Od 20. 7. probíhá ve třech zapatistických vesnicích /caracolech/ - Oventiku, Morelii a La Realidad setkání stoupenců zapatistického hnutí - Encuetro. Účastní se jej i výprava z redakce a okruhu spolupracovníků A-kontra.

JE TO ENCUETRO - a tedy setkání několika tisíců lidi od Austrálie až po Venezuelu. Naprostá většina ovšem pochopitelně mluví Španělsky, jen malá skupina potřebující anglicky překlad se těsná vzadu, obyčejně tvořena cca pěti gringos /nepříliš přátelské místní označení pro obyvatele USA/ a dvěma Čechy. Trocha revoluce, trocha indiánské romantiky, trocha mezinárodního revolučního turismu. Je libo uniformované strážce s obušky, večerní tancovačky, Marcose rozšafně pabafávajícího z dýmky a domorodky v pestrobarevných krojích? Pak je pro vás mexicky stát Chiapas těchto dní tou pravou letní destinací...

JE TO ENCUETRO - a tedy příležitost nechat si od zapatistů vyprávět o jejich živote třináct let poté, co vyšli z pralesa a dali o sobe velmi rázně vědět Mexiku i celému světu. Můžete si nechat vyprávět o tom, jak vypadá jejich školství a zdravotnictví, jak se od revoluce zlepšila situace žen a jak se zapatisté organizují. Skutečnost jejich života je ale mimo slavnostní projevy, za zády strážců a za ploty, v tzeltalštině a tzotzilštině a cholštině...

JE TO ENCUETRO - a tak můžete také revolučně nakupovat: trička, cédéčka, hadrové panenky zapatistů pěších i na koních, placky, nášivky... Čilá revoluční kšeftařka středního věku nám ani za mák nerozuměla, když jsme se pozastavovali nad její kombinací placek se Zapatou a anarchistou Magonem vedle placek s Marxem, Engelsem, Leninem, Stalinem a Che Guevarou. Poslední jmenovaný je tu ostatně všudypřítomný, nejspíš doopravdy nahradil Jéžíše. Mnohem sympatičtější je starší pán ze skupiny marxistických humanistů prodávající svou knihu o řešení problémů latinské Ameriku.. Začíná příznačně Hegelem... Svět je malý, a tak po chvíli zjistíme, že náš společný známý Štěpán jim do jejich časopisu News and Letters napsal článek v roce 1968 a dodnes si jej pamatují. Jeden svět, jedna historie...

JE TO ENCUETRO - a tedy indiánští rolníci vedle evropských anarchistek, punkáči vedle několika jeptišek. Záplava stanů, ale taky indiáni spící pod pódiem. Latríny zasypávané vápnem i obrazy na domech. Občas revoluční přehlídka maskovaných a uniformovaných zapatistů. Malá místnost s pěti počítači s internetem, v níž smolím tento pozdrav. A také subcomandant Marcos, objímající se s dětičkami po kulturním programu a poslouchající skandování „Ať žije subcomandant Marcos!“ Sotva lze přijmout představu, že je pouhým mluvčím či podvelitelem. Spise se hlavou honí chmurné úvahy nad tím, zda kult osobnosti ztratí alespoň některá svá negativa, stane-li se kultem zakuklené osobnosti...

JE TO ALE PŘEDEVŠÍM ENCUETRO - nádherné a inspirativní místo pro setkávání se navzájem i pro alespoň dílčí ohmatávání zajímavého a v mnohem ohromného sociálního experimentu, který může a měl by vyvolávat naší kritiku, ale jen těžko může ztratit naši solidaritu...

Dal se Marcos na psaní erotické literatury? Co je to "dobrá vláda"? Jak dlouho trvá anarchistům, než se sejdou? Proč se naším oblíbeným zvířetem stal chameleón?

....možná si přečtete v některém z příštích čísel A-kontra