Ricardo Flores Magon se narodil roku 1874. Během svého života se stal nejznámějším a nejvlivnějším anarchistou mexického revolučního hnutí. Od mládí byl aktivní v boji proti diktátoru Porfirio Doazovi. Roku 1901 stanul v čele liberálního hnutí, reformistické organizace, která stála v opozici k excesům režimu, a jako editor opozičních novin "Regenerace" (založených jeho bratrem) a "El Hijo del Ahuizote" byl diktaturou několikrát uvězněn. V roce 1904 byl nucen utéci do Spojených států, kde pokračoval v boji proti Diazovi nejprve ze St. Louis a později z Los Angeles. Navzdory nepřetržité perzekuci a věznění úřady USA za podrývání mexické diktatury založil Magon v roce 1905 Partido Liberal Mexicano (PLM), která organizovala dvě neúspěšná povstání proti Diazovi a to v roce 1906 a 1908.
Během svých prvních let v exilu se seznámil s Emmou Goldman a bylo to částečně díky ní, že se stal anarchistou S výbuchem revoluce roku 1910, revoluce, které ona PLM více než kterákoli jiná skupina či osoba, razil cestu, zasvětil Magon zbytek svého života anarchistické věci. Díky jeho vlivu byly rozsáhlé oblasti země vyvlastněny rolníky a byly jimi společně obdělávány pod heslem Tierra y Libertad (půda a svoboda), mottem PLM později převzatým Zapatou. Během let boje se Magon stavěl proti tak zvaným "revolučním režimům", vystupoval proti oběma režimům - starému i novému - se stejným důrazem. Byl vězněn americkými úřady v letech 1905, 1907 a 1912 a nakonec byl roku 1918 odsouzen k 20 letům na základě protišpionážních zákonů. Zemřel V Leavenworthském vězení v Kansasu 22. listopadu 1922.