Dojmy z třetího jadranského klimakempu

Předposlední srpnový týden se klima „teroristvo“ sešlo na chorvatském ostrově Krk, aby protestovalo proti rozšíření tamního LNG terminálu a investicím místní vlády do fosilních paliv. Třetí adriatický klimakemp se na rozdíl od minulých ročníků nesl v duchu vytříbeného OPSECu. Nejednalo se o zbytečnou paranoiu, spíše o poučení z minula a rozumné omezení mobilních telefonů a šíření informací ven. Oproti minulému roku byl letošní klimakemp pouze na pozvánku.

Pozvánku jsme dostali*y i my z federace, a tak jsme se bez toho, aniž bychom příliš zabředávali*y do detailů a prozradili*y snad něco, co by prozrazeno být nemělo, pokusili*y sepsat kratší reportáž, shrnout naše zkušenosti a zvěčnit „vajb“ celé akce.

Balkánský klimáč byl velice specifický tím, že neměl doprovodný program, tak jak jsme u klimakempů normálně zvyklé. Žádné přednášky ani workshopy se tento rok nekonaly. I přes absenci tradičního programu jsme se ale vůbec nenudili*y. Volných chvil nebylo moc, a když nastaly, byly příležitostí k lepšímu prosíťování a navázání nových přátelství, nikdo v kempu netrpěl nudou. Na rozdíl od jiných kempů měl tento jednu výhodu k nezaplacení – stanovali*y jsme asi 500 metrů od pláže. Pauzy mezi plénováním a přípravou na akční den nám zaplnilo plavání v moři a slunění na pláži.

Za úsvitu akčního dne se k LNG terminálu vydala s transparenty skupinka s nižším akčním levelem. Cílem bylo dostat se na pláž za plotem ohraničujícím oblast terminálu, což nám ale zhatili policajti, kteří nás začali hnát lesem. Krátce jsme se vyfotografovali*y s bannery na pobřeží, ale když se k nám obrátil hlídkující člun, rozprchli*y jsme se. Policie zadržela jen jednoho z nás, naneštěstí zrovna kamaráda s kamerou. Zbytek nás utekl do lesa, kde jsme se až do poledne vyhýbali*y pátrajícím fízlům.

Největší akční level měla skupina blokující terminál v noci na kajacích. Ta vyrazila dřív než legální demonstranti a podařilo se jí k terminálu doplout. Tam se ale potkali*y se soukromými sekuriťáky najatými LNG korporací, kteří až moc horlivě bránili majetek svého pána. S úsměvem (reálně se tomu někteří smáli) mlátili lidi do hlavy a brutálně svázali nohy kamarádce pověšené na terminálu. Ta omdlela a byla transportována do nemocnice. Zmiňují se o tom i chorvatská média, ale s dodatkem, že vůči ní nebyly „využity donucovací prostředky ze strany policie“. Na špinavou práci se totiž tak jako u nás najímají wannabe náckové ze soukromých sekuritních agentur. Za vyzdvihnutí také stojí výhrůžky kopnutí do hlavy kolenem, které jsme si vyslechli*y od policajtů.

Ohled na naše zdraví ale nebrali ani někteří zaměstnanci. Ti využili svých velkých lodí, aby rozvlnili vodní hladinu, zatímco nám přímo do ksichtu stříkali vodníma tryskama. Nejagresivnější zaměstnanec po nás házel rybářský vodní hák ve snaze někoho na něj zachytit, takže šlo skoro o život.

Náš příběh pokračuje na pobřeží, v temné policejní dodávce bez oken, kam nás fízlové naskládali spolu se zbytkem kamarádstva. Poslední kamarádka kladla pasivní odpor, tak ji museli tahat, jenže najednou se rozklepala jako v epileptickém záchvatu. Řvali*y jsme na fízly, ať zavolají sanitku, ale co udělali? Radši nám zavřeli dveře od dodávky a my zůstali*y ve tmě. Byly to hrozné dvě minuty čekání, ale nakonec se ukázalo, že je naše kamarádka v pohodě. Šťastní*é jsme ji přivítali*y mezi námi a atmosféra se rázem uvolnila. I ten fízl snad pochytil krapet svědomí a uvnitř dodávky nám rozsvítil.

Vězení byla sklepní místnost bez oken a s dírou v zemi sloužící jako záchod, která se ale dala spláchnout pouze zvenku. V cele nebylo umyvadlo, jen zvonek na fízly, kamera, jedna postel a pár dek. Dál situaci popisuje jeden z naší skupiny:

„Když mě tam prve celého mokrého hodili, byl jsem rád: konečně jsem se mohl vyspat. Po chvilce jsem však ocenil nízkou kapacitu místní fízlárny, když ke mně do cely zavřeli i kamarádstvo. Chvíli jsme si vášnivě povídali*y, chvíli jsem se bál (to když jsem byl v cele najednou sám), chvíli jsme pak otravovali*y fízly, až nám dali slíbenou vodu, ale většinu času to byla prostě nuda a snaha aspoň na chvíli usnout. Víc jak 24 hodin tam ale nikdo nestrávil.

Z vězení jsme se nakonec dostali*y všichni nedobrovolnou či dobrovolnou identifikací (ač některé a někteří vydrželi*y opravdu dlouho). Nevelké pokuty se zaplatí z již vybraných peněz a benefitů, takže kromě záznamu u fízlů jsme z toho vyvázli*y dobře. Traduje se, že prý někdo obelstil fízly falešným jménem a falešnou adresou, ale to je na jiné vyprávění.

Nakonec chci zmínit dojetí, které jsem zažil po propuštění. Organizátorstvo bylo sice ve stejném městě, což jsem nevěděl, ale nikdo mě před fízlárnou nevyzvedl, jak je zvykem na přímých akcích u nás, což ve mně vyvolalo paniku. Netušil jsem, co budu sakra dělat, fízlové mi vrátili pouze třetinu peněz, které jsem u sebe měl, a nevěděl jsem, kam mám jít. Safe point byl asi 1,5 km pěšky a já nevěděl ani směr. Ve vězení byly ještě kamarádky, ale ty plánovaly zůstat, jak to půjde. Bál jsem se víc než ve vězení a nikdy jindy jsem se necítil tak opuštěný. Nakonec jsem zvolil pomoc od kolemjdoucích: pamatoval jsem si právní číslo, na které jsem chtěl zavolat s tím, že právník o mně dá vědět organizátorstvu. Vypadal jsem opravdu jako největší vandrák a lidi se mnou moc interagovat nechtěli*y, ale nakonec jsem objevil záchranu. Paní v trafice mi nejenom půjčila svůj mobil, ale ještě si sama s akčním právníkem chvíli povídala, a dala mi vodu zadarmo! Bylo jasné, že místní paní náš aktivismus podporuje a má to smysl. Když budete někdy ve městě Krk, zajděte z kopce pod fízlárnou do první trafiky, kterou uvidíte.“

Ani přes nepříjemnou zkušenost s bezpečnostními složkami nelze klimakemp jako celek hodnotit jinak než pozitivně. Přímá akce byla úspěšná, i když jsme u terminálu nevydrželi*y tak dlouho, jak jsme původně plánovali*y, tanker ten den nezakotvil. Úspěšné byly i vedlejší cíle jako prezentace v médiích a rozvíření veřejné debaty okolo budoucnosti a rozšíření terminálu. Z klimakempu odjíždíme spokojení*é a nezbývá než poděkovat organizátorstvu a těšit se na příští ročník.

Pokud byste chtěli*y organizátorstvu přispět na náklady spojené s organizací klimakempu a na příští ročník, můžete tak učinit přes IBAN na tento revolutový účet: LT12 3250 0979 9345 5908.

2.9.2024 -jb-

Ekologie Represe Akce