Francois-Claudius Koeningstein známý později jako Ravachol se narodil holandským a německým rodičům v Saint-Chamond blízko St. Etienne ve východní Francii. Byl rozhořčen kvůli dvěma akcím, které provedla francouzská vláda 1. května 1891. Jedna se stala ve Fourmies, kde byl použit nově sestrojený Lebelův samopal proti mírumilovnému prvomájovému shromáždění, na kterém bylo množství žen a dětí. Výsledkem bylo 14 mrtvých a 40 zraněných. Druhý incident proběhl v Clichy, kde policie zaútočila na šestičlenný anarchistický dělnický sraz. Dělníci se bránili pistolemi, za což byli následně odsouzeni na dlouhou dobu k nuceným pracím.
Ravachol pomstil obžalované z Clichy tím, že vyhodil do vzduchu domy předsedajícího soudce (11.3.1892) a žalobce (27.3.1892). Během toho samého měsíce vyhodil kasárny Lobau v Paříži jako odpověď na armádní masakr nevinných ve Fourmies. Tyto tři atentáty způsobily značné škody na majetku, ale nikdo při nich nebyl usmrcen. Ravachola udal polici číšník v restauraci. Noc před jeho soudním přelíčením, které začalo 25. dubna, byla restaurace vyhozena do vzduchu, což skončilo smrtí jejího majitele. Následoval dlouhý koloběh vendety mezi anarchisty a vládou.
Ravacholovo první přelíčení skončilo rozsudkem života na nucených pracích. O dva měsíce později byl nicméně vydán do Montbrison ve svém rodném kraji a odsouzen k smrti za zabití starého poustevníka a jisté bytné, kterou kdysi znal. Před svou smrtí Ravachol odmítal, že by spáchal tyto vraždy, avšak přiznal se k nějakým vloupáním a svatokrádežím. Byl sťat v Montbrison a tam také pohřben.
Ravacholovo jméno často používají odpůrci anarchismu, aby tak podložili svou pseudokritiku tohoto hnutí. Ačkoli byl Ravachol spornou osobností, pro některé anarchisty té doby byl symbolem jejich mučedníka.