Nakladatelství Neklid vydalo český překlad „kontroverzní“ knihy německé umělkyně a teoretičky Bini Adamczak.

Když loni vyšla v USA v anglickém překladu útlá knížka nazvaná Komunismus pro děti, zachvátila americký veřejný prostor vlna pobouření a paniky. Ultrapravičáci z webu Breitbart stejně jako komentátoři liberálních deníků více či méně agresivně odmítali knihu jako propagandistickou příručku vymývající dětské mozky totalitní ideologií. Jenže kniha nepropaguje stalinismus, není příručkou s jasnými návody ani není napsaná pro děti – tedy alespoň ne jenom pro ně, jak připomíná nedávno vydaný český překlad Komunismus (nejen) pro děti, vydaný nakladatelstvím Neklid.

Pohádkové metafory kapitalismu

Původní německou verzi knihy napsala a v roce 2004 vydala německá teoretička, umělkyně a aktivistka Bini Adamczak, aby přiblížila diskusi o alternativách ke kapitalistickému systému co nejširšímu publiku. Píše jednoduchým stylem a používá nápadité pohádkové metafory, které umožňují lépe si představit komplexní politické a ekonomické vztahy v moderním kapitalismu. Právě o kapitalismu je totiž knížka – alespoň ze začátku – více než o komunismu, který Adamczak popisuje jako „společnost, která odstraní všechny neduhy, jimiž trpí lidé v dnešní společnosti – kapitalismu“. A tak je třeba začít od alespoň rámcového pochopení kapitalismu. Dostane se nám tak marxisticky laděného vysvětlení vzniku tohoto systému a pojmů, jako je trh, výroba nebo krize.

Právě krize kapitalismu je pro Adamczak odrazovým můstkem pro hledání alternativy, tedy komunismu. Hrdinky knihy ovšem netrápí pouze problémy s nadprodukcí a nezaměstnaností. Uvědomují si, že jim v kapitalismu nebylo dobře, ani když všechno fungovalo, jak mělo. Ústředním problémem kapitalismu je totiž nadvláda věcí nad lidmi (tedy ne vláda kapitalistů). Člověk musí podřizovat svůj život fetišizovanému zboží, které člověk sám vyrábí, a továrna ho nutí kvůli výrobě věcí opakovat třetinu dne stejnou činnost bez ohledu na jeho uspokojení.

Jak překonat tento bludný a ubíjející kruh kapitalismu ovšem není zcela jasné a autorka to nijak nezastírá. V dějinách levice i v současných diskusích existuje řada vzájemně soutěžících konceptů, z nichž má každý své klady a zápory, a právě ty se snaží Adamczak přiblížit ve stručně pojednaných popisech pokusů o komunistickou společnost. Setkáme se tak se snahou o ustavení komunismu skrze státní socialismus, se společnou správou továrny nebo aktuálním snem o plné automatizaci práce.

Střízlivost a touha

Ty, kteří se obávají propagandistické dikce, potěší střízlivost i kritická reflexe levicové tradice. Ostatně už na začátku textu autorka upozorňuje, že komunismus není lékem na veškeré lidské neduhy, a většina popsaných pokusů o komunismus navíc končí nezdarem a zklamáním. Zároveň ale Adamczak nabádá levici k sebevědomé diskusi o alternativách ke kapitalismu. Ostatně použití onoho strach a hrůzu nahánějícího slova komunismus má být právě takovým signálem: chceme skutečnou změnu a nebojíme se myslet mimo hranice současného stavu světa. Chceme svět, kde lidé budou rozhodovat společně o svých životech.

V českém překladu si můžeme přečíst i autorčin doslov z roku 2014 (ten už pro děti rozhodně není), ve kterém připomíná, že se radikální levice od devadesátých let omezovala na tvrzení, že „jiný svět je možný“. Heslo to bylo sice potřebné, ale poněkud nekonkrétní. Tento aktivistický slogan ostatně šel ruku v ruce se situací v kritické teoretické diskusi druhé poloviny 20. století, která sdílela nechuť k velkým vyprávěním a zdráhala se spojit s velkými politickými koncepty. Adamczak tuto zdrženlivost chápe, protože je jasné, že všechny naše představy o budoucnosti jsou nedostatečné a předběžné a o komunistické budoucnosti to platí dvojnásob. Když ale nebudeme mluvit o tom, co si přejeme, ani o tom, jaký by svět mohl být, nejen že těžko dosáhneme změny, ale také se zbavíme odpovědnosti za své tužby a představy. Nevyslovené představy jsou totiž nekritizovatelné a o tom, že představy o komunismu kritiku potřebují, není pochyb.

Nakladatelství Neklid vneslo do českého prostředí vzácný pokus o fundovanou popularizaci radikálně levicového myšlení, které nemá nic společného s nostalgií po minulém režimu. Širší veřejnosti může kniha poskytnout srozumitelné seznámení se s živou tradicí marxistického myšlení, nepoznamenanou kolovrátkovou ideologií marx-leninismu. České levici může pomoci v hledání takové formulace radikální politiky, která netrpí touhou po všemocné partaji ani se neutápí ve víru politiky identit.

Autor je publicista.

Jakub Ort

12.6.2018 a2larm.cz