Prohlášení Kolektivu Pod zem! k blokádě uhelného rypadla.

My, autonomní skupina Kolektiv Pod zem!, jsme dne 9. 6. 2021 obsadily*i dvě rypadla v dolech Bílina a Nástup-Tušimice. Činíme tak, neboť už nechceme nečinně přihlížet tomu, jak se u nás nadále těží a spaluje uhlí a další fosilní paliva, a to bez plánu na jejich rychlý a spravedlivý konec. S každým dnem nám uniká příležitost zajistit lidem v uhelných regionech důstojnou budoucnost. S každým dalším dnem vypouštíme do atmosféry stále více skleníkových plynů, které budou klima ohřívat po mnoho desetiletí.

Připomeňme si důvody, proč musíme s uhlím skoncovat co nejdříve. Uhlí je naším největším zdrojem emisí skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry. Česká republika má čtvrté nejvyšší emise CO2 na hlavu v Evropské unii a téměř čtyřicet procent našich emisí CO2 pochází právě ze spalování uhlí. Přitom se ČR zavázala k plnění cílů Pařížské dohody, tedy k zabránění globálního oteplení o podstatně víc jak 1,5°C oproti době před průmyslovou revolucí – podle studie nedávno vydané Světovou meteorologickou organizací se tak s určitou pravděpodobností stane už do roku 2025. Pokud jakožto lidstvo nezvládneme takovému oteplení předejít, hrozí, že se celá planeta relativně rychle, zásadně a nezvratně promění, což s největší pravděpodobností povede ke stále většímu množství přírodních katastrof (masivní sucha, povodně, požáry a další), masové migraci lidí z neobyvatelných oblastí kolem rovníku do oblastí s příznivějším klimatem, urychlení vymírání druhů či rozšiřování chorob a patogenů.

A jak se tomu snaží zabránit ti, kdo v dnešní společnosti drží v rukou moc? Česká vláda sice ustavila takzvanou uhelnou komisi, ta je však spíše fraškou – nelegitimním orgánem, složeným převážně z politiků a zástupců různých silných zájmových skupin, z nichž většina stála od začátku proti rychlému konci uhlí. V komisi byl naprostý nedostatek nezávislých odbornic*íků a lidí zasažených dopady těžby uhlí a změny klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu se až donedávna pokoušelo prosadit ničím nepodložený a naprosto nesmyslný návrh konce uhlí v roce 2038, který je nejen příliš pozdě, ale kvůli makroekonomickým důvodům i zcela mimo realitu – nezávisle na vládě stoupá cena emisních povolenek, a uhlí se tak stává ekonomicky nevýhodným. Ani rok 2033, tedy další návrh na časové ukotvení konce těžby a spalování uhlí, ovšem nestačí. Naše vláda tak jednoznačně dokázala, že je pouze loutkou v rukách mocných lobbistických skupin.

Odvrácenou tváří rozhodnutí uhelné komise, této hořké komedie, je fakt, že jí navržené plány nedostatečně zohledňují osudy lidí, kteří jsou těžbou a spalováním uhlí nejvíce zasaženi. Její nerealistické a nespravedlivé návrhy jsou navržené tak, aby opět přihrály zlatý padák těm nejbohatším, zatímco běžným lidem v uhelných regionech zbydou pod koberec zametené strukturální problémy a nestabilní, zastaralá, slabá a neekologická ekonomika, vyznačující se extrémně nerovnoměrně rozděleným bohatstvím. Jsou v přímém rozporu s jakýmkoli upřímně míněným úsilím o spravedlivou transformaci, která by pracovníkům v uhelném průmyslu i celým uhelným regionům zajistila důstojný život po konci uhlí. Uhelný průmysl historicky i v současnosti stojí na neudržitelném modelu ekonomie nekonečného růstu. Takovýto růst probíhá za každou cenu, za cenu nezvratných ekologických škod, chudoby mnoha lidí, škod na zdraví a úmrtí způsobených spalováním uhlí, za cenu nevratně zničených obcí a krajiny. Takovýto systém produkuje několika málo lidem velký zisk, zbytku populace ale přináší pouze nerovnost, chudobu a nemožnost demokraticky rozhodovat o svém kraji a o sobě samotných.

Řešením této situace rozhodně není zkorumpovanou vládou navržený „plán“, který pouze nadále prohlubuje stávající nerovnosti. Řešením je co nejdemokratičtější proces ústupu od uhlí, na kterém se mohou podílet obce, samosprávy, otevřená shromáždění a široká veřejnost. Řešením je ústup od uhlí, který není v rukou centrálního orgánu, vlády, ale který probíhá co nejvíce decentralizovaně a spočívá v rukou co nejmenších správních celků, a umožňuje tak vysoké zapojení veřejnosti. Bohatství, momentálně koncentrované v uhelných firmách, by mělo být v těžbou zasažených regionech rozděleno spravedlivě. Pod demokratickou kontrolou by pak mělo být z větší části využito ke spravedlivé transformaci regionu ve prospěch všech místních a v souladu s vizí udržitelného světa. Spravedlivou transformaci si my, lidé, musíme udělat sami.

Proto nám nezbývá jiná možnost než obsadit rypadla, vyzvat k občanské neposlušnosti a všem dalším druhům boje za klimatickou spravedlnost a razantně odmítnout nesmyslné plány vlády, která se ani nedokáže v rozumném čase rozhodnout.

Uhlí patří pod zem!

Související odkazy:
A3: Kdo za to může?
Potkali se na Vršanech
A3: Zastrašovat a šikanovat
Polsko: Feministky obsadily uhelný důl Tomosławice
Okupační stávka za klima skončila
Obsazené rypadlo
Klimakemp 2019
Společně za klima
Vyšlo klimatické číslo novin Zdola!
A3: Práce a klima
A3: Klimatická stávka
Ende Gelände

12.6.2021 Kolektiv Pod zem!

Ekologie Z domova Akce