Umístění z USA vyhoštěných Venezuelanů do vězeňského komplexu v Salvadoru šokovalo jejich blízké i americkou a latinskoamerickou veřejnost. Jaký je osud deportovaných osob v cizí zemi?

Měsíc před vyhlášením výjimečného stavu salvadorský prezident Nayib Bukele slavnostně otevřel věznici CECOT (Centro de Confinamiento del Terrorismo). Komplex o rozloze 23 hektarů s kapacitou až 40 tisíc vězňů funguje v zemi od února 2023. Od té doby v Salvadoru, který se do nástupu Bukeleho a jeho politiky „Mano Dura“ (Tvrdá ruka) nacházel ve spirále brutálního násilí, putovalo za mříže přes 100 tisíc lidí (tedy přes 1,7 procenta populace).

Lidskoprávní organizace od té doby také opakovaně upozorňují, že v salvadorských věznicích končí značné množství lidí bez prokázaného napojení na organizovaný zločin. Stejně tak se hromadí důkazy o porušování lidských práv. Interamerická komise pro lidská práva v roce 2024 upozornila na přelidnění věznic a lidskoprávní organizace opakovaně kritizovaly vládu za neúnosné podmínky v zařízeních včetně mučení a vysokého počtu úmrtí mezi vězni.

Současný počet uvězněných osob v největším salvadorském zařízení tohoto typu je přitom neznámý, protože úřady odmítají z „bezpečnostních důvodů“ zveřejňovat statistiky. Veřejně známé jsou ale počty občanů Venezuely, které do salvadorské věznice deportovaly Spojené státy. Do Salvadoru z USA v polovině března zamířilo 261 údajných členů venezuelského gangu Tren de Aragua.
USA versus nepřátelské národy

K dohodě mezi Spojenými státy a Salvadorem došlo letos v únoru po příletu ministra zahraničí Marca Rubia do této středoamerické země, a to výměnou za americkou pomoc s financováním vězeňského komplexu. Na konci března pak věznici CECOT navštívila americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem, která následně zveřejnila kontroverzní video přímo z prostředí věznice, na kterém stojí před jednou z přeplněných cel.

„Prezident Trump a já máme pro všechny nelegální migranty zapojené do zločinu jasnou zprávu: odejděte hned teď,“ napsala Noem na síti X k videu. „Chci, aby každý věděl, že když do naší země přijde nelegálně, tohle může být jeden z následků, který ponese,“ říká Noem na videu. „Pokud neodejdete hned, budeme vás pronásledovat, zadržíme vás a vy můžete skončit v téhle salvadorské věznici,“ píše na X tato členka Trumpovy administrativy.

Takový osud potkal v době zveřejnění jejího příspěvku už nejméně 261 občanů Venezuely, které do Salvadoru dopravila dvě americká letadla. Podle salvadorského prezidenta Bukeleho dorazilo do středoamerické země 238 členů venezuelského gangu Tren de Aragua spolu s 23 členy mezinárodního gangu MS-13.

Deportaci předcházel Trumpův podpis prohlášení odvolávajícího se na zákon The Alien Enemies Act z roku 1798. Zmíněný zákon dovoluje prezidentovi Spojených států nařídit zadržení a deportaci občanů „nepřátelského“ národa bez toho, aby se tyto procesy musely řídit obvyklými pravidly.

Spojené státy tohoto zákona ve své historii doposud využily celkem třikrát. Pokaždé tomu tak bylo při jejich přímém zapojení do vojenského konfliktu. Poprvé už v roce 1812 během Britsko-americké války a následně při obou světových válkách. Trump svůj krok aktuálně obhajuje tím, že příslušníky Tren de Aragua obviňuje z vedení „neregulérní války“ proti USA.
Jejda, příliš pozdě

Proti Trumpově interpretaci se ale postavil okresní soudce Washingtonu DC James Boasberg, který nařídil čtrnáctidenní zastavení deportací. Po zjištění, že letadla s vyhoštěnými občany Venezuely už vzlétla, vydal Boasberg ústní příkaz k návratu letounů zpět na zem.

Podle právníků ministerstva spravedlnosti se v té době letadla nacházela mimo vzdušný prostor USA, což ale dosud nebylo potvrzeno. „Vláda v tuto chvíli příliš nespolupracuje, ale brzy se dostanu k závěru, zda porušila můj příkaz a kdo to případně nařídil a jaké to bude mít důsledky,“ řekl v pátek Boasberg. Trump a jeho spojenci mezitím vyzvali k odvolání tohoto soudce z funkce.
Inzerce

Boasbergův příkaz pak nezrušil ani federální odvolací soud ve Washingtonu D. C. „I nacistům se dostalo pod tímto zákonem lepšího zacházení, než je tomu teď,“ neodpustila si navíc kritiku současné vlády soudkyně Patricia Millett. Boasberga se navíc výjimečným prohlášením zastal i předseda Nejvyššího soudu John Roberts. „Odvolání z funkce není vhodnou reakcí na nesouhlas se soudním rozhodnutím,“ uvedl Roberts.

Obě letadla přesto nakonec úspěšně přistála v Salvadoru. „Jejda, příliš pozdě,“ reagoval na platformě X na rozhodnutí soudce Boasberga prezident Bukele. Salvadorská hlava státu mimochodem celý proces pečlivě dokumentovala na svých sociálních sítích, za což si vysloužila pochvalné reakce od šéfa americké diplomacie Rubia či Donalda Trumpa juniora.
Bez důkazů i obvinění

Mezitím přibývají svědectví o tom, že dochází k deportacím osob bez jediného záznamu v trestním rejstříku, což už přiznala i samotná Trumpova administrativa. Zdroj stanice NRP z ministerstva zahraničí tvrdí, že ani v rámci ministerstva nedochází ke sdílení jakýchkoliv důkazů o zapojení zadržených a později deportovaných mužů do aktivit Tren de Aragua.

„Byl to šok, když jsem viděla video a na něm byl obličej mého syna,“ cituje NPR Mercedes Yamarte. Podle ní žil její syn spořádaný život v Dallasu, kde pracoval, a neměl žádný záznam v trestním rejstříku. Když pak musel podepsat deportační dokumenty, domníval se, že se vrátí do Venezuely.

Stanice CNN zdokumentovala, co vše může vést k zadržení a deportaci. Zatímco v případě (dosud z ničeho neobviněného) palestinského aktivisty Mahmouda Khalila Bílý dům jeho zadržení obhajuje „šířením propagandy Hamásu a letáků s jeho znakem“, u doktorky Rashy Alawieh, kterou americké úřady deportovaly z Bostonu do rodného Libanonu, měly být důvodem fotky bývalého vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha v jejím telefonu.

U Venezuelanů bylo po vzoru Salvadoru hlavním důvodem tetování spojované právě s Tren de Aragua. A to ať už se jedná o vytetované hvězdy na ramenou, královské koruny, zbraně, vlaky, hrací kostky, růže, tygry či jaguáry. Právníci jednoho z deportovaných Venezuelanů, mimochodem profesionálního fotbalisty a trenéra mládeže, poukazují na to, že jejich klient musel USA opustit kvůli vytetovanému znaku Realu Madrid (obsahujícímu královskou korunu) a že s kriminálními aktivitami nemá nic společného.
„Černá díra“ pro deportované

Deportacím do Salvadoru se pak nevyhnuly ani ženy. Stanice ABC zdokumentovala případy celkem osmi žen, které se nakonec mohly vrátit do Spojených států. „Ptala jsem se, kam míříme, a bylo nám řečeno, že do Venezuely,“ cituje ABC Venezuelanku, která byla nejprve zadržována v detenčním centru v texaském El Pasu. „Několik dalších lidí v letadle mi řeklo, že jsou v imigračním řízení a čekají na soudní slyšení u imigračního soudu,“ dodává žena.

Podle svědkyně deportace měli všichni na palubě deportačního letu svázané ruce i nohy, a to včetně několikahodinové pauzy, kdy letadlo v některé ze zemí na trase doplňovalo palivo. Mimo to podle ní všichni čelili tlaku na podpis deportačních dokumentů a často i výhrůžkám, uvádí ABC.

Stejně tak se do Spojených států nakonec vrátil občan Nikaraguy. „Zaslechl jsem salvadorského úředníka, jak řekl pracovníkovi ICE (Úřadu pro imigraci a cla), že salvadorská vláda nezadrží nikoho z jiné středoamerické země kvůli konfliktu, který by to mohlo vyvolat,“ řekl stanici muž. „Také jsem ho slyšel říkat, že ženy nepřijmou, protože toto vězení není pro ženy a ženy nebyly v dohodě zmíněny,“ uvedl.

Právníci v Salvadoru, zřejmě ve spolupráci s venezuelskou vládou, mezitím zahájili snahu o propuštění vězněných Venezuelanů na svobodu. „Jde o velmi smutný a také neslýchaný případ,“ řekl BBC vyslanec venezuelské vlády do Salvadoru Jaime Ortega. Podle Ortegy je zde šance na propuštění Venezuelanů především vzhledem k nejasnostem ohledně podmínek, za kterých byli převezeni do Salvadoru.

Rostou také obavy o fyzický i psychický stav Venezuelanů ve vězení, kterému se přezdívá „černá díra lidských práv“. Při otevření totiž Bukele mimo jiné uvedl, že jde o věznici „bez jediného paprsku denního světla“. Bez oken tu jsou cely i chodby mezi nimi. „Mělo by jasně zaznít, že deportace těchto lidí do Salvadoru, aniž by v této zemi spáchali jakýkoli zločin, překračuje naše ústavní limity,“ kritizuje situaci salvadorský odborník na imigraci Napoleon Campos.

Ve Spojených státech ale zatím převládá pesimismus. „Nemáme ponětí, zda existuje nějaký právní proces, kterým bychom to mohli napadnout, ať už v Salvadoru, nebo ve Spojených státech,“ cituje NBC právničku Lindsay Toczylowski zastupující venezuelského žadatele o azyl, který skončil v salvadorské věznici. Asi třicetiletý muž žádal v USA o azyl kvůli pronásledování ve své rodné zemi pro svůj politický aktivismus a sexuální orientaci. „Toto je nejhrubší porušení lidských práv, jaké jsem kdy viděla,“ komentovala situaci Toczylowski. Právnička připomíná, že její klient byl deportovaný bez jejího vědomí a aktuálně je ve věznici v cizí zemi na dobu neurčitou. To vše ve vězeňském systému, kde od roku 2022 zemřelo nejméně 260 lidí.

Autor je spolupracovník redakce.

31.3.2025 denikalarm.cz