Анархистская федерация

Proti okrádání neprivilegovaných

Zpráva o stávkách a protestech ve Vietnamu, Turecku a Arménii.

Pou Yuen, největší továrna na výrobu obuvi v Jižním Vietnamu, která vyrábí pro značky Nike, Adidas, Lacoste, Converse, Reebok a další, zažila stávku většiny, tj. desítek tisíc zaměstnanců kvůli změnám v sociální politice. V továrně pracuje zhruba 90 tisíc lidí a je pod kontrolou čínské firmy, která je zase dceřinou společností tchajwanské firmy Pou Chen. Stávku jako ojedinělou formu boje v „komunistickém“ Vietnamu vyvolaly dopady státního lákání velkých zahraničních firem nabídkou levné pracovní síly a daňových výhod, přičemž součástí této politiky je i připravovaný zákon o sociálním pojištění. V podstatě jen nepatrně neoliberálněji laděný zákon by měl vstoupit v platnost v lednu 2016. Stávkující se domnívají, že má možná i zakrýt případné vytunelování fondu sociálního pojištění. Dalším důvodem stávky je fakt, že firma strhává zaměstnancům částku, kterou má odvádět právě do státního fondu sociálního pojištění, ale v poslední době si peníze nechává. Po několika dnech, ve čtvrtek 2. dubna stávka skončila, když vláda přislíbila problematické změny ze zákona odstranit.

V květnu zastavilo práci na pět tisíc dělníků z Renaultu ve čtvrtém největším tureckém městě Bursa. K nim se solidárně přidali zaměstnanci dalších továren. Tato průmyslová oblast Turecka prožívá intenzivní boj za zlepšení pracovních i životních podmínek od roku 2012, kdy tisíce pracovníků firmy Bosch vystoupily z oficiálních odborů kvůli jejich pokryteckému jednání. Následovaly protestní akce, jejichž výsledkem bylo založení Rady pracujících různých továren jako autonomního orgánu hájícího práva pracovníků. Letos na jaře došla trpělivost dělníkům z Renaultu, jejichž požadavek na zvýšení mezd vedení ignorovalo. Stávku zahájili přes odpor oficiálních odborů kolaborujících s vedením firmy.

Koncem května proběhly v několika městech v Arménii masové protesty proti zvyšování cen elektrické energie. Firma Elektrické sítě Arménie je navíc v rukou zahraničních vlastníků. Do protestů se zapojili místní anarchisté, kteří v prohlášení k demonstracím mimo jiné uvedli: „Skutečný důvod současné situace spočívá na jedné straně v koloniálních vztazích diktovaných kapitalistickou logikou a na druhé straně ve snaze vládnoucí vrstvy Arménie vedené toutéž logikou dále navyšovat své zisky… Protest je potřeba směřovat proti důvodům, ne pouze následkům.“