Iniciativa Ne rasismu! vydala v prosinci další číslo svého zpravodaje, které je tentokrát věnováno sociální práci, zejména té radikální a kritické.

Iniciativa Ne rasismu! (INR) vydala v prosinci čtvrté číslo svého zpravodaje Moment, které je tematicky věnováno sociální práci, zejména té radikální a kritické.

Současná sociální práce by se dala charakterizovat větou z úvodu: „Více než nekonečné byrokratické zátěže je snad jen potenciálních uživatelů a méně než času na kvalitní práci s lidmi je snad jen financí na provoz.“ Navíc ve chvíli, kdy se ve společnosti zakořeňují fašizující prvky, je příznivci jednoduchých řešení sociální práce vnímána jako jeden z nástrojů represe a kontroly. Sociální práce se tak stává prostředkem nabývání ztracené „normálnosti“, k čemuž jsou vlastně vedeni již studenti tohoto oboru.

Ale „jiná sociální práce je možná“, jak říká titulek textu Iaina Fergusona. Stejně jako všechny ostatní oblasti života společnosti i sociální práce byla hluboce ovlivněna neoliberálním útokem. A kolaps neoliberálních jistot posledních let vytváří potřebu rozvíjet alternativy „dobré společnosti“, což platí i o sociálním systému a sociální práci. Radikální sociální práce se začala formovat v 70. letech a byla definována jako „v podstatě porozumění pozici utlačovaných v kontextu sociální a ekonomické struktury, v níž žijí“. Počátkem 80. let však již coby přístup k praxi i jako neformální sociální hnutí prodělávala úpadek. Přispěly k tomu zejména posun doprava ve všech oblastech společenského a politického života a porážka třídně založených bojů odborových organizací. Nastupující ideologie neoliberalismu s sebou přinesla do sociální práce princip manažerismu. Tento směr zanechal mnohé sociální pracovníky deprimované a demoralizované. V posledních letech se ale objevují náznaky odporu vůči nadvládě hodnot a priorit manažerismu v sociální práci. Mimo jiné se zrodila Akční síť sociální práce (SWAN), která je hlasem zevnitř, tvořeným sociálními pracovníky, akademiky, studenty a uživateli služeb. Více o SWAN se dozvíte v rozhovoru s Danem Mortonem či v přiblížení několika manifestů radikální sociální práce.

Další články reflektují sociální práci ve vztahu ke genderovým stereotypům či rasismu. Najdete tu rozhovor se sdružením Rasmus, které organizuje setkávání mladých lidí s postižením i bez něj, nebo se seznámíte s diskusní skupinou vídeňských sociálních pracovníků, kteří chtějí svůj úkol plnit jinak, než je jim předepisováno zaměstnavateli. Nepočítáme-li přehled odkazů na internetové zdroje s dalšími informacemi a tři básně, téma radikální a kritické sociální práce uzavírá rozsáhlý text nabízející několik obecných praktických rad spojených s ukázkami zahraničních zkušeností.

32 stran A4. K sehnání v pražském infocentru Salé.