Jak čelit ekologickému kolapsu?
Promítání filmu a diskuze …(více)
I v zimně sázíme, abychom mělx později co sklízet.
V zimě je většinou klid. Klid od zahrady a jejích letních potřeb. No a když člověka nic do ničeho nenutí ani netlačí, tak na to má občas i zvýšenou chuť.
Yesss, co si takhle zazahradničit v lednu, po listopadu a prosinci téměř bez zahradničení? Yesss, jdeme sázet česnek… Chce to dobrou konstelaci nálady a lednového počasí, kdy nemrzne, je možné zrýt záhon a česnek tam zapíchat (tenké promrzlé vrstvičky hlíny na povrchu se bát nemusíte, s tou si rejč poradí). Pokud česnek opravdu chcete, tak s čekáním na konstelaci zas tak dlouho neotálejte, přece jen se může stát, že nakonec bude mrznout delší dobu a vy ho tam prostě dát nestihnete. Vhodný termín pro sadbu česneku je prosinec, lze ho dávat i od druhé poloviny listopadu do začátku února. Jde o to, aby česnek nevyrašil příliš brzo a nepoškodily ho třeba hodně silné holomrazy, na druhou stranu jde také o to, aby mohl hned, jak se trošku oteplí (začátek března), vyrazit ze země, využít jarní vláhy a začal pořádně růst. Poslední dobou máme docela úspěšné zkušenosti, konzervativní literatuře navzdory, i s pozdní výsadbou od konce prosince do začátku února (ano, je to opět způsobeno teplými zimami).
Jak na to? No, jako potřebujeme k tomu: 1) jednotlivé stroužky česneku (nevyloupané), 2) rejč či zrytý záhon, 3) sázecí tyč, sázecí kolík či jen kus klacku. No a pak se stačí pustit do práce.
Ano, je to ta fyzická práce, práce rukama, při které je třeba zapojit celé tělo a nějakou hodinku soustavně vykonávat pohyb. Narážíme tím na jeden veselý příběh, kterak se jistý člověk rozhodl založit komunitní zahrádku a přizval si na pomoc s radami a prací jednoho kamaráda. Během toho, co dotyčný popíjel, pokuřoval, počumoval a dirigoval kámoše s rejčem ze schodu maringotky, si kamarád říkal, jak to vlastně celé asi dopadne, když to jako údajný instruktor i celé realizuje. No nedopadlo to… takže pozor na spolupráci s lidmi, co sice hezky mluví, ale když jde o činy, je to bída.
Česnek nemá rád hodně vyhnojenou půdu, takže ho rozhodně nehnojíme, stejně tak jako nevnucujeme veganům maso, a dal by se zařadit do rostlin 2. až 3. trati. [1] Docela se nám ho osvědčilo pěstovat i po fazolích a hrachu. Sadbu buď koupíme originál, nebo se dá třeba nasázet česnek koupený od nějakého místního zemědělce, kterému se v naší lokalitě dařilo (před cca 6 lety jsme to udělalx) či můžeme použít česnek námi vypěstovaný (pokud se mu u nás dařilo a netrpěl chorobami – nám se to daří už těch šest let). K sadbě používáme stroužky těch nejhezčích a nejzdravějších palic. Co chceš vypěstovat, to taky vysaď. No a zrytí záhonu z loňska na cca 180 česneků, rozdělení palic na stroužky a jejich výsadba nám zabere cca tři hodiny klidné práce.
(Při rytí jsme zároveň sklidilx pampeliškový kořen na čaj, a to z rostlin, které se nám jako plevel usadily během roku na záhoně.) Řádky dáváme od sebe tak daleko, aby se nám mezi nimi česnek dobře okopával motykou (cca 25 cm)… na ruční trhání plevele kašlem. (Okopávat doporučujeme za horka, kdy plevele s narušenými kořínky rychle hynou.) Jednotlivé stroužky v řádku umisťujeme cca 10–15 cm od sebe a cca 5 cm hluboko klíčkem vzhůru.
Česnek se nemusí moc zalévat, nemá rád přílišné vlhko, hlavně v poslední fázi růstu. Takže zaléváme jen tehdy, když je delší dobu sucho a teplo. Mulčování u česneku rovněž moc nedoporučujeme, může způsobovat plísně. Plevel většinou odstraňujeme okopáváním (ale vyberte si, co vám vyhovuje), nemusí se odstraňovat ani nějak extra důsledně, protože rostliny česneku jsou poměrně velké a jen tak nezarostou.
Sklízíme většinou v červenci. U paličáku poznáme vhodnost sklizně tím, že se nám prostřední stvol s pacibulkami napřímí (možná narazíte i na informaci o jejich vylamování, se kterým to není ale tak úplně jednoduché [2] – pokud si článek nechcete číst, tak doporučujeme nevylamovat). My aktuálně pěstujeme nepaličák, který květní stvoly nevytváří. U něj se vhodnost sklizně pozná podle žloutnoucích listů a začínajícího polehávání – prostě únavička.
Česnek sklízíme ideálně za sucha, celé rostliny svážeme do snopů a zavěsíme někam do stínu (šera) a sucha tak, aby kolem nich proudil vzduch (teplo nevadí, ale nechat ho trvale v hicu na půdě pod plechovou střechou nebude úplně dobrej nápad). Při příchodu počasí s dlouhodobě vlhkým vzduchem (podzim) už česnek přesunujeme do nějaké stavby, kde ho neohrozí mráz. Skladujeme v chladu, suchu a za přístupu vzduchu.
Pokud se u vás bude česneku dařit a máte ho kde skladovat, tak většinou není problém si ho, s docela přijatelným úsilím, vypěstovat dostatek na celý rok + dostatek na sadbu + něco málo na výměnu či darování pro kámošstvo. Je to jedna z plodin, která se při domácím pěstování vyplatí i jakžtakž finančně.
Když vám při skladování začne česnek už hodně klíčit, měknout, kazit se (duben/květen) a vůbec se mu začnou dít všechny ty věci, které bychom přálx náckovstvu, tak stroužky vyloupeme a rozmixujeme se solí, dáme do sklenic a do ledničky. Takto vyrobíme česnekovou pastu, která v lednici vydrží až do další sklizně a používá se úplně stejně jako česnek stroužkový.
Poznámky:
[1] Více info např. na https://www.dosadu.cz/blog/pestovani-podle-trati/
[2] https://www.potravinovezahrady.cz/maji-se-kvetni-stvoly-cesneku-vylamovat/
Předchozí díly seriálu:
Na federační zahradě (0)
Na federační zahradě (I): Klíčky
Promítání filmu a diskuze …(více)
Postavme se za chudé v nouzi! …(více)
Přednáška …(více)
Kniha v Trhlině …(více)
„Musíme se zachránit navzájem.“ Dean Spade o utopiích, anarchismu a vzájemné pomoci
denikalarm.cz 26.1.2025Představit si svět bez kapitalismu není těžké. Stačí se jen pořádně rozhlédnout
denikalarm.cz 11.1.2025„Mapy nejsou politicky neutrální,“ říká Ahmad Gharbieh, který se zabývá konflikty na Blízkém východě
denikalarm.cz 6.1.2025