Zamyšlení nad vývojem iniciativy Occupy Olomouc doplněné o její devítibodové prohlášení.
Před více než dvěma týdny se akční umělci Milan Kohout a Vladimír Havlík rozhodli udělat performanci v rámci celosvětového protestu proti chamtivosti pod názvem United for Global Change. V sobotu 15. října 2011 na Horním náměstí vyzvali megafonem občany k okupování nebo, chcete-li, obsazení Olomouce. Kohout akci ověnčil přídomkem donquijotská. K jejich protestu se tenkrát přidal, jak se lze dočíst v Britských listech, pouze místní metař a bezdomovec.
Následující dny se však k Occupy Olomouc postupně připojovali další a další lidé. V tuto chvíli se každý den po třetí hodině u orloje schází zpravidla tři až patnáct obměňujících se sympatizantů hnutí Occupy. Cílem setkání je předně diskuze o protestech proti neomezované moci a bohatství bank a finančního sektoru. „Okupační“ akce odmítají jakékoli vedení a hierarchii a nechtějí být primárně definovány podle parlamentní, pravolevicové dimenze politiky. Každý účastník se svobodně rozhodne, který den přijde a jaké aktivity podnikne.
Orlojské okupování prochází zjevným vývojem, který lze nejlépe demonstrovat na fázích ve tvorbě transparentů a plakátků. První nápis hlásající pouze
„OCCUPY OLOMOUC“ byl rukou napsán na nekvalitním měkkém šedém papíře. Je stejně nesmělý jako my všichni. V ruce máme megafon a téměř nikdo do něj nechce nic hlásat. O prvním hesle se dlouze diskutovalo a nakonec nenaplnilo očekávání všech zúčastněných. Za problematické bylo zhodnoceno např. užívání anglického imperativa Occupy v českém (oč hůře v hanáckém!) kontextu. Zmíněný výkřik navíc vůbec nic nevysvětluje. Následující poklidný víkend je spojen s poklidnou návštěvou policistů v klasickém složení jeden hodný, druhý zlý. Zlý si není jistý, zda položený transparentík o něco většího rozměru než A1 není záborem veřejného prostranství. Hodný si podle slov studenta Mara mumlá pod nos:
„Já myslím, že to nemůže být bráno jako zábor veřejného prostranství.“ Je nám doporučeno opírat transparent o sloup veřejného osvětlení.
Toto období několika prvních schůzek bylo doprovázeno spontánním malováním plakátků s pokusy o vtip. I tato forma projevu se mnohým z nás jeví příliš odvážná! Několik obrázků z „Galerie Occupy Olomouc“ bylo manipulací neznámo koho připíchnuto na železnou konstrukci před orlojem. Zhruba jejich odstraněním rovněž neznámo kým zažívá olomoucké okupování lehčí krizi. Je způsobena kritickým postojem kolemjdoucích, ale i samotných účastníků.
Occupy Olomouc
Střetem je plod setkání: Co tím chceme získat, jakou alternativu můžeme nabídnout a co bude dál? Jelikož naše jádro tvoří hlavně univerzitní studenti, jsme označeni za „poloděti“… Názor většiny přihlížejících dokládá vzkaz našeho sympatizanta, který dění sleduje ze své kanceláře naproti orloje:
„Je fajn, že se tu někdo nemravnosti a chamtivosti postavil. Chybí mi ovšem vaše konkrétní vize a návrh koncepce, jak to dělat jinak, jaké změny nastolit, prosazovat a za jaké bojovat. Má z vás někdo představu? Nestačí jen postávat s transparenty jako banda puberťáků. To nebude fungovat. Brzo se vyčerpáte a nikdo vás nebude poslouchat. Je třeba navrhnout koncepci změny, organizovat se a požadovat prosazování návrhu změn na správných místech, integrovat správné lidi.“
Novým větrem do plachet je nám darovaná bílá plachta. Plánem je na ni napsat co nejvýstižnější, ne příliš dlouhý, rázný,
vtipný, metaforický nápis. Domluvy trvají příliš dlouho. Jsme si vědomi toho, že situace v České republice je značně odlišná od jiných zemí. Do nápisu chceme dostat jednak odkaz na ostatní hnutí Occupy po celém světě, jednak také místní poměry. Napsat si na transparent „Je nás 99 %“ je v olomouckém prostředí vyloženě směšné. Vždyť u nás je pořád mnoho lidí, kteří jsou se současným kapitalismem spokojeni a hrozící nebezpečí zadlužené budoucnosti vůbec necítí. Po několika dnech kupujeme modrou barvu a spontánně schválíme text, který následně pomocí zapůjčených šablon písmen nastříkáme na plachtu za opětovného nečekaného dohledu policistů. Policie zhodnotí nápis
„VZBUĎTE SE NEBO BUDE HŮŘ. OCCUPYOLOMÓC“ jako
„pěkný a dost moderní“. Navrhujeme pánům v uniformách, aby se k nám přidali. Ptají se nás, co jsme za organizaci. Když jim odvětíme, že nejsme žádná organizace, ustupují a odcházejí s dodatkem:
„Tak to raději ne.“ S heslem se již ztotožňuje většina z nás a mohu s jistotou říci, že vytváří mnohem silnější interakce s chodci, kteří nás míjí.
Ostřejší konflikt s policií se dostavuje v zatím poslední etapě našeho olomouckého Occupy, kdy už projednáváme sestavení oficiálního prohlášení. Kvůli transparentu přivázanému mezi sloupy u radnice mají policisté opět
„podezření na to, že je páchán přestupek – zábor veřejného prostranství“. Legitimují Milana, který jim odpověděl, že to byl on, kdo na místo transparent pověsil. Milan se bránil a svůj občanský průkaz jim ukázat nechtěl, neboť mu takové jednání připomínalo totalitní praktiky. Vypočítal a demonstroval jim malý čtvereček na zemi – plochu zabíranou plakátem a vysvětlil jim obsah sdělení našeho plakátu. Policisté nám zase vysvětlili, že kdyby si přinesli stoleček a postavili si ho na náměstí, tak je to anarchie. Odzbrojeni byli dotazem, co mají proti anarchii. Zdálo se, že diskuze s policisty nakonec vyzní v náš prospěch, kdyby se jen Maro nezeptal, zda je záborem veřejného prostranství odložené kolo... Policisté se rozčílili a volali na nás odnášejíce si poznámky o Milanovi, že si mysleli, že hovoří s rozumnými myslícími lidmi. Náhodný chodec policisty rázně upozornil, že mezitím nějaký opilý pán opodál roztříštil láhev od piva a potácel se do Švédské uličky stylem ohrožujícím ostatní kolemjdoucí. My ovšem rozumíme vlažnému zájmu pánů policistů o problematiku alkoholismu. I oni cítí mnohem větší závažnost sdělení Occupy, které se šíří do všech koutů Země. I oni se bojí o svou budoucnost a možná se k nám již brzy připojí.
Naše prohlášení obsahuje devět bodů a je částečně odvozeno ze stanoviska Occupy London s využitím projevu z pochodu Antisystema v Plzni. Zahrnuje úvodní prohlášení o neudržitelnosti stávajícího ekonomicko-politického uspořádání, dále definování identity účastníků Occupy, které nespojuje žádné etnické, politické, sexuální, náboženské, ani jiné podobně bagatelizující hledisko. Hnutí odmítá placení cizích dluhů, rozvírání nůžek mezi chudými a bohatými, rasismus a xenofobii. Upozorňuje na zodpovědnost médií a podporuje akce na obranu proti privatizaci zdravotní péče, sociálních služeb a vzdělávacího systému, dále akce za důstojné zaměstnání a za ukončení válek a obchodu se zbraněmi. Požaduje strukturální změny v zájmu globální enviromentální spravedlnosti. Solidarizuje s utlačovanými tohoto světa a volá po ukončení činností, které tento útlak způsobují. Klade důraz na konkrétního jedince, jímž jste pravděpodobně vy. A my. Řešení krize je v nás, my máme skutečnou moc tvořit novou budoucnost.
Occupy Olomouc
I když primárně se skupinka okupantů snaží scházet v reálném čase na reálném místě, za účelem lepší informovanosti a vzájemné inspirace k myšlenkám a úvahám o dnešním světě
plném dluhů a diktátu bank založila také svůj email. Z něj vždy jeden z nás posílá ostatním zprávu z proběhlého Occupy Olomouc. Tato zpráva obsahuje fotografie ilustrující množství účastníků, případně zajímavé situace, ale najdete v ní i odkazy k článkům, komentářům, diskuzím, fotografiím, obrázkům a videím v nejrůznějších médiích. Tradiční součástí bývá jeden z plakátů Milana Kohouta, který už mnoho let tvoří antikapitalisticky zaměřené situační plakáty. Do seznamu kontaktů je možno se přijít zapsat během kteréhokoli setkání. Prozatím zprávy dostává asi přes čtyřicet zájemců.
Specificky na protest reagují cizinci, kteří se zpravidla podivují nad omezeností našeho „protestu“. Při jednom z posledních olomouckým Occupy se po hodině a půl při sbalení transparentu před námi objevil anglicky mluvící člověk. Očekával shlédnutí velikého protestu. Když se nás zeptal, kde máme hromadu transparentů a jestli přišlo alespoň sto lidí, cukali nám koutky úsměvem vzhůru. Naše tváře se však studem červenaly.
I když se každým dnem rozrůstá počet adresátů na našem emailu, nevím, jak dlouho vydržíme věnovat protestu několik hodin denně. Hlášky typu „Vidíte, jak je ten kapitalismus dobrý, že máte ještě čas na protest.“ nejsou vůbec na místě. My právě musíme jednat, dokud není pozdě. Ale i podle některých z nás už je proces úpadku nezvratný. Occupy Olomouc nelze zřejmě připisovat žádný velký význam. Vždyť ani jeho participanti nejsou zpravidla schopni dorazit na místo zavčas. V každém případě může být jednou platforma olomoucké skupiny Occupy konstrukcí, na které budeme moci stavět něco nového. Dnes může být úlevou pro ty, kteří si myslí, že jsou v uspěchaném kapitalismu sami. Může být prostředkem solidarizace občanů. Je vždy příjemným překvapením, že se našla skupina lidí, kteří upřednostňují přímý kontakt a přímou akci. A kteří chtějí bojovat s vlastní pasivitou. Další kroky nebo ústup Occupy Olomouc jsou nejisté. Dokud ale lidé budou čekat na to, co jim někdo druhý „naservíruje“, do té doby by měli olomoučtí okupanti s transparentem
„VZBUĎTE SE NEBO BUDE HŮŘ. OCCUPYOLOMÓC“ u orlojského kohouta stát.
(Článek vychází jako součást nového čísla zpravodaje
Po přečtení zrecyklujte...)
Occupy Olomouc
Prohlášení Occupy Olomouc1. Stávající ekonomicko-politické uspořádání je neudržitelné. Je nespravedlivé a nedemokratické ve smyslu demokracie jako vlády lidu. Potřebujeme zavádět alternativy a zde na nich chceme pracovat.
2. Patříme k sobě jako lidé s různým etnickým původem a zázemím, s rozličností v genderu, generační příslušnosti, sexuální orientaci, dovednostech, schopnostech i omezeních, náboženské víře. Stojíme při sobě při těchto okupacích po celém světě. Nejsme žádným sdružením, organizací, ani politickou stranou či jejím orgánem.
3. Odmítáme platit za krizi způsobenou bankami, spekulacemi. Chceme zabránit tomu, aby bohatí bohatli a chudí chudli. Nepřijímáme škrty jako nezbytné nebo nevyhnutelné. Požadujeme konec globální daňové nespravedlnosti a zrušení stavu, kdy naše „demokracie“ reprezentuje kapitál namísto konkrétních lidí.
4. Ostře odmítáme rasismus a nenávist obracející se proti menšinovému či neznámému. Pokládáme rasismus a nenávist k jinakosti za svedení existujících problémů na nevinné.
5. Média, napojená na korporace, považujeme za ty, kdo se podílejí na manipulaci a odvádění pozornosti od reálných problémů.
6. Podporujeme akce na obranu proti privatizaci zdravotní péče, sociálních služeb a vzdělávacího systému, dále akce za důstojné zaměstnání a za ukončení válek a obchodu se zbraněmi.
7. Požadujeme strukturální změny v zájmu globální enviromentální spravedlnosti. Globální enviromentální spravedlnost znamená nejen to, aby bylo se zdroji nakládáno dlouhodobě udržitelně s ohledem na potřeby všech lidí a všeho živého obývajícího Zemi (ne ve prospěch armády, pro zisky korporací a elit), ale i to, že část lidstva nebude zhoršovat stav životního prostředí těm, kteří toto zhoršení nezpůsobují, tak jako to je v současnosti s dopady klimatických změn.
8. Vyjadřujeme solidaritu s utlačovanými tohoto světa a voláme po ukončení činností, které tento útlak způsobují – v první řadě činností vlády naší a vlád ostatních.
9. Nezáleží totiž na tom, kolik se nás sejde dnes, ale na tom, jestli se vzdáme. Nespoléhejme se už odevzdaně na politiky a na stát. Spoléhat se musíme sami na sebe, řešení krize je v nás, my máme skutečnou moc tvořit novou budoucnost. Ale než začneme opět tvořit… musíme systém zastavit. Musíme stávkovat, protestovat, okupovat banky, pracoviště a ulice. Naší zbraní se stane solidarita, úcta ke všemu živému, tvořivost, vzájemná pomoc, dialog a přímá demokracie. Takhle vypadá demokracie. Přidejte se k nám!
Přijďte s námi diskutovat k orloji – každý den mezi 15:00 a 16:30.Occupy Olomouc!
10.11.2011
PPZ