DRYReport a zamyšlení nad českobudějovickými sněmy lidí inspirovaných hnutím 15M, který nám zaslala naše sympatizantka pod názvem: „Hnutí 15M v Českých Budějovicích aneb jihočeský kapr se hlásí o slovo“

Všichni už jste nejspíš slyšeli o Hnutí 15 M, jehož počátky se datují k březnu, kdy vyšly poprvé lidé do ulic v Portugalsku. Vlna protestů se následně přenesla do Španělska a vedla až k pověstnému datu 15. května, podle něhož hnutí nese svůj název.

Základním cílem hnutí není svrhnout vládu, ale změnit politický systém, přivést obyčejné lidi k většímu politickému aktivismu, přimět je, aby donutili politiky zavčas nést vinu za své skutky. Tématem španělských povstání je potom vysoká nezaměstnanost zejména mezi mladými a také brzký příchod voleb. Samotné hnutí má dvě roviny – jednu tu internetovou, roznášenou pomocí sociálních sítí, a potom onu reálnou, živou přítomností setkání zastánců hnutí na náměstích nyní všech možných evropských měst. Představíme-li si tedy současnost realitu hnutí jako kulečník, potom Španělsko vyslalo svým tágem první šťouchnutí, realita a možná směr ostatních měst a zemí je poněkud jiná, přestože směřuje do podobné jamky.

Jak toto hnutí funguje v Českých Budějovicích? Vzniklo zhruba před měsícem, dosud se tedy konala pouze čtyři setkání s kolísavou účastí a základním leitmotivem rozšířit svou existenci mezi více spoluobčanů. Život mu dali a v současnosti ho udržují dva místní nejmenovaní nadšenci. Tímto si zadali poněkud těžké cíle a proto potřebují co nejdříve získat posilu, aby se mohli rozložit síly.

Bohužel, jak již bylo řečeno, účast je kolísavá, prozatím se houpe v různých extrémech: Jednou přišlo pouze kolem 10 lidí, jindy až 50. V době, když jsem zavítala na setkání bylo přítomno kolem dvacítky účastníků. Věkové pásmo se pohybuje mezi 20 – 60 lety, převažuje střední generace, třicátníci a čtyřicátníci přicházejí se svými dětmi, které rovněž zapojují do aktivismu, což je v některých případech trochu na hraně se svobodou.

Jejich věk i zkušenosti jsou tedy dosti pestrobarevné a tak se rychle vytváří různá témata, která spojuje jedno super-téma: Současná podoba demokracie. Podstatě tato rozličnost témat je silou, ale i kamenem úspěchu. Můžeme předpokládat, že spoluobčany, kteří se potýkají s různými životními mizériemi, nejspíš nemůže poněkud vágní téma současné demokracie tolik motivovat k účasti. Španělské hnutí motivovala obrovská nezaměstnanost mladých.

Č. Budějovice

Domnívám se, že by bylo vhodné zredukovat toto téma na nějaké jasné cíle, kterých chceme dosáhnout, nebo témata a těm zasvětit vždy jedno setkání. Nezmizela by však potom demokracie? Svoboda? Co je pro hnutí typické, ačkoli má spousty společného s anarchistickým hnutím – jakýsi občanský anarchismus, jeho cílem není svrhnout vládu, ani prosadit svobodu, libertinskou společnost. Klade si spíše za cíl spoluúčast jednotlivců na vládnutí při zachování všech stávajících propriet.

Vraťme se však k budějovickému hnutí, ve kterém rozhodně aktivismus a kreativní přístup k životu nechybí. Poněkud rychle se formují různé postoje. Vytváří se menší debatní kroužky. Mezi účastníky se rodí přibližně šest lidí, kteří mluví častěji, častěji přináší nová témata. Časem se ale osmělují i další poněkud sporadičtějšími, o to originálnějšími, příspěvky.

Debatuje se nad formou zviditelnění. Bude vhodné postupovat jako ve Španělsku a každé setkání uvítat hudebním a tanečním předvojem? Tento přístup by mohl nalákat mladé, k těm nakonec španělské hnutí mířilo. V České republice ale máme trochu jiná témata, potřebujeme všechny generace. Účastníky napadá místo souhlasného kroutění rukama nad hlavou použít klíče, jak tomu už jednou bylo. Rachot klíčů by mohl nalákat diváky a zároveň ukázat, že se jedná o vážná témata, nikoli žádnou flashmobbingovou zábavu.

Mezi další témata patří státní dluh, větší kontrola až dokonalé snížení vojenských intervencí a celkově zbrojení státu, zrušení politické imunity, případně jiná forma možnosti více působit směrem k politikům a jejich manýrům, řešení nového jaderného reaktoru v Temelínu (považováno většinou za druhořadé), důležitost pomoci zadluženým domácnostem v Kaplicích, problém důchodů, větší kontrola výstavby dálnic, atd.

Témat je tedy požehnaně, každý je přijímá s větší či menším nadšením. Vzhledem ke krátkému času a velikosti skupiny však hrozí, že jejich vyřešení skončí fiaskem. Je vůbec možné v tak velké skupině, zejména těch větších, rozhodovat demokraticky? Při tomto množství lidí je možné poněkud dobře zaregistrovat z gest účastníků, jestli souhlasí menšina či většina, jak to ale bude možné u většího množství, jak bude možné regulovat souvislou linii mířící ke skutečnému cíli?

Moderátor tuto erupci názorů koriguje k několika základním současným cílů: již zmiňované propagaci hnutí, vytvoření skupiny, která prostuduje možnosti a formy politické účasti za pomoci petice, vyzývá k vytvoření skupiny, která se bude účastnit setkání na radnici a tímto bude korigovat práci radních a jejich spolupracovníků. Další účastnice nabízí vytvoření skupiny zabývající se zdravotnictvím. Zde už míří do spornějších vod chemické léčby, otázek makrobiotické stravy. Rozhoduje se o změně setkání z neděle na středeční večer.

Přichází stále nové a nové nabídky na experimentování, jak ze setkání udělat pravou demokracii. Všechny tyto snahy ukazují, že hnutí čeká ještě velké množství práce, ještě spousty času, a tak nezbývá než si přát, že nám zůstane ta energie, ta vůle zasvětit svých pár hodin (setkání trvalo přibližně 2 až 2,5 hodiny) do skutečné demokracie teď!


Informace o „Skutečná demokracie teď – České Budějovice“: www.facebook.com/ceskebudejoviceDRY