří Havel, taktéž aktivista proti opatřením během pandemie. Přestože hlavním motivem demonstrace bylo vyjádření odporu k přístupu Fialovy vlády k ekonomické a energetické krizi či k válce na Ukrajině, zaznívala na ní také dlouhodobější témata českých i zahraničních radikálů.

Na akci tak bylo slyšet požadavky jako zajistit přímé smlouvy s Ruskem o dodávkách plynu za nízké ceny, energetickou a potravinovou nezávislost země, vojenskou neutralitu, či návrat ukrajinských uprchlíků po skončení války zpět do jejich země. Řečníci vystupovali také proti Evropské unii a zavedení eura či za „svobodu projevu“ na sociálních sítích, čímž mají na mysli možnost sdílet jakýkoli obsah bez ohledu na jeho faktickou podstatu.

Mezi řečníky se objevila řada postav z obou okrajů politické scény. Promluvili mimo jiné předsedkyně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková, komunistický kandidát na prezidenta Josef Skála, poslanec SPD Jiří Kobza, europoslanec SPD Hynek Blaško, předsedkyně Aliance národních sil Vladimíra Vítová, předseda spolku odpůrců členství v Evropské unii Odchod Matěj Gregor, mnoha skandály proslulý děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík, advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, místopředsedkyně hnutí Švýcarská demokracie Pynelopi Cimprichová či předseda antirouškařského hnutí Manifest David Tesař.

Mezi dalšími podporovateli, kteří akci zaštítili, je pestrá paleta radikálů, ultrakonzervativců, ezoteriků, dezinformátorů i konspirátorů. Najdeme mezi nimi předsedu akce D. O. S. T. Michal Semín, šéfredaktora dezinformačního webu Protiproud Petr Hájka, velitele Národní domobrany Marka Obrtela či dřívějšího poslance ČSSD a nynějšího poslance SPD Jaroslava Foldynu.

„Snaha po integraci je na okraji politického spektra dlouhodobě patrná, ale současně tam probíhá neustálá dezintegrace, která vyplývá jak z ideologických odlišností, tak z osobnostních charakteristik, kdy řada aktivistů má osobní problémy s jinými postavami téhož tábora,“ komentuje dnešní demonstraci politolog a odborník na politický extremismus Jan Charvát z pražské Univerzity Karlovy. Hlavním „integračním“ momentem dneška je dle něj reálně tíživá sociální situace — a obavy z ní — řady lidí.

Například u KSČM, která se na demonstraci vedle ultrapravicových stran také podílela, se podle Charváta potvrzuje postupné vyvanutí marxistického programu a posun směrem k autoritářství a sociálnímu konzervatismu. To pokračuje i po loňské výměně vedení v reakci na volební sněmovní debakl, kdy Vojtěcha Filipa po šestnácti letech v čele strany nahradila o generaci mladší europoslankyně Kateřina Konečná.

Strana do prezidentských voleb vysílá zmíněného zástupce ultrakonzervativního křídla KSČM Josefa Skálu. V komunálních volbách se v Brně komunisté spojili se Slušnými lidmi, v Táboře, Uherském Hradišti či v Plzni s Okamurovou SPD, v Českých Budějovicích pak třeba s hnutím Domov vzešlým z Volného bloku či s národními socialisty.

Podle Charváta můžeme rozhodně očekávat i další demonstrace organizované radikály. „Uvidíme, jak často, uvidíme, jestli se organizátorům podaří udržet vnitřní jednotu a uvidíme, jak bude reagovat vláda, ale tato poměrně velká demonstrace organizátorům ukazuje, že jejich aktivita ve společnosti rezonuje,“ říká.

Navíc nás dle Charváta čeká „horký podzim“. Vedle problémů s cenami energií se mezi radikály tematizuje také otázka ukrajinských dětí ve školách, možného návratu covidu a pokračování války na Ukrajině. K tomu tu probíhají kampaně ke komunálním, senátním a prezidentským volbám. „V nich se všechny sporné a kritické momenty nepochybně budou odrážet,“ míní expert na oba okraje české politické scény.

„V této situaci je podstatným momentem zejména to, jak se k demonstrantům, respektive k proudu, který reprezentují, postaví ANO, tj. nakolik jim půjde vstříc ve snaze mobilizovat je pro sebe. Což už teď vidíme, že dělá,“ říká Charvát. Organizátoři sobotní demonstraci uvedli, že nepodá-li vláda do 25. září demisi, budou následovat další protesty a stávky.

4.9.2022 denikreferendum.cz