Co je to zelený kapitalismus? Jak funguje? Kdy, proč a jak vznikl?

Zelený kapitalismus je stadium tohoto ekonomického modelu, které se snaží nakládat s přírodou podle nových pravidel. Je tvořen širokou škálou institucí (od vládních úřadů, přes korporace, think tanky, charity, nevládní organizace, až po finanční instituce), které zavádějí určitý proces s cílem prosadit tržní mechanismy v oblasti životního prostředí. Málokterá z těchto institucí používá k popisu své činnosti termín „zelený kapitalismus“, ale my a mnoho dalších si myslíme, že je nejvýstižnější.

Kapitalismus se opět zmítá v krizi a mnoho současných globálních environmentálních krizí, včetně globální změny klimatu nebo úbytku biodiverzity, vytváří nové trhy, na nichž lze generovat zisk. Zastánci zeleného kapitalismu tvrdí, že pokud se k přírodě chováme správně, bude nejenom zachráněna, ale dokonce i uzdravena. Toho lze údajně dosáhnout v rámci stávající ekonomiky a současně zajistit blaho společnosti.

Říkají, že skrze správnou cenotvorbu majetku, zboží a služeb poskytovaných životním prostředím, může „neviditelná ruka“ trhu změřit, zpeněžit a minimalizovat jeho devastaci. Jenže tahle domněnka ignoruje skutečnost, že jakmile něco naceníte za účelem ochrany, otevíráte dveře někomu, kdo je svolný a schopný tuto cenu zaplatit a „chráněný“ naceněný zdroj nebo teritorium zničit.

Zelený kapitalismus je také vějička. Je to pokus vytvořit o tomto ekonomickém modelu zdání, že je sociálně a environmentálně zodpovědný, zatímco není. Jelikož panuje dostatečný celosvětový souhlas s nutností poprat se s globální změnou klimatu a postavit se environmentálním problémům, potřebuje se kapitalismus přetvořit do takové podoby, aby vypadal, že se těmito problémy zabývá a hledá nejlepší možné řešení.

Úkolem zeleného kapitalismu je odvrátit pozornost od otázek, které se v první řadě zabývají podílem kapitalistické ekonomiky na devastaci životního prostředí a její schopností se s těmito problémy vypořádat. Stejné kapitalistické principy a mechanismy, které spustily ekologickou krizi – tzn. ustavičný ekonomický růst, soukromé vlastnictví, zisk a „volné“ trhy – se snaží uplatnit na životní prostředí, aby tuto krizi zažehnal. Slouží k zachování kapitalistické dominance skrze hledání nových způsobů generování zisku a jako ochranná hráz před kritikou ekologů.

Přestože se jedná o vyvíjející se koncepci bez pevných definic, pustíme se do detailnějšího rozboru rysů, o nichž se domníváme, že jsou pro zelený kapitalismus stěžejní. Pokusíme se také nastínit, proč je považujeme za problematické.

Odzbrojení environmentálního hnutí

Existence zeleného kapitalismu je zčásti odpovědí na sociální hnutí, která nutí kapitalistickou ekonomiku brát na vědomí environmentální otázky. Ekologické krize vyvolaly po celém světě vzdor a s tím, jak se samosprávné zelené hnutí lépe organizovalo a začalo oslovovat širší veřejnost, se musel kapitalismus začít prezentovat jako řešení ekologický krizí, aby ho zbavil vlivu. Koncept zeleného kapitalismu začal být rozvíjen na konci osmdesátých let a do mainstreamu se prosadil díky spolupráci některých ekologických organizací s korporacemi. V roce 1992 se konference OSN o životním prostředí, Summitu země, v Riu zúčastnilo 180 vládních činitelů z celého světa po boku zástupců byznysu, nevládních organizací a médií. Mnoho lidí ji považuje za moment, kdy se začaly globálně prosazovat myšlenky zeleného kapitalismu.

Kooptace ekologie

Destruktivní vliv na životní prostředí patří dlouhá léta k pilířům kritiky kapitalistické ekonomiky. V posledních letech však bývají myšlenky zeleného kapitalismu využívány k argumentaci, že tento model přírodu nepoškozuje (poškozuje ji údajně spotřeba domácností), ale naopak má potenciál ekologické problémy vyřešit. Jedná se o pokus zmocnit se úderné kritiky kapitalismu, převrátit ji naruby a využít ji k ideologickému ospravedlnění zrádného ekonomického systému. Posiluje mýtus, jenž říká „není žádná alternativa“ a brání uznání a realizaci jiných forem organizace společnosti.

Naléhavost klimatické krize a dalších ekologických katastrof může být další pobídkou pro zelenokapitalistický přístup. Jelikož je nutné rychle hledat řešení, jelikož je třeba okamžitých změn ve způsobu života, mohou mít lidé sklony odmítat rozsáhlé systematické změny a nechat se zlákat falešnými sliby zelenokapitalistické agendy. Nejedná se o nic, co by krizi řešilo, pouze to posiluje kapitalistické mechanismy a principy.

Nerovnost, nespravedlnost a globální jih

Středobodem zeleného kapitalismu je komodifikace životního prostředí. To znamená, že přístup lidí a možnost mít z něho užitek jsou podmíněny jejich kupní silou, což nevyhnutelně prohlubuje environmentální nerovnost, zvláště na základě genderu, rasy a třídy. Ti, kteří si mohou dovolit připlatit za ekologicky šetrné produkty, mohou tvrdit, že za zničenou přírodu nenesou odpovědnost, zatímco ti, co si to dovolit nemohou, se stávají terčem démonizace a příčinou problémů.

Lidé globálního jihu, kteří jsou existenčně závislí na svém tradičním hospodaření, jsou často přímo vystaveni těm nejdestruktivnějším metodám kapitalismu. Nejčastěji se jedná o odlesňování jejich životního prostředí. Zelený kapitalismus tyto invazivní obchodní praktiky neřeší, pouze odvrací pozornost a problém přesouvá jinam. Zabíjení lidí skrze devastaci přírody je formou násilného útlaku příznačného pro mnohé kapitalistické projekty a na jižní polokouli nechvalně známé. Na druhou stranu bohatší lidé na severu jsou často odtrženi od důsledků kapitalistické praxe, ať už je natřená na zeleno nebo nikoliv, a v obrovském množství informací a dezinformací se těžko mohou orientovat.

Rozpitvání přírody

Dalším problémem souvisejícím s komodifikací životního prostředí je potřeba jeho rozčlenění na individuální zaměnitelné tržní položky. Jenže ekosystémy fungují díky vzájemné provázanosti, která tvoří celek, a obsahují množství komplikovaných procesů fungujících mezi jednotlivými prvky. Jako jednoduchý příklad této komplexnosti a vzájemné závislosti můžeme uvést neočekávané dopady, které způsobilo nasazení vlků do Yellowstoneského národního parku ve Spojených státech.

V rezervaci se přemnožila vysoká a nadměrné spásání vegetace způsobilo vážné poškození ekosystému. Po nasazení vlků nebyly počty vysoké pouze sníženy, z oblastí, kde byl lov vysoké pro vlky snadný, zcela zmizela. Uvolněný prostor zarostl bujnou vegetací, která přilákala víc hmyzu, ptáků a bobry. Bobři vystavěli přehrady, které poskytly přirozené prostředí novým vodním druhům. Bujná vegetace ovlivnila i samotné řeky. Zpevnila břehy, ovlivnila tok, zastavila erozi a vytvořila další prostředí pro další druhy. Nasazení několika predátorů pozitivně ovlivnilo v krátkém časovém horizontu obrovský ekosystém, v podstatě celou fyzickou geografii.

Pokud jsou ekosystémy rozděleny na fragmenty, jak si žádá zelený kapitalismus, přestávají fungovat, nebo dokonce existovat. Někteří lidé argumentují, že dokonce i škatulka ekosystém je příliš zjednodušující, aby vystihla přírodní procesy. Těžko jsme schopni si představit spletitost vzájemných interakcí existujících mezi různými formami života a jejich přirozeným prostředím, takže domněnka, že jim rozumíme dostatečně na to, abychom je nacenili, je absurdní. Přepočítávání hodnoty druhů a ekosystémů na peníze je stěžejním problémem.

Různé druhy hodnot

Zastánci zeleného kapitalismu tvrdí, že naceněním přírody ji zachrání před devastací, ale jedním z problémů tohoto přístupu je, že se snaží uplatnit jeden druh hodnot (monetární) na něco, co má úplně jiné hodnoty (vnitřní, duševní nebo existenciální). Hodnota pohoří, podzemního říčního systému nebo červů nemůže být vyčíslena pouze z finančního hlediska, když je velká část jejich významu subjektivní a závisí na jejich prostředí a kontextu. Ve skutečnosti, pokud proměníte přírodní hodnoty v hodnoty tržní, znamená to, že budou obchodovatelné, ne chráněné.

Na životním prostředí naprosto závisí naše přežití a blaho. Aplikace tržních hodnot ohrožuje přesně to, o čemž zelený kapitalismus tvrdí, že chrání. Předpoklad, že jediný hodnotový systém může být aplikován na něco tak komplexního, rozmanitého, a možná dokonce nedefinovatelného, jako je příroda, je velmi mylný.

Příroda zahrnuje všechny formy života, včetně různě vnímajících tvorů. Tyto druhy zde nejsou jen proto, aby sloužily člověku. Příroda má svou vlastní nedílnou hodnotu, která nemůže být vyčíslena finančními nebo ekonomickými měřítky. Tohle všechno se ignoruje, nebo dokonce popírá antropocentrickým přístupem, na němž jsou kapitalismus a další kořistnické systémy založeny. Antropocentrismus je v moderní západní kultuře hluboce zakořeněn, ale pokud máme najít způsoby harmonické existence s mimolidským světem, potřebujeme tyto postoje k životnímu prostředí kompletně přehodnotit.

Udržování kapitalismu při životě

Podíváme-li se na problém z trochu jiné perspektivy, můžeme zelený kapitalismus označit za další vývojový stupeň kapitalismu, nebo dokonce za nezbytný krok k jeho přežití. Aby kapitalismus přežil, musí se točit peníze, ekonomiky musí růst a neustále se musí objevovat nové zdroje zisku, jelikož ty staré jsou již vyčerpané nebo zničené. Toto, včetně schopnosti a nutnosti neustálého znovuvynalézání, byly vždy důležité součásti kapitalismu. V tomto smyslu je zelený kapitalismus způsobem, jak může kapitalismus nadále fungovat. Nové způsoby generování peněz jsou vytvářeny obracením více a více aspektů životního prostředí na obchodovatelné komodity. Takže zelený kapitalismus je evolučním stadiem poskytujícím další možnosti expanze do nových oblastí za účelem udržitelného hromadění zisku.

Mocní zůstávají mocnými

Dalším problémem, který je v oblasti ochrany životního prostředí často opomíjen, je problém mocenský. Kapitalismus je systémem bohatých a mocných, kteří ho udržují. Zelený kapitalismus je způsobem, jak toto bohatství rozšířit a moc upevnit. Jedná se o způsob upevnění těch samých mocenských principů, které způsobily současné ekologické krize. Místo aby nadnárodní korporace, které profitují z destrukce životního prostředí, zbavil moci, dává jim více moci a jejich pacifikaci činí stále složitější. Těm samým institucím a principům, které jsou zodpovědné za minulé a současné ekonomické krize, má být nyní svěřena ochrana životního prostředí, na níž závisí veškerý život.

Jakmile bude příroda naceněna a stane se plnou součástí trhu, bude trpět stejnými chronickými nemocemi jako ekonomika. Bezohledný obchod a spekulace ji budou drtit, stejně jako drtí naše domácnosti. To není vše. Zelený kapitalismus prohlubuje zaryté návyky a předpoklady, na nichž je kapitalismus založen. To znamená, že současný povýšenecký přístup k životnímu prostředí je stále obtížnější překonat, stejně jako sílu, která brání naší kolektivní imaginaci.

Zdroje:
Corporate Watch
A-Z of Green Capitalism
What is green capitalism?

Vyšlo v anarchistickém zpravodaji Zdola č. 10/2019

21.7.2024 -tk-

Ekologie Teorie