Galleani se stal anarchistou asi ve dvaceti letech,když v Turíně studoval práva. Dále se ale svému povolání nevěnoval a svou energii obrátil k anarchistické propagandě, což mu vyneslo obvinění ze "zločinné konspirace" a pět let vězení. V roce 1900 ale uprchl do Egypta, odkud putoval až do Spojených států, kde převzal redakci italského anarchistického časopisu "La Questiona Sociale" a věnoval se podpoře stávkového hnutí. Při jedné dělnické demonstraci ho zasáhla policie střelbou do obličeje a navíc ho obvinila z "podněcování vzpoury". Uprchl však do Kanady odkud se záhy vrátil pod cizím jménem a začal vydávat časopis "Cronaca Sovversia". Byl neúnavným agitátorem a napsal stovky brožurek, článků a esejů. Spojoval Kropotkinovu myšlenku vzájemné pomoci a s myšlenkou neustálé vzpoury a povstání, obhajoval militantní anarchismus a násilné svržení vlády a kapitalistického systému pomocí zbraní. V roce 1905 vydal manuál na výrobu výbušnin. Získal si mnoho následovníků, kteří byli známí odvážnými činy násilné přímé akce proti představitelům moci, kapitálu a policie, kteří měli na svědomí životy mnohých anarchistů a odborářů. V roce 1919 byl Galleani deportován do Itálie, kde byl na upozornění FBi ihned uvězněn fašistickým režimem. Zemřel 4. listopadu 1931 pod stálým policejním dohledem.