Stručná reportáž z pražské blokády pochodu neonacistů na výročí 17. listopadu.

Nedlouho poté, co oznámila Dělnická strana (DSSS) svůj záměr pochodovat 17. listopadu Národní třídou, rozhodli se aktivisté Iniciativy Ne rasismu! (INR) zorganizovat protiakci a postavit se novodobým fašistům do cesty.

Samotné antifašistické demonstraci, která byla svolána na 14. hodinu na Jungmannovo náměstí, předcházela série pracovních schůzek a workshopů, při nichž byly předváděny techniky užívané při blokádách a připravovány cedule a transparenty.

Na uvedeném místě bylo již ve dvě hodiny několik stovek lidí a další přicházeli. Na několika místech policisté neoprávněně perlustrovali příchozí, prohledávali jim batohy a v davu se potloukalo nemalé množství tajných. Nakonec antifašistické shromáždění čítalo na 500 hlav, z čehož podstatnou část tvořili anarchisté. Vedle nich tu byli příslušníci různých subkultur, několik Romů, členové občanských iniciativ, ale i stran (ČSSD, Piráti), kteří ale respektovali přání pořadatelů, aby akce nebyla využívána k propagaci podobných politických subjektů.

Nedaleko, Na Můstku, se na třetí hodinu sešlo asi 120 neonacistů, členů DSSS a jejich soukmenovců z německé neonacistické organizace Jungen Nationaldemokraten. Nebyl tedy důvod otálet, antifašistické shromáždění se přesunulo o malý kus a zablokovalo tak plánovanou trasu fašistického pochodu. Živou atmosféru udržovala hudba ze tří pojízdných soundsystémů, kterou střídaly projevy zúčastněných skupin, např. INR, Blokujeme!, VAP či ČSAF. Čelo blokády tvořila souvislá řada transparentů s nápisy „Když společnost hnědne, dej jí barvu“, „Proti fašismu všemi prostředky“, „Riot punx proti rasismu, fašismu, neonacismu“, „Miřme na správné cíle“, „Společně proti fašismu a nacionalismu“, „Žádný člověk není ilegální“, „Przychodnia, Syrena – Jestesmy z wami“, „Anarchist queer rebel“ či „No pasaran“. Nad hlavami antifašistické blokády čněla hesla „Naší zbraní je solidarita“, „Chudí se perou, elity berou“, „Cikáni tuhle republiku nevytunelovali“, „Cikáni nemůžou za vaše posraný životy“, „Anticiganismus je strach a bezmoc“, „Nenávist není řešení vašich problémů“, „Bílá hrdost, černý svědomí“, „Náckové z ulic pryč“ a mnoho dalších.

Blokáda na rohu Jungmannova náměstí, ulice 28. října a Národní třídy v trase původně ohlášeného pochodu DSSS trvala zhruba hodinu, skandovala se například hesla „Fašisti do práce“ nebo klasické „No pasaran“ a „Alerta alerta antifašista“. Když se ukázalo, že pro hrdý průvod nácků pod policejní ochranou byla vyjednána náhradní, méně hrdá trasa vedlejšími uličkami, přesunuli se účastníci blokády na Národní, aby mohli novodobé fašisty zastavit, až se z uliček vymotají. Tam nastala pravá dějinná fraška, když policie zvolila stejnou taktiku jako v roce 1989 a zašpuntovala demonstranty ze všech stran na Národní třídě, aby procházku nácků Prahou ochránila před přesilou. Nemohla si ovšem dovolit i stejný zásah jako kdysi, protože tohle by se v souvislosti s mediální dojatou oslavou rádobysvobody a rádobydemokracie těžko vysvětlovalo. Na Národní se pomalu hromadili lidé, protože i turisté nebo náhodní nakupující, kterým se poštěstilo vyjít z obchodu do uzavřeného prostoru, museli rozšířit dav protestujících. Policie vyčkávala, až budou náckové dost daleko a v bezpečí, krátila si čas opakováním obvyklých výzev, že provede zákrok, a pak přece jen zajala jednoho piráta kvůli plastové bambitce. Z oken pilně hleděli místní obyvatelé, natáčeli na mobilní telefony a se zvědavostí možná čekali, jestli to letos dopadne jako tenkrát…

Když se policajti sešikovali, bylo jasné, že jejich blokáda končí, a tak soundsystémy i lidi vyrazili svižným tempem směrem na nábřeží, pak Lazarskou a s menší oklikou na Václavské náměstí a zpět na Jungmannovo náměstí, kde na závěr zazněl projev varšavské squaterky, která mimo jiné mluvila o nedávném Pochodu nezávislosti, v jehož závěru neonacisti napadli dvě varšavská autonomní centra Przychodnia a Syrena. Pokračováním už byla jen večerní afterparty v Dejvicích.

Symbolická hodnota celé akce, kdy se jasně projevila početní převaha antifašistů, je o to větší, že za sebou máme rok, kdy se k obligátním chronickým náckům začali v ulicích přidávat takzvaní slušní lidé, kterým ovšem při jejich slušnosti nevadí veřejně se hlásit k rasismu.

17. listopadu byly potěšující i další události. Skupina neonacistů, označujících se jako Čeští lvi, chtěla pochodovat na litvínovské sídliště Janov a připomenout si pokus o pogrom na tamní Romy z roku 2008. Sešlo se jich však jen 11 a na sídliště ani nevyrazili. Jejich odpůrci, kteří tam na ně čekali, se jich tudíž nedočkali. V Ostravě se zase sešla asi stovka Romů na shromáždění „Za mír mezi lidmi“. Shromáždění tentokrát organizovali výhradně Romové, mezi projevy řečníků zazněla kritika polistopadových poměrů, vyjádření solidarity s ostravskými horníky a výzva k aktivnějšímu odporu proti fašismu.

Praha, 17. 11. 2013

Praha, 17. 11. 2013

Praha, 17. 11. 2013

Praha, 17. 11. 2013

Praha, 17. 11. 2013

Praha, 17. 11. 2013