Nekrolog amerického spisovatele, kterému jsme měli tu čest spoluvydat knihu o koncentračním táboře v Letech.

Paul Polansky se narodil 17. února 1942 v americké Iowě do rodiny německo-českých přistěhovalců. Vystudoval žurnalistiku, historii a rétoriku na univerzitě v Milwaukee. Věnoval se genealogii, což ho zavedlo mimo jiné do Státního oblastního archivu v Třeboni, kde v roce 1992 narazil na rozsáhlou dokumentaci, která se týkala koncentračního tábora v Letech. Věc ho natolik zaujala, že se věnoval jejímu studiu a zároveň, pobouřen tím, že na místě tábora stojí prasečák a představitelům státu je to úplně jedno, ji medializoval, tábor označil za koncentrační a rozpoutal celospolečenskou diskusi. Později vydal k tomuto tématu dvě knihy – Tíživé mlčení (1998) a Bouře (1999). Od roku 1999 se pro OSN věnoval problémům Romů v Kosovu, kde mj. odhalil případy otravy olovem v tamních utečeneckých táborech spravovaných právě OSN. V roce 2004 získal prestižní ocenění The Weimar Human Rights Award za boj za svobodu, rovnost a právo na svobodu slova a respektování práva menšin. Vydal více než padesát knih a básnických sbírek. Zemřel po těžké nemoci v pátek 26. března 2021.

Prvně jsme Paula potkali na přednášce „Holokaust Romů po Česku“, kterou organizovala Antifašistická akce (AFA) v rámci Prvomájových akčních dnů 2013. Jako strhující vypravěč tady představil své zkušenosti z Kosova, kde se po odjezdu z Prahy věnoval pomoci tamním Romům, jejichž situaci neváhal označit za genocidu a také jasně vysvětlil proč. Při té příležitosti se Polansky jel podívat, jak vypadá památník v Letech. Rozčarován z toho, co viděl, napsal článek, jenž pak vyšel na webu antifa.cz.

Na zmíněné prvomájové akci v Praze jsme Paula oslovili, zda by souhlasil s novým vydáním jeho románu Bouře. Ten byl v té době absolutně nedostupný, a navíc by se jedna z postav, inspirovaná hrdým árijcem Karlem VI. Schwarzenbergem, který využíval otrockou práci vězňů z koncetráku v Letech, ocitla zase v jiném čtenářském kontextu – přece jen jsme za sebou měli čerstvou maškarádu prezidentských voleb, kde kandidoval Karel Schwazenberg, pyšně se hlásící jak k odkazu svého tatíka, tak k fašistickým příbuzným z matčiny strany. Namísto dalšího vydání Bouře měl ale Paul Polansky v plánu jiný text. Rozhodl se publikovat své vzpomínky z let 1992–1995 o tom, jak objevil archivní prameny k českému koncentráku pro Romy v Letech a jaké tabu tím tehdy ohrozil. Nakladatelství Anarchistické federace s velkým potěšením přijalo nabídku společně s AFA a Institutem kritických studií tyto paměti vydat. V prosinci 2014 tak vyšly pod názvem Tábor smrti Lety. V deníkových zápisech sledujeme pátrání po historii, o níž se neučilo. O historii, která byla po desetiletí aktivně umlčována. Nejenže scházely důkazy, ale byla nepohodlná i politicky, protože nabourávala představu o Češích jako pouhých válečných obětech. Kniha tak mj. výstižně vypovídá pohledem člověka zvenku o našich novodobých, porevolučních dějinách a vztahu české společnosti k Romům. Při přípravě vydání knihy byla samozřejmě diskutována jistá Polanského kontroverznost, když se jako vášnivý vypravěč nechal občas unést pointou a zveličoval některá fakta, ale jak bylo uvedeno v rozhovoru s AFA na našem webu: „Po pečlivém rozmýšlení jsme došli k závěru, že ať si o Polanském může někdo myslet cokoliv, jeho přínos v objasnění toho, co se dělo v Letech, a v otevření tématu široké veřejnosti je nezpochybnitelný. Ve své knize také předložil řadu zásadních informací, které prostě potřebovaly být zveřejněny, a nám bylo jasné, že knihu nikdo jiný nevydá.“ Jelikož je kniha beznadějně rozebraná, mají zájemci možnost si ji stáhnout v pdf formátu ZDE.

Naposledy jsme se s Paulem viděli u příležitosti křtu knihy, který se konal 15. prosince 2014 v pražské Galerii NTK a kam tehdy dorazilo asi 130 lidí. Křest se odehrál v „13. komnatě Čecha poslušného“, kterou návštěvníkům otevřela Antifašistická akce v rámci výstavy Xenofilia. Velký zájem o knihu a téma jako takové naznačil nejen počet návštěvníků, ale i veřejná diskuse, která se rozpoutala po úvodních slovech panelistů, mezi nimiž byli také bývalý politik a autor předmluvy Petr Pithart a Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romských obětí holokaustu.

Je pro nás velkou ctí, že jsme se mohli s Paulem setkat a spolupracovat, stejně jako přidat své polínko do ohně boje za zrušení prasečáku na místě bývalého koncentráku v Letech.

29.3.2021 Nakladatelství AF

Rasismus Osobnosti