Anarchistická federace

María Eva Izquierdo (1941–2024)

Nekrolog významné průkopnice anarchofeminismu v Latinské Americe

Ráno ve čtvrtek 29. srpna byla v uruguayském městě Rincón del Pinar oznámena smrt anarchistické feministky Maríi Evy Izquierdo. María Eva byla v hnutí aktivní posledních 60 let a její komunitní anarchistická praxe z ní učinila referenční bod anarchofeminismu v oblasti Rio de la Plata.

Narodila se v roce 1941 v uruguayském městě Melo. Po smrti matky žila na venkově se svou tetou, jejíž manžel ji vystavil sexuálnímu zneužívání. Teta se jí nezastala, což ji přimělo k odchodu. Stala se zdravotní sestrou a později – po studiích v Buenos Aires – sociální psycholožkou. V roce 1969 vstoupila do Comunidad del Sur, anarchistického kolektivu zaměřeného na komunitní život, který vznikl v roce 1955 v Uruguayi a fungoval na družstevních a samosprávných principech. V této komunitě poprvé slyšela o feminismu a také se tu seznámila s Osvaldem Escribanem, který se stal jejím životním partnerem.

V roce 1974, rok po státním převratu a nastolení civilně-vojenské diktatury v Uruguayi, odešli společně do exilu do Buenos Aires. V roce 1993 založila María Eva anarchofeministický kolektiv Mujeres Libres, který sídlil v Lidové knihovně José Ingenierose (Biblioteca Popular José Ingenieros) v argentinském Buenos Aires, na níž se také aktivně podílela.

María Eva Izquierdo sepsala řadu článků, v nichž se zaměřila na genderovou problematiku, zejména na podřízenou roli žen a kritiku patriarchátu coby historické struktury. O této analýze publikovala spolu se svou skupinou poznámky v časopise A Desalambrar a na Mezinárodním anarchistickém kongresu v Barceloně v roce 1993 prezentovala práci o feminismu a postfeminismu.

V roce 1999 zorganizovala společně s Mujeres Libres setkání anarchistických žen v Pinar na uruguayském pobřeží, kterého se zúčastnilo asi 50 kamarádek z Chile, Bolívie, Brazílie, Španělska a Švédska. Na tomto setkání se diskutovalo o různých otázkách, mezi nimiž nechyběla ani naléhavá situace Země z pohledu ekofeminismu. Podílela se také na pochodu Montevideem na podporu žen z Afghánistánu.

Společně se svým kolektivem vytvořila dokumentární film Las Libertarias, v němž zachraňuje paměť různých kamarádů*ek, jejichž příběhy byly oficiální historiografií zneviditelněny. Mezi jejími aktivitami na poli historické paměti vyniká rozhovor s italsko-uruguayskou anarchistickou spisovatelkou a učitelkou Luce Fabbri (1908–2000).

V posledních letech svého života María Eva nadále motivovala diskuse, žila v úžasném kulturním a komunitním prostoru El Terruño v Rincon del Pinar, neustále přicházela s iniciativami pro reflexi a diskusi mezi anarchistickými a feministickými soudružkami z různých oblastí, vždy se zajímala o nové anarchofeministické přístupy, s oblibou stále probírala nové myšlenky a postoje.

Smrt patriarchátu, speciesismu, státu a kapitálu!

Marío Evo, zůstaneš navždy s námi!