Poslanci dnes obdrželi otevřený dopis varující před novelou zákona o Policii, kterou mají na stole. Více než padesátka právníků z řad advokátů, ale také akademických expertů na ústavní či trestní právo se rozhodli zákonodárcům poslat veřejný apel, aby odmítli zásadní rozšíření pravomocí Policie a posílení zpravodajských služeb, které novela obsahuje. Mezi signatáři dopisu je například ústavní expert Marek Antoš, docent z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, dr. Jaromír Hořák z tamnější katedry trestního práva či advokáti jako Petr Kočí, Jiří Mikš, Petra Buzková či Lucie Vaverková. K dopisu se připojilo 56 právníků.
 
 
Poslanecká sněmovna bude od úterý 21. dubna na řádné schůzi projednávat také novelu zákona o policii. Tisk  642 obsahuje průlomovou změnu: jako důkazy by mohly v trestním řízení sloužit i informace od zpravodajských služeb. Ty jsou však pořizovány zcela mimo standardní procesy a jejich pravost a věrohodnost nelze obvykle přezkoumat. Novela rovněž obsahuje druhou kontroverzní změnu: dává nově policii pravomoc shromažďovat citlivé údaje o komkoli (nemusí být ani v pozici podezřelého). Takovéto „preventivní složky“ jsou velmi zneužitelné a jsou v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech.
 
 
„Tato celkem nenápadná novela dává velkou moc v možnostech kriminalizace různých nepohodlných skupin a na to jsme v IuRe dost citliví“, říká právnička Helena Svatošová, která otevřený dopis iniciovala. „Máme svěřit policejním složkám  pravomoc vytvářet složky s citlivými údaje na kohokoli si vzpomenou, i když má Policie ve své skříni takové kostlivce jako akci Fénix? V ní se snažila vyprovokovat teroristický útok, který by přivedl skupinu mladých lidí do mnohaletého vězení.“
 
Ve větvi kauzy Fénix zvané „teroristický útok na vlak“ (druhá část kauzy se ještě projednává) soudy zafungovaly a obviněné osvobodily, mnohaleté stíhání však těmto lidem tvrdě poškodilo osobní i profesní život. „I když se v justici o tomto hrozivém lapsu ví, žádná veřejná reflexe nikdy ani náznakem neproběhla. A v tomto stavu by mohla policie vytvářet složky citlivých informací na koho si vzpomene?“ připomíná Svatošová.
 
Signatářům - osobnostem českého právního života – vadí rovněž možnost používat informace od BIS, ÚZSI či Vojenského zpravodajství služeb v trestním řízení. Problém je, že tyto informace jsou před soudem v pozici „králíka vytáhnutého z kouzelníkova klobouku“ – soud (a ani nikdo jiný) nemá možnost ověřit si jak tyto „důkazy“ vznikly, zda jsou věrohodné či přímo nezfalšované.  Dlouhodobým problémem českých zpravodajských služeb je absence účinné kontroly jejich činnosti či jejich vzájemné spory; hrubé vybočení jejich praxe z ústavních mezí (zde Vojenského zpravodajství) pak vynesla na světlo tzv. kauza Nagyová.
 
„Projednávání tohoto návrhu nesmí být proběhnout nenápadně. Jde o zásadní změnu ve využívání informací od tajných služeb, která může dostat do vězení prakticky kohokoli “, říká Václav Vlk, člen prezidia Unie obhájců, která otevřený dopis poslancům podpořila.
 
Negativní stanovisko k tomuto návrhu použití zpravodajských informací v trestním stíhání zastává rovněž například bezpečností expert z MUNI Tomáš Šmíd, Česká advokátní komora, vládní zmocněnkyně pro lidská práva nebo ministerstvo spravedlnosti. Pozměňovací návrh na vynětí zpravodajských informací z trestního řízení již podal poslanec Dominik Feri.
 
 
Iuridicum Remedium (IuRe) je nevládní organizace, která se zabývá občanskými svobodami a digitálními právy, poskytuje bezplatnou právní pomoc potřebným a každoročně uděluje Ceny Velkého bratra pro největší firemní a úřední narušitele našeho soukromí.

23.4.2020 iure.org