stop rasismuNemusíme být dlouholetými pamětníky, abychom pochopili, že si romská komunita v Náchodě za poslední léta prožila několik horkých chvilek. Ať už se jednalo o “mimo-fotbalové“ aktivity místních rasistických chuligánů a jejich kameraden z Kolína a nedalekého Polska; či snad éru Národně sociálního bloku a bělovlasého neonacisty Miroslava Rouska, současného kandidáta za Stranu zdravého rozumu. Ten svého času okupoval křeslo v městském zastupitelstvu a dodnes vydává rasovou nesnášenlivostí prosáklý plátek Náchodský nečas a v minulosti byl prošetřován kvůli podezření ze zpochybňování holocaustu. Nutno také zmínit, že město Náchod se svezlo na módní vlně nulové tolerance a podle svých Vsetínských, Břeclavských, Ostravských, Ústeckých a Pražských vzorů v minulosti přijalo několik fašizujících opatření.

Několikaletá minulost protkaná pouličním a institucionálním útlakem se pravděpodobně podepsala na tom, že náchodští Romové jsou více jednotní, než komunity v jiných městech. Přesvědčili jsme se o tom v sobotu 26. září, kdy se u příležitosti předvolebního mítinku Dělnické strany shromáždilo poblíž vlakového nádraží něco přes 100 rozhněvaných Romů, aby dali najevo svůj nesouhlas s politikou Dělnické strany a institucionálním útlakem. Násilí lačná masmédia opět prezentovala nekonfrontační protest jako úspěch policie a anti-konfliktního týmu. Sami jsme se však přesvědčili o tom, že na protestu převládala pacifistická nálada a “dav“ neměl žádnou konfrontaci v plánu. To ovšem neznamená, že na místě nebyli přítomni romští a antifašističtí militanti, kteří kráčeli neonáckům v patách. Hrstka přívrženců a funkcionářů Dělnické strany tak na vlastní kůži pocítila strach, který hlásá.