Report z protivládní demonstrace, která se konala 17. listopadu v Praze za účasti několika tisíc lidí.

Na 17. listopadu svolala platforma Stop vládě, mezi jejíž nejviditelnější součásti patří odbory a iniciativa ProAlt, na pražské Václavské náměstí protivládní demonstraci nazvanou „Demokracie vypadá jinak“.

I když samotná demonstrace začínala až od 13.00, již od jedenácté byl připraven diskusní program v režii Pražské školy alternativ a ProAltu. Vyrostlo zde několik stánků různých iniciativ, kde často měli lidé možnost podepisovat různé petice. V jednom ze stánků byly k dispozici teplé fair-trade nápoje.

Postupně začaly přicházet desítky a stovky lidí, takže hodinu po poledni byla již horní část Václavského náměstí zaplněna tisíci lidí. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil sice prohlásil, že je na místě 20 tisíc lidí a později pro novináře navýšil toto číslo ještě o pět tisíc, osobně ale odhaduji, že počet účastníků byl tak maximálně 15 tisíc.

17.11.2012

Vady na kráse

Podobně jako v minulém roce se akce na 17. listopadu neobešla bez zcela nesmyslné a nechutné přítomnosti praporů v rukou českých stalinistů. Škoda, že tito lidé raději nezůstali v tento den (a pokud možno po celý rok) zalezlí doma. Vždyť jde o výročí, které pro ně bylo velkou prohrou. Naštěstí ale nešlo o příliš početnou skupinu těchto nostalgiků po předlistopadovém režimu. Pořadatelé se od stalinistů distancovali. Stejně tak nebyli určitě po chuti těm mnoha účastníkům, kteří před 23 lety proti bolševické moci protestovali a stávkovali.

17.11.2012

Druhou „vadou na kráse“ celé akce bylo zejména angažmá iniciativy Skutečná demokracie v čele s exhibicionistickým taxikářem Zdeňkem Ponertem. Ten nejprve se svými příznivci zabral prostor pod sochou sv. Václava. Poté, co jim policie odtud nechala odtáhnout dodávku, se přesunuli k budově Národního muzea, odkud pomocí aparatury narušovali demonstraci platformy Stop vládě, takže často nebylo vůbec rozumět, co říkají řečníci na pódiu. Iniciativa Skutečná demokracie navíc potvrdila své nacionalistické směřování, když na její akci vystoupil podporovatel Dělnické strany, zpěvák skupiny Ortel. Několik holohlavých „agro-nácků“ to jen dokreslovalo.

17.11.2012

Hodina proslovů

Na pódiu s velkým nápisem „Stop vládě“ se po úvodním slovu objevil již zmiňovaný Jaroslav Zavadil. Mimo jiné řekl, že by si moc přál, aby byla generální stávka a aby byla třeba týdenní. Jenže, jak předeslal, lidé ve fabrikách se bojí, že přijdou o práci. Paradoxně to tedy nejsou odboroví bossové, kdo by lidi odrazoval od stávky. Jak již bylo mnohokrát řečeno: největším nepřítelem pracujících je jejich vlastní pasivita.

17.11.2012

Poté dostal slovo Jérémie Bérdard-Wien, zástupce studentů z kanadského Québecu, kteří během roku 2012 stávkovali proti rozhodnutím místní neoliberální vlády. Popsal, jak studenti postupovali, jak získali podporu ostatních lidí a jak jejich protesty navzdory represivním opatřením nakonec vedly až k pádu vlády. Zdůraznil, že nesmíme bojovat každý svůj vlastní boj a že je třeba se spojit i na mezinárodní úrovni. A podotkl, že chceme-li se vládě skutečně postavit, musí následovat další akce, i když budou riskantní.

VIDEO z proslovů na Václavském náměstí


Dalšími řečníky byli předseda Rady zdravotně postižených Václav Krása či ekonomka Ilona Švihlíková, která vládě na závěr své řeči vzkázala: „S gaunery se nejedná, gauneři se trestají.“ Ondřej Lánský z iniciativy ProAlt připomněl mimo jiné případ Romana Smetany, upozornil na to, že politici žijí v jiném, od lidí odtrženém světě, a řekl, že „je třeba neustále opakovat Stop tomuto temnému proudu našich dějin, který u rozhodování drží jen bohaté a privilegované“. Pak ještě vystoupil předseda OS Kovo Josef Středula, načež byl program ukončen cinkáním klíči a hymnou.

17.11.2012

Národní třída

Krátce nato vyrazil dav v čele s transparentem „Demokracie vypadá jinak“ směrem na Můstek a odtud na Národní třídu. Lidé provolávali protivládní hesla, například „Už je načase zbavit se Nečase“, „Hanba vládě“ či „Demisi“.

U Národního divadla cestu přehradili účastníci protivládního happeningu s kartony zobrazujícími členy vlády v podobě příslušníků bývalého SNB. „Vládní zásah“ byl pak ukončen „svržením vlády“ – makety ministrů nakonec skončily v Divadelní ulici pod Národním divadlem.

17.11.2012

Kolem třetí začaly další proslovy. Promluvil jeden z účastníků listopadových událostí, bývalý levicový disident Petr Uhl. Slovo dostal také zástupce Romů Štefan Tišer ze Strany rovných příležitostí. Lenka Procházková, která se v poslední době zaměřuje zejména na odpor proti církevním restitucím, vyzvala, aby lidé posílali dopisy Klausovi. Výzva však nevzbudila velký ohlas, jelikož lidé prostě oprávněně nevěří, že by jejich názor mohl nějakým způsobem politiky ovlivnit. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková závěrem vysvětlila důvody, které vedly její svaz k vyhlášení stávkové pohotovosti.

Z úst pořadatelů zaznělo také cosi o tom, že se nás vláda bojí a že se příště sejdeme zase. Asi jsem nebyl sám, komu to znělo, jako lhaní si do kapsy. Vláda se lidí nebojí, proto se také cítí tak silná při prosazování svých asociálních reforem. Nezalekla se stotisícové demonstrace, proč by se měla lekat nějaké další? Dokud lidé nezačnou podnikat akce, které vládu skutečně zabolí, nemá vůbec žádný důvod k obavám. A sejít se příště zase je sice fajn, ale kromě pocitu kolektivního zanadávání si je efekt minimální. Nic jiného ale pořadatelé v podstatě lidem nenabídli.

V půl čtvrté byla celá akce ukončena a lidé se poměrně rychle rozešli.

17.11.2012

Anarchisté

I když se nikde na anarchistických webech neobjevila žádná výzva k účasti na akci, dorazilo na ni přesto několik desítek anarchistů a anarchistek a nad davem se objevilo i několik černo-rudých vlajek. Nechybělo ani pár transparentů.

17.11.2012

Členové a členky Československé anarchistické federace rozdávali poslední číslo svého zpravodaje Zdola. Rozdalo se několik stovek výtisků. Lidé na Václavském náměstí pro Zdola i sami chodili. Zpravidla se zajímali, o jakou jde tiskovinu, a bylo evidentní, že kromě vyjádření vzteku na vládu přicházejí také hledat nějakou alternativu. Jedné z našich kolportérek sdělila asi 80letá paní: „Konečně vidím živé anarchisty, ale je vás málo vidět a slyšet.“ A měla pravdu, anarchistické hnutí by o sobě mělo opravdu dávat více vědět a nechat hlasitěji zaznít svou kritiku a vizi.

17.11.2012

U příležitosti výročí 17. listopadu vyšlo nové číslo „anarchistického nepravidelníku“ A-kontra, které zde bylo ve velkém počtu distribuováno. Rozdávaly se také letáky zvoucí na podvečerní protest před pankráckou věznicí na podporu vězněného Romana Smetany. Na akci zval i transparent vyvěšený na schodiště budovy Národního muzea. V davu bylo vůbec hodně podporovatelů Romana Smetany, což dávali najevo tykadly připevněnými na svých hlavách.

17.11.2012

Během demonstrace se anarchisté prezentovali mimo jiné skandováním hesel jako „Generální stávku“ či „Kapitalismus – špína a hnus“. Po skončení demonstrace na Národní třídě se část anarchistů vydala na Pražský hrad vyjádřit, co si myslí o prezidentu Klausovi.

17.11.2012

Další protesty

Pražská demonstrace nebyla jedinou akcí nespokojených lidí, která se ten den konala. Proti vládě se protestovalo také v Brně či v Ostravě, kam dorazilo na pátou hodinu 1000 až 1500 demonstrantů. V Roudnici zas přišlo asi 3000 lidí demonstrovat proti záměru uzavřít tamní nemocnici.

Report z akce v loňském roce:
17. 11. 2011 – Pryč s vládou!