Zpráva o anarchistické prvomájové oslavě v Teplicích a Duchcově.

Severočeská anarchistická federace (SAF) se letos rozhodla uspořádat oslavu Svátku práce v regionu, kde působí, a navázat tak na více než sto let starou tradici anarchistických Prvních májů, které se zde konaly pod záštitou místních anarchistických organizací, v jejichž řadách se organizovali horníci, textiláci a lidé mnoha dalších profesí.

Od půl desáté začali přicházet první účastníci a účastnice do parku před vlakovým nádražím v Teplicích. Na místě bylo možno posnídat pečivo s různými veganskými pomazánkami v rámci skromného anarchistického pikniku. K nahlédnutí bylo distro SAF s časopisy, letáky a nálepkami. K vidění byly černo-rudé prapory a transparent „Anarchismus žije a alternativa existuje“. V půl jedenácté zazněl projev, v kterém členka SAF mimo jiné řekla: „Čelíme novým výzvám a útokům na naše práva. Nehodláme mlčet a věšet hlavy, právě naopak. První máj je pro nás příležitostí, jak na dnešní každodenní starosti většiny společnosti navázat a snažit se zvednout hlavu, získat svoji ztracenou důstojnost a důvěru ve vlastní síly.“

Zanedlouho skupina anarchistů a anarchistek nasedá do autobusu a přemísťuje se do Duchcova. Ten není zvolen pro tento den náhodou, zde se totiž konal první severočeský anarchistický 1. máj vůbec, a to už v roce 1890. Duchcov samotný byl v těch dobách baštou anarchistických horníků a odborářů, kteří zde měli silné zázemí, a to nejen v Duchcově, ale i v dalších okolních dělnických koloniích. Procházka městem pod vlajícími černo-rudými vlajkami směřovala k místnímu hřbitovu. Cestou proběhla krátká zastávka u pomníku padlých antifašistů, kde je nám jedno jméno přece jen známé – Bohumil Holub, syn známého anarchisty Hynka Holuba.

Na duchcovském hřbitově se účastníci akce shromáždili u hrobů, kde odpočívají anarchisté Hynek Holub s chotí Barborou Holubovou, Alois Šefl, Václav Krampera a Tomeš Kaše. To, že se tito aktivisté někdejšího anarchistického hnutí sešli na jednom místě, je zásluha duchcovského rodáka a historika Pavla Koukala. Následoval úklid kolem hrobů, vytrhání plevele a položení květin. Bylo milým překvapením zjištění, že jsme nebyli jediní, kdo přinesl květiny na hroby anarchistů, čerstvé tulipány svítily už na dálku. Člen SAF přečetl druhý projev, ve kterém zavzpomínal na staré anarchistické časy, a připomněl také represe, kterým naši předchůdci čelili: „Anarchisté byli zatýkáni za distribuci časopisů, jejich schůze, stávky a demonstrace byly rozháněny četnictvem a armádou. Mnozí skončili ve vězení. Jejich časopisy byly konfiskovány a cenzurovány, mnohdy vyšly časopisy jen s bílými stránkami. Hornické spolky a odbory byly úředně zakazovány a rozpouštěny. Anarchisté byli za své aktivity a názory zatýkáni, vyhazováni z práce, vyhošťováni mimo region či nuceni emigrovat do zahraničí.“ Načež řečník navázal připomínkou současných represí a stíhaných kamarádů Igora, Petra a Martina.

Poté všichni přešli k jezeru a užívali slunečného počasí v přírodě. Během pikniku se diskutovalo o různých tématech, vážných i nevážných, a padla shoda zopakovat tuto akci, pokud možno již v hojnějším počtu, i následující rok.

Zdroj:
Ohlédnutí za severočeským anarchistickým 1.májem
Projev SAF na 1.máje 2016 v Teplicích
Projev SAF na 1.máje 2016 v Duchcově

5.5.2016

Historie Z domova Akce