Vyšlo nové číslo časopisu A-kontra, které se věnuje tématu squattingu.

Po deseti měsících vyšlo další číslo známého anarchistického časopisu A-kontra. Že jde ale zrovna o tento titul poznáte z jeho obálky až po důkladném pátrání. I tak je potřeba v první řadě, stejně jako u předešlého čísla, vyzdvihnout právě neotřelé grafické zpracování časopisu, které tentokrát kombinuje tiskařskou čerň s modrou barvou.

A podobně jako minule je i toto číslo monotematické. Možná až příliš. Takřka celé je věnováno squattingu. A jde o dobrou volbu. Obzvláště když uvážíme, že squatterská A-kontra vyšla čerstvě po policejním zásahu v pražském squatu v Neklanově ulici (čemuž je věnována narychlo, ale kvalitně spíchnutá jedna strana).

Osm stran je věnováno demonstrativním squaterským akcím, které se konali v Praze koncem léta a na podzim loňského roku. Prohlášení k akcím tu střídají osobní postřehy a úryvky z prohlášení. Ač by se mohlo zdát, že z pokusů o obsazování prázdných budov zbyla jen slova, není tomu ta. Stále přetrvává touha po vytvoření svobodného prostoru, kde lidé a jejich potřeby nahradí zájmy kapitálu. Této touze se snaží napomoci „squatterský manuál“, který rozebírá praktické stránky přípravy a samotného obsazení opuštěného prostoru. Další texty pohlížejí na squatting optikou rozdílu mezi osobním a soukromým vlastnictvím, či skrz přímou akcí požadované „právo na město“. Za konkrétními squaterskými projekty se A-kontra ohlíží i do světa – squaty na Sicílii, Rote Flora v Hamburku či brazilské favely.

Brazílii ale jedním článkem neopustíme a podíváme se jak se za svištění gumových projektilů a vyhánění statisíců lidí z jejich domovů připravuje velká fotbalová loupež pod hlavičkou FIFA. Nevelkou nesquterskou část A-kontry pak doplňují dvě knižní recenze, antifašistické ohlédnutí za děním posledních měsíců a rozhovor se spisovatelkou Magdalenou Platzovou, který se mimo jiné točí kolem jejího vztahu k anarchismu.

32 stran. K dostání například v pražském infocentru Salé.