Report od sympatizanta ČSAF o tom, jak probíhala stávka v brněnských ulicích.

V úterý 24.6. v 13 hodin v Brně většina řidičů/řidiček MHD přerušila svoji práci a aktivně se připojila k výstražné hodinové stávce proti chystaným vládním reformám. Řidiči/řidičky zastavili na zastávkách a odmítali pokračovat v jízdě. Cestující vystoupili z vozů a pokračovali po svých, nebo čekali na zastávkách. Několik cestujících vyjádřilo podporu stávkujícím řidičům/řidičkám a diskutovali o chystaných reformách. Na zastávkách, kde jsem vylepil několik plakátů na podporu stávky, jsem rozdával stávkujícím letáky ČSAF. V Brně měla stávka v oblasti dopravy daleko větší podporu než např. v Praze, kde většina řidičů/řidiček nezastavila a ti kteří přesto přerušili práci, byli vystřídáni jinými zaměstnanci – „stávkokazi“.

Probíhala také stávka odborové organizace Federace Strojvůdců, i v Brně se zastavily na hodinu a čtvrt všechny vlaky, některé spoje byly zrušeny úplně, jiné měly až dvouhodinové zpoždění. Hned ve vedlejší budově, kde sídlí pošta se do stávky připojili také její zaměstnanci/zaměstnankyně. Služby byly běžně dostupné, ale pracující vyzývali zákazníky/zákaznice k solidaritě - aby během stávky poštu nenavštěvovali. Služby využilo během stávky minimum zákazníků/zákaznic

stávka

Stávku podpořili v Brně i zdravotní pracovníci/pracovnice. Před Úrazovou Nemocnicí na Ponávce vytvořili zaměstnanci/zaměstnankyně živý řetěz jako protest proti privatizaci nemocnic, která by znamenala i zrušení tohoto zařízení.

Tuto stávku považuji za důležitý první krok, je jedno, zda byla zákonná, nebo nezákonná, jak to neustále probírají mezi sebou vláda a vedení odborů. Nepotřebujeme se opírat o nějakou ústavou, či zákonné normy jako opozice. Ale než stávku musíme naším rozumem a naší morálkou odsoudit reformy, proti kterým byla tato stávka namířena. I samotní odboráři ji považují za úspěšnou. Ovšem jak jsme mohli vidět ve sdělovacích prostředcích, s vládou tato stávka ani nehnula a spolu se znormalizovanou Českou Televizí ji bagatelizovala a neustále zdůrazňovala to, že je zpolitizovaná a že je v režii ČSSD (hlavně v pořadu Události, komentáře). Nesouhlasím s politikou reformních odborů ČMKOS a už vůbec ne s politikou ČSSD a ani jiných politických stran. Předsedovi ČMKOS Milanu Štěchovi (ČSSD) jde spíše o zvýšení volebních preferencí, než o naše práva, ale i přesto je důležité akce odborů podporovat. Ale nesmíme příliš věřit odborovým předákům a opozici, kteří nás chtějí přesvědčit, že jsou na naší straně.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) označil 900 tisíc (počet stávkujících) pracujících za „zdrcující menšinu“. Je to výzva. Výzva pro nás všechny, co nesouhlasíme s asociální reformou, aby příští stávka byla razantnější, ve větším počtu a hlavně neomezena časem. Časově neomezená až do té doby, než si vládnoucí rozmyslí své asociální reformy a odstoupí od nich. Musíme bojovat za naše práva, o práva nás neprivilegovaných - pracujících, nezaměstnaných, studentů, důchodců… Co si nevybojujeme, to nemáme!