Nekrolog řeckého anarchisty

Thodoras se narodil v Athénách v roce 1961 a vyrůstal v Ano Liosia na severu athénské aglomerace. Pocházel z početné dělnické rodiny, sám proletář – mnoho let pracoval jako leštič nábytku a lakýrník v různých průmyslových odvětvích.

Theův o rok starší bratr George píše o jejich dětství: „Když v roce 1967 došlo k vojenskému puči plukovníků, bylo mi sedm let a Theovi šest, takže jistě chápete, že jsme celý školní život, základní školu, prožili za junty se spoustou bití a trestů, protože to diktatura vyžadovala coby pedagogický způsob výchovy lidových vrstev.“

V roce 1985 se Theo zapojil do anarchistického hnutí a nějakou dobu byl členem anarchokomunistické buňky v Ano Liosii, poté antiautoritářské buňky v Pireu a sdružení odpíračů vojenské služby. Seznámil se s Michalisem Maragakisem, prvním odpíračem vojenské služby z politických důvodů, nějakou dobu také žil v komunitě, kterou Maragakis založil v horské vesnici na Lefkadě. Seznámil a spřátelil se i s prvním anarchistickým odpíračem z důvodu svědomí Nikosem Maziotisem (ten byl zatčen 10. 4. 2010 za členství v organizaci Revoluční boj, dostal několik desítek let a navíc 129 let za přestřelku s policisty, ke které došlo při jeho útěku) a krátce nato s Polou Rupou (byla zatčena s Maziotisem, v říjnu 2011 byla propuštěna na kauci, v únoru 2016 se pokusila Maziotise osvobodit z vězení pomocí vrtulníku, v lednu 2017 ji znovu zavřeli, v červenci 2018 dostala maximální trest).

Spolu se svým bratrem Janisem byl Theo jedním z prvních anarchistických odpíračů vojenské služby z důvodu svědomí v Řecku, který to v roce 1988 vyjádřil ve veřejném prohlášení. Mimo jiné v něm stálo: „Pro nás není vize jiné společnosti – samosprávně řízené pracovními a komunitními radami – v žádném případě slučitelná s představou armády nebo jiného pretoriánského orgánu, stojícího nad společností a mimo ni, protože její obranu bude zajišťovat každý občan vytvořením milicí, které budou neoddělitelné od lidových mas.“ V závěru prohlášení vzdali hold „palestinskému lidu, který je v současnosti vystaven zkoušce agrese fašistických izraelských militaristů“.

Theo v posledních letech žil v otcově rodném městě Kalamata a otevřeně a prakticky se stavěl proti všem autoritám. Byl důsledným anarchistou, a když se mu dostalo výhrůžek ze strany kalamatských fašistů, nejenže necouvl, ale aktivně se účastnil různých antiautoritářských hnutí v oblasti.

Theo byl na jedné straně složitá osobnost se svými rozpory, na druhé straně byl společenský a solidární až běda. Jeho solidarita a pomoc chudým – ač sám chudý – šla tak daleko, že zanedbával sám sebe.

Podle jeho přítele a spolubojovníka Giorgose Kyriakoua to byl člověk, „jenž měl v sobě ,přirozenou‘ spravedlnost, filantropii, kterou jste mohli najít jen u starých lidí. Lásku ke světu, k přírodě, sen o spravedlnosti.“

Thodoras Meriziotis zemřel začátkem července 2024.

Zdroj:
https://athens.indymedia.org/post/1631114/

17.7.2024 Zahraniční sekretariát AF

Ze světa Osobnosti