E-mailem nám došla reportáž o tom, jak se někteří lidé, inspirovaní „tykadlovým zločincem“ Romanem Smetanou, postavili k předvolební propagandě v Olomouci.

Report z předvolební kampaně olomouckých „tykadlových teroristů“ a boj s politickými elitami deroucími se do hejtmanského křesla. Shrnu několik vlastních pohledů a názorů na grassroots kampaň, která vykrystalizovala v Olomouci během voleb do krajského zastupitelstva v roce 2012. Přestože proběhly pokusy o sjednocení nejen na lokální, ale i celonárodní úrovni, byla kampaň samostatná, spontánní, decentralizovaná a participovali na ní zcela autonomně desítky lidí, proto report není žádným prohlášením nebo obecně sdíleným názorem. Pokouším se pouze shrnout několik vlastních pohledů, které považuji za důležité…

Kdo seje vítr...

Ač není případ Romana Smetany potřeba znova představovat, alespoň krátce: jedná se o Olomoučana, který využil svého práva vyjádřit se skrze prostředky (placené také z jeho daní) určené ke komunikaci voličů s politiky. Dal najevo svou spravedlivou rozhořčenost nad chováním politických elit formou jejich zesměšnění. Jejich neuvážená odpověď byl soud, který vedla soudní mafiánka Markéta Gaunerová a po několikerém nesouhlasu byl "obviněný" Roman Smetana poslán na 100 dnů do vězení. Ještě během soudního řízení se po Olomouci začaly objevovat první nápisy za jeho propuštění a na jeho podporu, které věstily, že tento útok státní represe nehodlá část lidí jen tak přejít mávnutím ruky. Přestože Roman stále popírá svou potřebu nápravy či izolace od společnosti, již si část trestu (ne?)dobrovolně odseděl. Ke konci září, když sabotážní kampaň proti politickým reklamám zuřila naplno, mu došel dopis od Nejvyššího soudu vyzývající ho k tomu, aby si zbytek trestu odseděl... Mnoho lidí se rozhodlo, že toto rozhodnutí musí vyjít (nejen) ODS velmi, velmi draze: sklízet mohli jedině bouři tykadel...

Elity v Olomouci vyhlásily (třídní) válku

Pro lidi neznalé Olomouce by mohlo být zajímavé trochu představit místní poměry, protože i zde, podobně jako na jiných místech po celém světě, vyhlásila vládnoucí třída boj obyčejným lidem. Všeobecně známým symbolem olomouckého podsvětí je bývalý politik Íčko Gauner Langer, který je skrze kontakty a kamarádíčky významnou perzónou místní vládnoucí třídy. Íčkovci jsou celou bandou mafiánů, která je rozsáhlejší: Markéta Gaunerová (manželka Íčka a soudkyně), Ivan Bandita Kyselý ("podnikatel" a blízký kamarád Íčka), Markéta Íčková (Íčkova Bílá Klisna, 12 let asistentka Íčka, kandidátka na hejtmanku ve volbách 2012), Vlasta Babizna Kauerová (lehce úplatná děva z magistrátu), Richard Kmotr Morávek (nakupuje milosti od Klause, zástupce pohřbeného Kmotra Mrázka) a mnoho dalších.

Zmiňme naokraj jenom několik střípků z olomouckého dění. Ivan Bandita Kyselý skoupil nemovitosti z majetku města i s nájemníky, kteří usilovali o odprodej bytů již patnáct let, nebo s drobnými živnostníky, které na základě volnotržních mechanismů nahradil nadnárodními řetězci. Ivo Vlach, náměstek olomouckého primátora, v autě zabil člověka a Markéta Gaunerová soud uzavřela bez trestu, protože se náměstek vyrovnal s pozůstalými z peněz, které si jako politik "našetřil". Synáček místního podnikatele a majitele heren Endl zabil svým meďákem za 4,5 milionu člověka a odnesl si podmínečný trest, kterému se jistě z Floridy ze srdce zasmál... Když jsem po dlouhé době potkal v Olomouci známého, který podobně v autě zabil kamaráda a odseděl si 14 měsíců a z dalších deseti ho pustili na podmínku, pochopil jsem, že elita vyhlásila poddaným třídní válku...

Pokud nemáš peníze a kamarády na správných místech, jdeš bručet za krádež z hladu, pokud se topíš v záplavě "poctivě vydřených domů", můžeš si beztrestně zabíjet poddané. Hodně frustrovaných lidí volební lístky jistě zrecykluje do papíru, ale nemalá zhypnotizovaná část populace půjde opět k volbám s představou o "nových tvářích" nebo "menším zlu" či pouze z důvodu mobilizace proti nějakému satanovi, což opět utvrdí status quo vysmátých elit. Ale je tady další způsob, jak alespoň symbolicky opětovat tento útok shora.

Íčkova Bílá Klisna se neubránila ani fotomontáži kolující po facebooku a parodující její volební propagandu. Z jejího oficiálního životopisu mizí odstaveček o mnohaleté spolupráci s Íčkem a heslem kampaně se stává „nová tvář pro Olomoucký kraj“. To jste si vážně mysleli, že vám tohle někdo sežere?
tykadla Olomouc

Zelená pro tykadla

Na počátku července se v ulici Dolní Hejčínská objevil první zatím osamocený předvolební billboard s Íčkovou Bílou Klisnou do podzimních krajských voleb. Relativně početná skupina odvážných se rozhodla vyčistit prostor již na startu, než kampaň politických mafiánů skutečně začne. Ukázalo se, že taktika podchytit vše již od začátku a nenechat politikům žádný časový náskok, přinesla větší úspěch, než se malíři domnívali. Následující týden se dočkali novinových článků v regionálních i celostátních médiích, která na tento čin upozornila. Dotyční malíři děkovali médiím za pomoc při mobilizaci veřejnosti do přímé akce.

První tykadla na billboardu obletěla republiku, ještě na začátku července. Džin byl vypuštěn.
tykadla Olomouc

Daleko zajímavější byla reakce politických mafiánů, kteří se ve snaze o taktický postup snažili předstírat, že jim něco podobného nevadí. Íčkova Bílá Klisna se nechala slyšet, že autory by nestíhala a dokonce prohlásila, že "to patří k politickému koloritu". S podobným prohlášením přispěchal také kandidát na hejtmana od socanů Jiří Rozprodal-Rozbořil. Následně se podobně vyjádřily i další politické strany…

Strach politických elit na jedné straně a skutečný postup vůči Romanu Smetanovi v podobě rozhodnutí o pravomocnosti trestu je kontrastující. Jak jinak si vysvětlit tento postoj, než tím, že se snaží předstírat, že jim tykadla nevadí, tuto aktivitu zesměšňovat a zlehčovat a ve skutečnosti chyceného aktéra potrestat pro výstrahu ostatním. Ovšem strach je zrovna to, co na některé malíře tykadel a různých dalších piktogramů na politické reklamy neplatilo, protože někteří se nebáli malovat přímo před lidmi na autobusových a tramvajových zastávkách. Tykadla a malování po reklamách mělo díky Smetanovi zelenou. Ti, kteří měli mnohem větší strach z toho, že bude někdo lapen při malování na politickou reklamu nebyli malíři, ale politici. Proto nemohlo překvapit, že většina domalovaných reklam se nacházela na místech, která jsou pod kamerovým systémem městské policie. Málokomu se chtělo táhnout s barvou na okraj města, když mohl vylepšit centrum.

Samozřejmě pořád hrozila možnost nějakého postihu pro případně lapené nešťastlivce. Ale celou dobu byla komunita několika nejaktivnějších "tykadlářů" připravena solidarizovat a pomoci vybrat nějakou tu kačku na pokutu. To samozřejmě strach z postihu ještě více snižovalo. A právě nízká úroveň strachu byl jeden z nejdůležitějších důvodů masovosti. Tykadla mohl dělat prostě kdokoliv.

Tykadla vrací úder

Úderem 1. září se politické billboardy masově rozšířily po celé Olomouci a netrvalo dlouho a první tykadla a knírky vyrašily na hlavách politických vůdců. Politici deroucí se k moci museli nějak reagovat a pokusili se o taktický manévr, zneužít tykadla ve svůj prospěch. Což byl první z možných důsledků tvrzení, že "tykadla jim sluší". Druhým důsledkem mohla být demotivace malířů a ušetření jejich billboardů od velmi pestré formy vyjádření. Někteří lidé toto chytání stébla politiků spolkli i s navijákem a označili snahu za "mainstreamovou revoltu". Ve skutečnosti, z toho byli mnozí politici vskutku nešťastní.

Využít tykadla ve svůj prospěch se pokusilo několik stran. Ať už modrobolševici tvrzením "že tykadla k volbám patří" nebo Zemanova strana s hláškou "tykadla nám nevadí" a reklamou na tramvaji, kde již tykadla byla natištěna. Markéta Íčková a partička okolo Jiřího Rozprodala Rozbořila si dokonce nasadily čelenky s tykadly. Předpokládám, že tato jejich snaha o nápravu reputace byla marná, politická reklama je cílena především na nerozhodnuté voliče, kteří nemají čas vyhledávat články a fotky na facebooku, kde se politici dušují, že jim něco podobného nevadí. My jsme dobře věděli, že vadilo.

Mnoho lidí v reakci na to svůj projev zesílilo a strategicky změnilo formu. Šlo především o sílu sdělení, již nestačily pouze tykadla, hitlerovské knírky nebo značky dolárků, ale jiné piktogramy. Začaly se využívat další taktiky v podobě balónků a žárovek s barvou, malování kosočtverců. Cílem pro některé se stalo napáchat nejen co nejvyšší symbolickou škodu (v podobě ztráty politické popularity), ale i škodu hmotnou (v podobě velkých nákladů). Přímo před budovou strany alkoholika Zemana, kterému údajně "tykadla nevadí", se jejich billboardy s ksichty zamazanými balónkem s barvou pyšnily nápisem: "A tohle vám také nevadí?" Tykadla vrátila úder. 1:1

Malíři si berou slova političky k srdci a pro jistotu je sdílí s dalšími lidmi na ulici.
tykadla Olomouc

Není nic lepšího než si během odpoledního popíjení na zahrádce s kamarády vyrobit balónky s barvou. Pak se stačí jen chvilku nedívat, kdo si je rozebírá. Škoda každé rány, která padne vedle.
tykadla Olomouc

Markétko copak ti to zase spadlo do očička?
tykadla Olomouc

Lavina tykadel

S blížícími se volbami se podobné aktivity rozšířily i do dalších měst a krajů: Praha, Brno, Královéhradecko, Pardubicko, Karlovarsko, Jihočesko… Podobně jako každý nový vylepšený billboard, který jsme ve svém teritoriu potkali, i zprávy o tykadlech v jiných městech posilovaly naši aktivitu a odhodlání pokračovat až do úplného konce, uzavření volebních místností. Zdravíme Chrudim!

Můžeme potvrdit slova Jana Patery, odborníka na marketing, který se vyjadřoval k situaci v Olomouci: "Zatím jsem nenašel, že by byla ta skupina nějak organizovaná." Ono k tomu vzít do ruky barvu a žebřík nás nemusí být deset, ale deset lidí může samostatně pobíhat po městě. Přesto proběhla dokonce snaha o celonárodní tykadlovou kampaň, která měla odkazovat na Smetanu, ovšem o této snaze věděla jen část aktivních olomouckých malířů. Tudíž v Olomouci se jednalo spíše o spontánní reakci a dlouhodobou aktivitu některých lidí. Média uváděla, že v Olomouci se „nevyhnul tykadlům téměř žádný plakát“. To je velmi přehnané tvrzení, protože podchytit opravdu všechno bylo naprosto nemožné. Strany navíc začaly své billboardy vyměňovat a čistit. Samy si tím naběhly, protože začalo opětovné přepisování přelepených billboardů a čištění reklamních ploch, které se opět a opět staly našimi terči.

Na rozdíl od socanů víme, co si zrovna mohli říkat kolemjdoucí, když viděli dva přemalované billboardy u zastávky Nádraží město, poté co je již počtvrté někdo přemaloval jediný den před volbami. S tím, jak se blížily volby, se také snižoval strach některých malířů z přistižení při činu. Již bylo méně co ztratit (zatímco dopadení dlouho před volbami by mohlo někomu zabránit nakreslit ještě tucty tykadel). Našli se tudíž tací, kteří malovali na tramvaj na zastávce a vše vysvětlili rozhněvanému řidiči, který zpět nastoupil s koutky cukajícími k úsměvu. Nebo lidé, kteří rozdávali letáky s tykadly přímo na předvolebním mítinku.

„Tolerovaná“ tykadla na voze ČSSD nakreslená přímo při předvolebním meetingu na hlavním olomouckém náměstí za přítomnosti desítek potenciálních voličů a hlídky policie.
tykadla Olomouc

To jste ještě asi netušili, že se sem párkrát vrátíme, že? Přelepovat si to od nějakých politických grázlů nenecháme!
tykadla Olomouc

Tykadla kontaktují politiky přímo

Některým aktivistům nestačilo pouze to, že Íčková nebo Rozprodal mohli vidět zásahy do svých hlav na billboardech ve městě, a chtěli s nimi komunikovat poněkud intenzivněji. Proběhlo několik zatím nesmělých pokusů přiblížit demokratické vyjádření názoru přímo k domovům politiků. Právě o této aktivitě média neinformovala, protože nebyla viditelnou součástí tykadlení, ale představovala jeho logické rozšíření. Íčkové byl před oknem kanceláře napuštěn její reklamní balónek s tykadly. Bývalý hejtman Brouk Pytlík nalezl ve své schránce fotomontáž sebe a mrakodrapu svého bratra Brouka Zlodějíka připomínající jistý orgán, který nemají ženy.

Komunikace s politiky daleko přímější cestou než skrze jejich reklamní hnusy měla během předvolební kampaně velké mezery. Předpokládám, že při další příležitosti může mít tato forma skrytý potenciál. Pokud vytáhneme nos z lokálních poměrů, lze zde zmínit střílení kuličkovou pistolkou na Kikinu, což je jeden ze způsobů, jak komunikovat skutečně přímo. Zajímavé je, že takovouto komunikaci s politiky již Roman Smetana odmítá. Celkově lze z vyjadřování Romana cítit jistou rezervovanost k různým projevům tykadlení.

Ač jistě mnoho malířů tykadel podporuje Romanovo propuštění, nelze říci, že všichni kreslí tykadla pro něho a kvůli němu. Rozhodně lze odmítnout i to, co uvádí olomoucký vylepovač plakátů České televizi: "Tady je to každý týden postříkaný sprejem a je tam napsaný Svobodu pro Smetanu." Na podporu Smetany nebylo tak mnoho pomalovaných billboardů a mnozí lidé píší vzkazy politikům sami za sebe nikoliv za Smetanu. Roman není naším mluvčím ani idolem, je pouze obětí systému.

Kdyby Zemanovci nepřišli s tak stupidní kampaní „tykadla nám nevadí“, možná by před svým sídlem nenašli poházené skalpy z jejich ilegálně rozvěšených reklamních plachet se vzkazy typu: „tohle vám také nevadí?“.
tykadla Olomouc

tykadla Olomouc

Malé Íčko - Ivan Kyselý - , který skupuje jeden olomoucký barák za druhým, je blízkým kamarádem Velkého Íčka, jehož pracovna je právě v Kyselého baráku Ostružnická 8.
tykadla Olomouc

Tykadla usedají do olomouckého zastupitelstva

Jaký může mít výsledek podobná kampaň okolo krajských voleb? Je stále velký otazník, zda není celá strategie pouze slepou cestou, která nemá v dlouhodobém měřítku žádný význam. Jaký měla kampaň skutečně dopad na výsledky voleb?

Rozhodně byla škoda na zničeném majetku a náklady narostly do desítek možná stovek tisíc. Škody byly pro elity mnohem významnější, než jsme si byli zprvu ochotni připustit, k čemuž nás vede vyjádření Rozprodala: "Snažili jsme se tykadla umývat, ale je to finančně i časově náročné. Někde jsou tykadla už vyrytá do ploch, lidé poškozují i majetek jejich vlastníků." Vyškrábat tykadla do skel CityLightů bylo pouze reakcí na neustálé mytí našich nápisů, ale hmotná škoda majitelům reklam vytvářela také tlak na komplice politických elit.

Daleko významnější škoda byla ta symbolického charakteru, protože každé procento voličských hlasů má pro strany mnohem větší finanční hodnotu. Na konci září byly politické preference ODS 15%, ČSSD 27 %, KSČM 20% a TOP09 okolo 10%. Protože KSČM neměla žádné billboardy, bylo velmi složité jim nějak uškodit, navíc hlavním cílem byly především ODS s ČSSD, kteří rádi tvoří společnou koalici. Jinak nezůstal ušetřen billboard nebo reklama žádné politické strany, ať se jednalo o Bořivoje Ňoumíka Šarapatku nebo KDU-ČSL se Zelenými. Kdo chtěl, mohl sbírat třeba postupky: od každé barvy strany jeden billboard nebo jednu reklamu.

Výsledky voleb mluví jasně: ČSSD 26,7 %, KSČM 22,8 %, KDU+SZ 11 %, ODS 10,9 % a TOP09 6,2 %, Tykadla 5,1 %. Tradiční velké strany na Olomoucku oslabily a dostalo se tam mnoho nových tváří, což v dlouhodobém horizontu není žádné vítězství. Každopádně většina velkých stran s velkou reklamní kampaní oproti průzkumům a minulým letům dost ztratila. 5,1 % neplatných hlasů nemusí znamenat ještě přetržené lístky, ale i pouze špatně vyplněný lístek, ovšem jelikož nám průzkumy nepřepočítávají, kdo je neplatný záměrně a kdo omylem, musíme vycházet jen z toho, co máme dostupné. Prázdné obálky nežádají mít své zastupitele v kraji, ale ponechaly si právo za sebe rozhodovat přímo samy. Olomoucký kraj může počítat s tím, že ve volbách uspěla přímá akce, která je nyní legitimní i dle volebního řádu.

Asi nejdůležitějším faktorem celé kampaně byla její decentralizovaná povaha a prvek sjednocující různorodé skupiny a jednotlivce. Ač nejaktivnějších jedinců bylo několik, zapojily se desítky lidí, bez nichž by se podobného efektu nikdy nedosáhlo. Někteří lidé se vzájemně znali a spolupracovali, jiní nikoliv. Proběhla i koordinovaná akce více lidí v jeden den. Jiní lidé se naopak snažili pracovat v utajení a sólově. Spontánně se přidávali další a další odvážlivci. To je také asi největším úspěchem kampaně. Kampaň naučila a vycvičila drobné přímé akci mnoho nových lidí, kteří by jinak nezačali. Rozhodně by bylo prospěšné, pokud se nalezne další téma, které dokáže spojit a aktivizovat komunitu olomoucké přímé akce. Bylo by škoda tento potenciál ztratit, protože další volby budou až za rok.

Ani prezidentská kampaň nebude ušetřena!
tykadla Olomouc

Budeme pokračovat!
Můžete nás zavřít do vězení, ale nemůžete nás zastavit!

Romana Šlehačková

tykadla Olomouc

A malý tematický vtípek na úplný závěr:

Přijde redaktorka časopisu Helle za paní Gaunerovou, udělat s ní rozhovor, jak vypadá obyčejný den ženy bývalého politika. Paní Gaunerová se rozvypráví: "Já vlastně žiji docela skromně a obyčejně, jako ostatní ženy. Ráno vstanu, umyju piču, uvařím manželovi a synovi snídani, umyju piču, posnídáme, já umyju piču a jdeme do školky a na nákupy. Hned jak se vrátíme, umyju piču, uvařím oběd, protože Ivan se někdy staví na oběd domů. Po obědě umyju piču, manžel si dá šlofíka, tak jen umyju piču a třeba ještě stihnu trochu uklidit,umýt znovu piču a večer jdeme s Ivanem někam ven, za kulturou. Řeknu vám, někdy se vracíme tak pozdě, že už se mně ani nechce mýt piča a jdeme si lehnout." Redaktorka Helle je trochu perplex a po chvíli ticha se zeptá: "Paní Gaunerová, nepřeháníte to trochu s tou hygienou?" Paní Gaunerová se rozesměje: "Ale ne. Nám tu piču pořád někdo kreslí na dveře!"

Související odkazy na csaf.cz:
Antivolební akce v Olomouci
Skupina CONTRA proti předvolební propagandě
A3: Politici jsou paraziti. Solidaritu s Romanem Smetanou!