Další příspěvek k letošní připomínce kořenů Prvního máje.

První máj letos anarchisté a anarchistky trávili různě – společnou demonstrací v Praze, antifašistickou protiakcí a squaterským večírkem v Brně či kolektivní historickou vycházkou v Duchcově. Pokud jste neměli možnost ten den dorazit na některou z uvedených akcí, mohli jste zvolit jiný způsob připojení se k prvomájové tradici, jako to například udělal náš kamarád a sympatizant historického spolku Zádruha, který se vydal na městský hřbitov v Prostějově položit symbolický rudý karafiát na dobře dochovaný hrob jednoho z významných organizátorů Prvního máje v roce 1890, dělnického básníka, redaktora dělnických listů a sociálního demokrata Josefa Krapky-Náchodského.

Krapka se narodil 22. 7. 1862 v Pavlišově u Náchoda a zemřel 13. 4. 1909 v Prostějově. Původně byl truhlářským dělníkem. Nějaký čas pobýval také ve Vídni. Jako tajemník Politického klubu dělnického v Čechách se aktivně zapojil do příprav a průběhu Prvního máje v Praze na Střeleckém ostrově. Napsal Dělnickou hymnu k 1. máji, kterou v březnu 1890 vydal v desetitisícovém nákladu časopis Nový Věk Svobody (později už prezentovaný jako časopis neodvislých socialistů, tedy anarchistů) a byla pražským policejním ředitelstvím zakázána. Její první sloka zněla: „Co znamenají těch lidů davy?/ Co provolání té slávy?/ Že veselí se celý kraj,/ aj, zavítal k nám 1. máj.“ První 1. máj na Střeleckém ostrově Krapka také kolem 11. hodiny dopoledne zahajoval. V letech 1897–1903 byl Krapka tajemníkem výkonného výboru české sociální demokracie a členem užšího výboru celorakouské sociální demokracie. Spolu s ním v hrobě odpočívá i jeho žena Beta Krapková, která se také aktivně účastnila dělnického hnutí. Na organizaci Prvního máje 1890 Krapka později vzpomínal: „Dělnictvo samo chopilo se myšlenky té a přicházelo k nám, abychom věc vzali opravdu do ruky. Pravím ještě jednou – my byli dělnictvem téměř donuceni, abychom provedli agitaci pro slavení 1. května.“

8.5.2017 -mol-

Historie Z domova Práce