Kontext Ukrajina: Nejen čtyři roky
Společné setkání, představení knihy a ukrajinské literatury a promítání filmu …(více)
Anarchistická federace
V Lyonu 14. února 2026 zemřel na následky těžkých zranění, která utrpěl při násilném střetu o dva dny dříve, třiadvacetiletý Quentin Deranque.
V Lyonu 14. února 2026 zemřel na následky těžkých zranění, která utrpěl při násilném střetu o dva dny dříve, třiadvacetiletý Quentin Deranque.
Byla to blbost a bylo by lepší, když by se to vůbec nestalo. (pozn. autora)
Dne 12. února se na Institut d'études politiques de Lyon (Sciences Po Lyon) konala přednáška europoslankyně Rimy Hassan z hnutí La France Insoumise (Nezkrotná Francie, LFI). Před budovou probíhal protest organizovaný ultrapravicovou skupinou Collectif Némésis, která uvedla, že Quentin Deranque byl součástí přibližně patnáctičlenné skupiny osob zajišťující ochranu akce. Deranqueova rodina tuto jeho roli dříve zpochybňovala.
Protest začal kolem 17.30. Během něj se několik osob pokusilo aktivistkám Némésis vytrhnout transparent, ale Deranque a jeho skupina stojící opodál nijak nezasáhli. Krátce před 18.00, několik set metrů od místa protestu, došlo ke střetu mezi dvěma maskovanými skupinami: jedna byla tvořena antifašisty, včetně členů organizace Jeune Garde, a druhá ultrapravicí. Na začátku videa je jeden z antifašistů zasažen zapálenou světlicí a následně dojde k bitce. Z dostupného videa vyplývá, že ultrapravicová skupina byla vyzbrojena tyčí, pepřovým sprejem a také použili deštník a koloběžku. Dynamika pouliční bitky naznačuje koordinované postupy obou skupin.
Na jiném záznamu je následně zachycen Deranque na zemi, kde do něj několik lidí opakovaně kopalo a bilo. Dva další lidé byli rovněž napadeni, zbytek ultrapravicové skupiny utekl. Není dosud jasné, co přesně mezi těmito incidenty nastalo, ale útok proběhl mimo místo protestu Némésis. Advokát jednoho z obžalovaných antifašistů Bertrand Sayn uvedl, že několik antifašistů bylo také vážně zraněno a hospitalizováno.
Proto je zavádějící tvrdit, že Deranque zemřel při ochraně akce Collectif Némésis, když jeho skupina nezasáhla během prvních strkanic o transparent a až později se zapojila do střetu s antifašisty několik set metrů od protestu. Na střet byli připraveni a vyzbrojeni.
Quentin Deranque byl zakládajícím členem neofašistické skupiny Allobroges Bourgoin a účastnil se krajně pravicových a neonacistických demonstrací, například C9M v Paříži v květnu 2025, což je už tradiční setkání ultrapravice, kterého se účastní i zahraniční neonacisté, včetně těch českých. V minulosti byl také členem monarchistické a antisemitské skupiny Action française.
Po rozpuštění neonacistické skupiny Lyon populaire v roce 2025 založil její bývalý vůdce Eliot Bertin novou skupinu Audace. Quentin Deranque byl jedním z jejích členů, což potvrzuje jeho pokračující angažovanost v krajně pravicových kruzích. To, že to byl katolík a student, se s ničím výše uvedeným nevylučuje. Zdůrazňování části jeho názorů slouží k zamlžování celého kontextu.
Na společné akci s dalšími ultrapravicovými skupinami jako Active Club France nebo Hussards Paris.
Collectif Némésis je ultrapravicová organizace, která pořádá protesty a demonstrace zaměřené proti levicovým a progresivním iniciativám. Vystupuje zejména s agendou proti násilí na ženách páchanému přistěhovalci. To je samo o sobě zajímavé, protože ve Francii je v 74 % násilí na ženách pachatelem někdo, koho oběť zná. Násilí páchané přistěhovalci je vůči tomu v menšině – je tedy potom otázka, zda je pro Némésis důležitější vymezovat se proti násilí na ženách, nebo vůči přistěhovalcům. Skupina má silné vazby na neonacisty a její členky se účastní akcí proti imigraci, feminismu a dalším progresivním směrům.
Némésis bývá často spojována s ultrapravicovými organizacemi jako Cocarde étudiante a neonacistická Zouaves Paris, které jsou obě známé pro své násilnosti. Tyto organizace v minulosti zajišťovaly Némésis ochranku na jejích akcích.
Vzpomínkový pochod na památku Quentina Deranqueho organizovala Aliette Espieux, aktivistka hnutí usilujícího o zákaz přístupu k interrupcím a mluvčí iniciativy Marche pour la vie (Pochod pro život). Její manžel, Eliot Bertin, je vůdčí postavou neonacistické skupiny Lyon populaire. Po rozpuštění této skupiny v roce 2025 založil Bertin novou krajně pravicovou organizaci Audace, do níž byli zapojeni i lidé spojení s ultrapravicí, včetně Quentina Deranqueho.
Na pochodu se rovněž objevil Marc de Cacqueray-Valménier, známá postava francouzské ultrapravicové scény, kovaný neonacista, násilník a recidivista. Členky Collectif Némésis, které se pochodu zúčastnily, pro deník Le Figaro uvedly: „Přišli jsme vzdát hold Quentinovi, protože nás chránil. Je pro nás důležité přijít a vyjádřit naši vděčnost a smutek.“ Současně odmítly označení pochodu a organizace za krajně pravicové. „Je to nálepka, kterou na nás jen tak hází. Jsou tu ignoranti, kteří nás nazývají fašisty, když ani nevědí, co to doopravdy znamená,“ uvedly. To je obzvlášť vtipné v okamžiku, kdy akci doslova fašisté organizují. Opět jen snaha zamlžovat pozadí celé události.
V českých médiích a na sociálních sítích některé lidi pohoršovalo označení Deranqueho za ultrapravicového aktivistu a vyzdvihovali naopak jeho katolickou víru a studium na vysoké škole. Jako by se snad katolictví a ultrapravice nutně vylučovaly.
Jejich naštvání, jež vyjadřovali v reakci na článek ČTK, který označoval útočníky za antifašisty a oběť za příslušníka ultrapravice, je často jen maskovanou snahou o prosazování vlastní agendy. Příkladem budiž ultrakonzervativec a šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, který ve svém lehce tendenčním článku z 19. února píše: „Kdo je oběť? Mnoho o ní nevíme. Student matematiky, konvertita ke katolicismu, údajně aktivní v nacionalistických kruzích, ale nikoliv člen jakékoliv organizace.“ V té době už přitom bylo známé Deranqueho zapojení do ultrapravicových skupin. Zrno, jenž dříve přispíval i do oběžníku Hnutí pro život, je tak jistě také potěšen osobou organizátorky včerejší vzpomínkové akce. Na jeho dřívějším působišti, v Konzervativních novinách, se i dnes durdí kvůli označení nacionalistický aktivista, které ČT24 použila ve zprávě o včerejší vzpomínce v Lyonu. Otázkou je, zda jim víc vadí označení nacionalista, anebo aktivista…
Podobně se na svém facebooku rozčilovali Svobodní, toho času v koalici s fašizující SPD a PRO a Trikolorou: „Quentin byl 23letý katolický student matematiky a ekonomie. V Lyonu byl ukopán k smrti davem teroristů z organizace Antifa, když bránil svoji kamarádku, která se účastnila debaty nacionalistické, feministické organizace Nemésis.“ Jak už víme, situace se odehrála trochu jinak. Svobodní tento příspěvek uveřejnili 15. února, tehdy možná ještě nebyly známy všechny okolnosti, ale nemyslíme si, že z jejich strany dojde k reflexi.
Rajchl z PRO zase tvrdí: „Pozoruhodným faktem je rovněž zdůvodnění, proč byl Quentin Deranque považován za ‚krajně pravicového extremistu‘. Bylo to proto, že byl členem skupiny Collectif Némésis.“ To je lež – netvrdily to nikdy ani Némésis, ale zrovna u Rajchla se volný přístup k faktům pokládá za normální a nikoho nepřekvapí.
Radim Fiala z SPD cituje na facebooku Le Figaro: „‚Hypotéza o rvačce, nebo přinejmenším střetech bez rozdílu obou stran, se zdá být oslabena skutečností, že dosud nebyly hlášeny žádné oběti mezi ‚antifašistickými‘ skupinami a že Quentinova zranění byla způsobena kopanci, které utrpěl, když byl na zemi,‘ poznamenává novinář Paul Sugy z deníku Le Figaro.“ My už dnes víme, že se jednalo o rvačku a ultrapravicová bojůvka měla i zbraně. Navíc už je známo, že těžká zranění utrpěli i někteří antifašisté. Často se také stává, že se lidé z obavy před represí nenechají ošetřit v nemocnici, takže to nemusí o ničem vypovídat, viz dnešní situace v Íránu.
Dochází také k záměrnému matení a používání spojení jako „teroristická Antifa“ nebo „teroristické bojůvky Antifa“. Fiala správně uvádí, že USA na seznam zahraničních teroristických organizací zařadily čtyři skupiny, přičemž tvrzení, že mezi nimi figuruje celá Antifa, je zavádějící. Ve skutečnosti USA na tento seznam zařadily konkrétně skupinu Antifa Ost. Žádná domácí antifašistická skupina ani „Antifa“ jako celek nebyla oficiálně označena jako teroristická organizace.
Trump podepsal pouze exekutivní příkaz, který měl Antifu označit za „domácí teroristickou organizaci“, ale tento příkaz nemá právní platnost, protože v americkém právu neexistuje mechanismus pro oficiální zařazení domácích organizací mezi teroristické. Pro federální úřady (například FBI) tento krok znamenal spíše politické a administrativní doporučení, jak přistupovat k vyšetřování a alokaci zdrojů vůči skupinám nebo jednotlivcům spojeným s Antifou. Nepředstavuje však právně závazné zařazení a nezavádí automatickou kriminalizaci členů Antify.
Jako záminka se občas zmiňuje například vražda Charlieho Kirka, přičemž prokázaná souvislost s antifašisty chybí.
V Maďarsku naopak Orbánova ultrapravicová vláda na domácí seznam zahrnula jak uskupení „Antifa“, tak Antifa Ost. Tady jde o politicky nebezpečnější použití, protože je extrémně vágní a může sloužit jako nástroj proti opozici.
V Nizozemsku, na popud ultrapravičáka Geerta Wilderse, přijal parlament nezávazné usnesení, kterým vyzýval vládu k označení Antify za teroristickou organizaci. Vládní kabinet však doporučil usnesení neprovádět. V případě českých ultrapravičáků se tak spíše jedná o rétorickou politiku než o právní kvalifikaci.
Ve Francii o podobné zařazení usiluje Marine Le Pen.
Z reakce českých politiků z toho vyplývá mimo jiné snaha získat politické body proti parlamentnímu oponentovi Bartošovi z Pirátů a proti České televizi jako instituci. Nenechme se ale zmást, pro část z nich je určitě důležitý odpor vůči antifašismu jako takovému, i když se ho zatím snaží maskovat hláškami o teroristické Antifě.
Zdroje
https://njt.hu/jogszabaly/2025-297-20-22
https://contre-attaque.net/2026/02/19/%e2%81%a8quentin-deranque-est-il-mort-pour-ses-idees/
https://www.dni.gov/nctc/terrorist_groups/antifa_ost.html
https://fr.wikipedia.org/wiki/Collectif_N%C3%A9m%C3%A9sis
https://fr.wikipedia.org/wiki/Aliette_Espieux
https://fr.wikipedia.org/wiki/Mort_de_Quentin_Deranque
https://fr.wikipedia.org/wiki/Viol_en_France
https://fr.wikipedia.org/wiki/Action_fran%C3%A7aise
Společné setkání, představení knihy a ukrajinské literatury a promítání filmu …(více)
Benefiční akce pro Resistance Support Club …(více)
Závěrečný večírek a hudební program …(více)
Dva dny plné hudby, promítání, přednášek... k 30. výročí založení AFA …(více)
„Kupujte zbraně a budeme přátelé.“ Elita ODS přišla na CEVRO poslouchat Trumpova poradce
denikalarm.cz 12.2.2026Rojava hoří, svět mlčí a Turecko profituje. Proč se kurdská autonomie nikomu nehodí
denikalarm.cz 26.1.2026Grónsko nechce jen Trump, ale také skupina amerických miliardářů, kteří by na anexi vydělali
denikalarm.cz 17.1.2026