Zhodnocení letošního pokusu neonacistů o průvod Drážďany k výročí bombardování tohoto města a jeho blokády z pohledu jednoho ze členů ČSAF.

Na sobotu 13. února 2010 svolala Východoněmecká mládežnická organizace JLO (Junge Landsmannschaft Ostdeutschland) do Drážďan veřejnou akci, na kterou se sjelo několik tisíc stoupenců a stoupenkyň neonacismu a různých proudů nacionalismu. I tentokrát - stejně jako v předešlých letech - se zde setkali pod záminkou „smutečního pochodu“ připomínajícího výročí náletů amerických a britských letadel v únoru 1945. Antifašistická opozice na to reagovala po svém. Tisíce lidí se sešly v drážďanských ulicích se záměrem vyjádřit protest proti neonacistickým pokusům přepisovat historii a zneužívat historických událostí pro demonstraci vlastní síly.

První vítězství

Tentokrát se však scénář událostí v Drážďanech v něčem přece jen zásadně lišil od těch z předešlých let. Poprvé se totiž podařilo dosáhnout účinné blokády neonacistického pochodu. Antifašistické heslo No pasaran! se tak z pouhého sloganu na transparentech transformovalo do podoby reálných událostí. Neonaci(onali)stické shromáždění nejenže neprošlo plánovanou trasou v centru Drážďan, ale dokonce neudělalo ani krok od nádraží Dresden Neustadt, kam místo setkání - z původně plánovaného na drážďanském hlavním nádraží - přemístila policie. Na místo demonstrace síly tak došlo spíše k demonstraci jejich neakceschopnosti.

Početně několikanásobně větší antifašistická opozice v sobotu v Drážďanech jasně ukázala, že neonacistické hnutí v Německu je ve velké krizi, takže z předem deklarovaného počtu se sešla jen polovina. Doufejme, že tento stav bude dlouhodobě udržitelný a že ti, kteří bitvu vyhráli, budou dostatečně důslední v tom, že povedou boj i proti všem ostatním silám útočícím na naši svobodu, nikoliv jen těm neonacistickým.

náckové

Druhé "vítězství"

Pozitivní na sobotní akci není pouhé uskutečnění antifašistické blokády. Z části pozitivní je také to, že aktéry a aktérkami blokády byli i ti lidé, co dříve podobné taktiky odsuzovali a místo nich volili kontroverzní formy protestu. Jako příklad lze uvést iniciativu V Ústí neonacisty nechceme (VUNN). Ta loni v dubnu na místo podpory blokády neonacistického pochodu rozjela kampaň za to, aby byly ulice dokonale čisté a průvod mohl volně projít bez odporu antifašistické opozice. Součástí kampaně tehdy byly výzvy k tomu, aby obyvatelstvo Ústí n/L. ukázalo neona(cional)cistům záda a v den pochodu zůstalo doma místo toho, aby vyjádřilo svůj protest v ulicích. Jedinou pozitivní hodnotou z dílny iniciativy VUNN se tak stala kreativní výzdoba trasy pochodu a náměstí, na kterém probíhaly projevy. Zbytek byl spíše směšnou fraškou než reálnou antifašistickou iniciativou.

blokáda

Letošní účast iniciativy VUNN na blokádě v Drážďanech však není pozitivní z toho důvodu, že by se z ní tímto aktem automaticky stal partner anarchistického hnutí. Hovořit můžeme spíše o tom, že se iniciativa VUNN stala menší bariérou pro anarchistické pojetí boje, než o tom, že by se stala jeho součástí. Dá se totiž předpokládat, že ti, kteří podpořili drážďanskou blokádu, nebudou propříště iniciovat štvavou kampaň proti těm, co se rozhodnou pro blokádu nacistických pochodů v Ústí nad Labem (či jinde), tak jako tomu bylo v dubnu 2009.

I nadále však platí, že Iniciativa VUNN tvořená z koalice „nevládek“, lidí ze zastupitelstev, politických elit a jedinců obhajujících zastupitelskou demokracii se ze své podstaty nemůže stát partnerem anarchistického hnutí. Nic na tom nemění ani fakt, že protentokrát se tito lidé rozhodli zvolit formu přímé akce, která se zdánlivě v některých ohledech podobná té, kterou zastávají právě anarchistky a anarchisté. Mezi přímou akcí provedenou osobami hájícími kapitalismus a anarchistickou přímou akcí vždy bude rozpor spočívající v zásadně odlišných cílech, které konkrétní přímé akce sledují.

blokáda

„Neblokující blokáda“ a „antitotalitní totalitáři“

Pro úplnost je důležité zmínit, že antifašistická opozice v Drážďanech byla tvořena lidmi zastávajícími širokou škálu politických názorů. V drážďanských ulicích tak byly jak anarchistické skupiny, tak nevládní organizace, odbory, celebrity či leninské a trockistické organizace. Toto široké názorové spektrum se také logicky projevilo pestrostí samotných akcí.

V blokádě se vedle sebe setkali různí lidé. Při problémech s policií či skupinkami nazi chuligánů potulujících se kolem se pak činil černý blok tvořený různými militantními skupinami, nikoliv však pouze těmi anarchistickými, jak už to v Německu hold bývá „zvykem“. Radnicí podporovaný „lidský řetěz“ ve Starém městě byl spíše populistickým a symbolickým protestem proti neonacistickému setkání než reálnou blokádou. Řetěz byl vytvořen několik kilometrů od neonacistického srazu a je otázkou, jak by se jeho „články“ zachovaly v momentě, kdy by se neonacistická sešlost přiblížila na dosah. Došlo by k reálné blokádě a sebeobraně? Nebo by se „články řetězu" rozdělily, prchly by a pokrytecky jedním dechem deklarovaly údajnou nelegitimitu násilných prostředků a druhým dechem by žádaly o pomoc policii - tedy složku, která si vytváří na určité formy násilí monopol?

blokáda

Samotnou kapitolou pak byly leninské, trockistické a jim podobné skupiny autoritářských ideologií! Ty sice často projevovaly militantní náladu, tradičně se však promenádovaly s podobiznami masových vrahů jako byl Che Guevara, Trockij nebo Lenin, vyřvávaly cosi o boji proti fašistickému teroru, jako by si neuvědomovaly, že jimi zastávaná stanoviska by v praxi vedla také k teroru, jen v jiném kabátě.

Zřejmě nemá význam se zdlouhavě rozepisovat o tom, že anarchistické skupiny v drážďanských ulicích se jasně distancovaly od autoritářských sil jakéhokoliv druhu.

blokáda

Boj nekončí jednou vyhranou bitvou!

Vyhraná bitva v Drážďanech pro anarchistické hnutí neznamená vyhraný boj. Narozdíl od jedinců, co se blokády zúčastnili, aby zastávali zastupitelskou demokracii a kapitalismus, pro nás boj nekončí. Anarchisté a anarchistky si kladou zcela jiné cíle, než je zachování politicko-ekonomického statusu quo. Kdykoliv mluvíme o fašismu, je řeč o kapitalismu! Kdykoliv jsou stoupenci a stoupenkyně anarchistického hnutí v ulicích na antifašistické blokádě, účastní se akce proti kapitalismu - jak tomu ve fašistické formě, tak v té parlamentně demokratické. Podstatou anarchismu je překonání kapitalismu ve všech jeho formách, nikoliv překonání jeho otevřeně totalitářské podoby transformací do podoby zdánlivě netotalitářské. Obě totiž stojí na úplně stejných základech - společenské hierarchii, státním útlaku a vykořisťování ekonomickými elitami. Věřit, že tyto základy lze zbořit v mezích zákonů , které slouží jako garant existence kapitalistických struktur, by bylo ryzí naivitou. Drážďanské události ukazují, že okolnosti překročení zákonné normy často vyžadují. Antifašistická opozice by nad neonacistickou lůzou těžko mohla vyhrát, pokud by lidé neporušili zákon a nesešli se v tak hojném počtu, přestože jejich demonstrace byla ilegální a policie je vyzvala k odchodu. Naštěstí tentokrát zvítězil racionální a pragmatický přístup nad slepou úctou k nesmyslným zákonům.

blokáda

blokáda

blokáda

blokáda

blokáda

blokáda