STOP motofašismu a aroganci moci!
Demonstrace …(více)
Na dnešek připadá sté výročí úmrtí ukrajinské anarchistky známé ve své době jako Nasťa.
Anastasia (Nasťa) Ivanovna Galajevová se narodila se roku 1885 v dělnické rodině v Jekatěrinoslavi. Díky vlastnímu neúnavnému úsilí a vytrvalosti se vypracovala a nastoupila jako učitelka na základní škole. V roce 1904 se stala revolucionářkou, nejprve propagátorkou Machajského myšlenek a od roku 1905 se zapojila do činnosti Anarchokomunistické dělnické skupiny v Jekatěrinoslavi. V roce 1908 byla carskou policií zatčena a po dlouhé vazbě byla nakonec v září 1911 postavena před vojenský soud. Za účast v anarchistickém hnutí byla odsouzena ke čtyřem letům nucených prací. Od přírody již tak křehká dívka onemocněla po vystavení otřesným podmínkám vězení plicní tuberkulózou.
Po vynesení rozsudku byla deportována do vyhnanství v Irkutské oblasti. Odtud ji vysvobodila až únorová revoluce roku 1917. Vrátila se na Ukrajinu, která však nebyla v tu dobu příliš klidným místem. Její manžel, Pavel Arsentěv (alias Stěpanov), dobře známý v anarchistických kruzích, byl zavražděn před jejíma očima ukrajinskými nacionalisty z řad Petljurovy armády. Navzdory této traumatizující události a těžké nemoci se nadále aktivně podílela na činnosti anarchistického hnutí v Kyjevě a Charkově, především na budování skupin Černého kříže v těchto městech.
Po útocích bolševiků na Konfederaci anarchistů Nabat byla 25. listopadu 1920 zatčena agenty Čeky v Charkově. Počátkem roku 1921 byla propuštěna, ale byla znovu zatčena v březnu a poté v listopadu téhož roku. V letech 1922 až 1924 pobývala ve vyhnanství ve Velkém Usťugu a později v Archangelsku. Pokaždé byla zatčena a vězněna bez obvinění. Přesto ve vězení pomáhala i desítkám bolševiků díky spolupráci s Olgou Taratutou v Politickém Červeném kříži.
Byla členkou Společnosti bývalých politických vězňů, do které vstoupila spolu s Olgou Taratutou v roce 1924 na protest proti rostoucí kontrole, kterou nad touto organizací získávala komunistická strana. Až po zásahu lékařů v Moskvě, kteří sdělili úřadům, že umírá na smrtelnou chorobu, byla pod zvláštním dohledem moskevské Čeky propuštěna. Zemřela 27. října 1925.
Na jejím pohřbu v Kyjevě se sešel značný počet anarchistů, ačkoli v červnu 1925 došlo v tomto městě k rozsáhlému zatýkání anarchistů, po němž čekisté oznámili, že anarchistické skupiny ve městě přestaly existovat.
Vyšlo v anarchistické revue Existence č. 1/2024. K dostání v e-shopu Roleta2.
Demonstrace …(více)
Párty …(více)
Protestní pochod …(více)
Workshop …(více)
„Bedřiška je symbolem boje za humanitu.“ Nejdůležitější projev 17. listopadu letos nezazněl v Praze
denikalarm.cz 19.11.2025Rok největší evropské revolty současnosti. Srbsko se připravuje na výročí tragédie v Novém Sadu
denikalarm.cz 31.10.2025