Anarchistická federace

Jak jsme slavilx První máje? (1996–99)

AF30: První díl ohlédnutí za prvomájovými akcemi Anarchistické federace

Praha 1999

V srpnu 1995 vznikla Česká anarchistická federace (ČAF, později ČSAF a pak už jen AF) a hned při první příležitosti se ujala pořádání anarchistické oslavy 1. máje. Svátek práce, jenž si anarchistvo v Česku připomínalo od roku 1990, tak dostal opět politický charakter tím, že se zaměřil na fundamentální základ kapitalismu – vztah kapitálu a práce. S několika výjimkami se federace ujímala pořadatelství každý rok a většinu prvomájových akcí spojila se setkáním na pražském Střeleckém ostrově, jenž má tuto tradici vepsanou ve své historii od roku 1890. Jelikož půjde o poměrně dlouhý přehled prvomájových akcí, rozhodlx jsme se je vylíčit na pokračování. To první se věnuje druhé polovině 90. let.

1996

ČAF spolu s Anarchosyndikalistickou federací svolala na Střelecký ostrov demonstraci „Za společnost volné dohody, za svobodu a samosprávu proti kapitalistickému systému“. Na místě se objevilo malé distro, po dojetí pro zapomenutý megafon se s mírným zpožděním začalo s projevy, na nich zazněla mj. kritika Mezinárodního měnového fondu a Světové banky (tedy téma, které se tehdy ještě v našem hnutí neřešilo), připomínka chicagských událostí stojících v zárodku Svátku práce i kritika nedostatečné reflexe sociálních témat v anarchistickém hnutí. Nějakým nedopatřením se k megafonu dostal i zástupce trockistické Socialistické solidarity, jehož projev však mezi přítomnými vzbudil spíše nelibost a pískot. Aby se předešlo zbytečným konfliktům s policií, vyhýbal se následný pochod záměrně výlohám McDonaldů, které to dostaly sežrat rok předtím. S transparentem „Proti kapitalismu, za svobodu a samosprávu“ se vyrazilo na pochod, přičemž čelo průvodu, jenž čítal skoro 400 lidí a skončil na Staroměstském náměstí, skandovalo dosud neslýchaná hesla jako „Smrt kapitalismu“, „Naše práce, vaše zisky“ apod. Po demonstraci zaútočilo asi 15 nácků na jednu s rozcházejících se skupinek, a přes drobná zranění se podařilo útok přesily odrazit. Od šesti se pak konal koncert ve squatu Sochorovka za účasti asi 150 lidí.

1997

ČSAF zorganizovala hned dvě prvomájové akce, a to v Praze a Olomouci (vedle toho dřívější pořadatelstvo Májů, pro nějž začaly být tyto akce příliš politické, uspořádalo fotbálek na Ladronce). Na Střeláku se tedy sešlo na úředně neohlášené akci asi jen 200 lidí. Tam narazilx na studentský Majáles, čímž se nedalx odradit, ač se jim organizátorstvo Majálesu snažilo zabránit ve vstupu požadavkem vstupného. O to víc bylo toto pravicově orientované studentstvo šokováno transparentem „Za sociální spravedlnost a beztřídní společnost!!!“. Během projevů byly odmítnuty vládní snahy o rušení nemocnic, škol a železničních tratí, o zavádění školného a zdražování nájmů, dopravy a pošty… Ač se s projevem chtěli vetřít i trockisté, nebylo jim to umožněno. Když měl začít pochod, narazil na přicházející majálesový průvod. Po vzájemném blokování, k němuž úspěšně přispívala policie, jsme se vydalx jiným než plánovaným směrem, a to přes Malou Stranu a improvizovaně tak, aby to co nejvíc mátlo policii, která se na nás připravila vždy někde jinde. Akce skončila na Letné, kde fízlové aspoň zmlátili nějaké náhodné punks. Večer se asi 12 neonacistů pokusilo napadnout squat Sochorovka, přičemž odešli s brekem po dopadu slzotvorného granátu. Stejně tak jejich pokus o útok na Ladronku, kde se konal koncert, skončil lovem lovců, přičemž alespoň dvěma útočníkům se dostalo výchovného bití.

V Olomouci demonstrovala asi stovka lidí. Náckové se na nějakou větší provokaci nezmohli, stejně tak policie byla poměrně v klidu. Klasicky – projevy a pochod městem pod černo-rudými prapory.

1998

Zopakovalx jsme model Praha/Olomouc. Začněme v Olomouci. Na hlavním nádraží se sešlo asi 60 lidí. Po věnování se médiím a distribuci tiskovin se konal pochod pod transparentem „Samosprávou proti parlamentarismu“. Hojně zastoupená policie se snažila demonstrantstvo nutit k chůzi po chodníku, což se jí nepodařilo. I tak se ale dočkala své minuty slávy, když sebrala jednoho demonstranta a náhodného neonacistu, kteří se do sebe pustili. Příchodu na náměstí bránila policejní blokáda, a tak se polovina přítomných vydala alespoň před policejní stanici dožadovat se propuštění svého nezbedného kamaráda.

V Praze na Střeláku se během příchodu anarchistva montovala pódia pro Majáles, ale k žádnému kolapsu jako rok předtím nedošlo. Pražská skupina ČSAF dorazila v improvizovaném stejnokroji, jejž tvořila černá košile a černo-rudý šátek na krku. Účast necelých 150 lidí ukázala malou přitažlivost politických anarchistických Prvních májů. Zato opět nechyběli politicky parazitující trockisté. V projevu ČSAF se objevila kritika globalizovaného kapitalismu, ale také odkaz na aktuální sektářské spory v hnutí. Mdlost akce podtrhl pochod s transparentem „Proti státu a kapitálu, za svobodnou samosprávu“ jdoucí při kraji a dlouhá doba, než se začalo skandovat. Akce byla policií zastavena na Malostranském náměstí. Dojít na Hrad se přes policejní manévry podařilo jen pár jedincům. Faktický konec se tedy konal až u úřadu vlády. Další výraznou událostí dne se stalo oficiální obsazení squatu Milada, jehož osazenstvo z nemalé části tvořilo právě členstvo federace.

1999

V roce 1999 čekalo anarchistvo nemilé překvapení. Střelecký ostrov si pro svou vlastní akci coby provokaci zabrali neonacisté z nově formovaného Národního odporu. Znamenalo to jednu zásadní věc: nebyl čas na pokračující hašteření v rámci anarchistického hnutí, nýbrž bylo potřeba jednat společně a zmobilizovat veškeré síly, aby se na provokaci adekvátně odpovědělo. Během mnoha debat a návrhů postupu nakonec padlo rozhodnutí udělat blokádu a antifašistickou demonstraci. Onoho sobotního rána se tedy sešlo asi 50 antifašistů*ek ve snaze zablokovat schody na Střelecký ostrov. Bylx však rychle a násilně vytlačenx policejními těžkooděnci. Fízlové sebrali Jakuba Poláka, u něhož navíc našli střelnou zbraň, a náckům se postarali o volný přístup na ostrov z jedné strany mostu. Zbytek antifašistva se s modřinami a jednou rozbitou hlavou vydal na Arbesovo náměstí, kde před polednem za účasti asi 250 lidí začínala demonstrace, k níž se vedle ČSAF připojily také Antifašistická akce, FSA-Praha, Solidarita-Praha a noviny Konfrontace. Po proslovech dorazilo antifašistvo průvodem k mostu Legií, kde následovalo přes řeku asi půlhodinové skandování z obou stran. Po nějaké době se asi dvě stovky neonacistů sešikovaly na mostě do čtyřstupu, aby se vydaly na neohlášený pochod. Část antifašistické demonstrace se oddělila a úprkem přes Kampu, Karlův most a Smetanovo nábřeží se poměrně rychle přesunula k Národnímu divadlu, čímž se podařilo zablokovat ostrov z obou stran. Po chvíli zareagovala policie tím, že začala najíždět do sedící blokády na koních a bít protestující. Tx si to nenechalx líbit a někteří se začalx aktivně bránit házením kamenů, tyčemi a ojediněle zápalnými lahvemi. Příprava nebyla podceněna a mnohé účastnictvo bylo vybaveno helmami a nechyběl ani zdravotní tým. Na několika (žel nemaskovaných) tvářích byl vidět radostný pocit z převrácení policejního auta a zdemolování dalšího. Fízlové nato zahájili za použití výbušek, dýmovnic a slzného plynu zteč, která měla dopředu jasného vítěze, a nemělo cenu riskovat přemíru zatčených. Uniformovaní ochránci neonacistů posbírali dost násilným způsobem asi 23 lidí, některé zcela náhodně. Později je museli pustit, obvinění si následující dny vyslechlx čtyři anarchisté (v dalších týdnech se počet obvinění rozrostl asi na 30). Blokáda tedy byla uvolněna, načež mohli pod ochranou policie na zakrvavenou Národní třídu napochodovat náckové pod říšskými prapory. Na adresu svých ochránců volali „Hoši, děkujem“ a nechyběla ani nějaká ta hajlovačka. Kolemjdoucí, z nichž někteří bylx taktéž napadeni policií, bylx oprávněně pohoršeni nasazením, s nímž policie dávající jasně najevo, komu patří její sympatie, razila náckům cestu městem. Obdobně pak média, jindy nekriticky stranící policii, pochybovala o jejím postupu. Jednomu z novinářů zlomili fízlové během akce žebro bez ohledu na to, že se prokazoval novinářským průkazem.

Další díly seriálu AF30:
Jak jsme zachraňovalx regionální tratě?
Na federační oslavě
Jak jsme slavilx založení federace
Jak jsme se vzdalx národnosti
Jak jsme se soudilx se Slovenskem
30 let Anarchistické federace


Píšou jinde

Odkazy

Podkrkonošský pride

7. 6. 2025, Jilemnice

Kvír turistika …(více)