Komentář z Mexika o tom, jak USA zahajují otevřenou ofenzivu proti anarchistům*kám a antifašistům*kám i mimo své hranice

Trumpova administrativa se rozhodla pro strategický obrat předefinováním své zahraniční politiky a doktríny národní bezpečnosti, a to tím, že různé politické projevy označuje za „krajně levicový politický terorismus“. Tento přístup určuje její bezpečnostní agendu ve vztahu k zemím, které považuje za své spojence. Cílem je vyšetřovat, rozbít a pronásledovat určitá sociální hnutí.

Pod vedením amerického ministra zahraničí Marca Rubia se 16. července konala ministerská schůzka o oživení politického terorismu. Na zasedání, které probíhalo v konferenčním sále Loy Henderson – největším zasedacím prostoru ministerstva zahraničí –, se sešly delegace ze 66 zemí pod heslem boje proti „krajně levicovým teroristům“. Mezi zúčastněnými zeměmi nechyběly například Španělsko, Argentina, Kanada, Německo, Itálie, Chile, Uruguay či Izrael.

Toto fórum není ojedinělou událostí, nýbrž součástí širší strategie navržené a realizované Bílým domem, která považuje „akty domácího terorismu“ za „prioritním otázku pro federální bezpečnostní složky“ Spojených států, jak je stanoveno v Prezidentském memorandu o národní bezpečnosti č. 7 (NSPM-7).

NSPM-7 je základem akce, které předsedá Marco Rubio, ale především závazků přijatých v rámci této společné ofenzivy proti takzvanému „levicovému terorismu“. Memorandum, které prezident Trump podepsal v září 2025, nařizuje všem americkým zpravodajským agenturám a bezpečnostním orgánům, jakož i těm, které jsou odpovědné za výkon spravedlnosti, aby rozbily, zbavily financování a stíhaly sítě klasifikované jako „krajně levicově teroristické“.

Podle NSPM-7 je cílem „vyšetřovat, stíhat a rozkládat subjekty a jednotlivce zapojené do aktů politického násilí“.

Podle Trumpa byla motivem pro rozhodnutí označit určité skupiny za „krajně levicové“ vražda Charlieho Kirka (vlivného konzervativního komentátora, který byl zastřelen téhož září), kterou prezident označil za „hrůzostrašnou“. 

To bylo také hlavním katalyzátorem ministerské schůzky, kde Marco Rubio ostře kritizoval to, co nazval historickým „slepým místem“ v západní protiteroristické doktríně, a zdůvodnil to tím, že „násilí krajní levice bylo akademickou obcí a médii mylně kategorizováno jako ‚tragický exces idealismu‘“.

V hledáčku

Ve stejném duchu a v souladu s novou bezpečnostní doktrínou USA Stephen Miller, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost, neváhal ostře kritizovat antifašistické hnutí (antifa) a spřízněné skupiny, označil je za „infekci“, která usiluje o svržení západních vládních systémů, a vyzval spojence, aby neustoupili výzvám k „občanským svobodám“ ze strany těchto aktérů.

Ministerstvo zahraničí USA označuje za „levicové teroristy“ různé anarchistické a antifašistické skupiny, které se připojily k protestům proti genocidě páchané Izraelem na Palestině. Jsou to ti samí lidé, kteří vyšli do ulic na podporu práv migrantů. Jsou to ti, kteří demonstrovali proti vraždě George Floyda, spáchané policistou v roce 2020 v Minneapolis v Minnesotě. Jsou to ti samí, kteří vyšli do ulic po vraždě mexického migranta Lorenza Salgada Arauja v červenci roku 2026, poté co zemřel v důsledku střelby ze strany agentů Imigrační a celní služby (ICE).

Ministerstvo zahraničí přímo zařadilo různé skupiny spadající pod pojem „krajní levice“ mezi zahraniční teroristické organizace (FTO) a Osoby označené za globální teroristy (Specially designated global terrorist, SDGT). Mezi takto klasifikované skupiny např. patří: 

• Antifa Ost – německými úřady a zpravodajskými službami označovaná jako „skupina Liny E“. Jedná se o antifašistickou militantní skupinu z Německa.
• Neformální anarchistická federace / Mezinárodní revoluční fronta – povstalecká anarchistická skupina působící především v Itálii, s „členy“, kteří se k ní hlásí v Evropě, Jižní Americe a Asii.
• Ozbrojená proletářská spravedlnost – anarchistická a antikapitalistická skupina řeckého původu.
• Revoluční třídní sebeobrana – anarchistická skupina rovněž řeckého původu.

Sbližování

Trumpova vláda se obává především sbližování těchto hnutí, a proto od loňského května pořádá společně s bezpečnostními složkami této země a dalších pozvaných zemí Úvodní seminář o prosazování protiteroristických zákonů, fórum určené k tomu, aby bezpečnostní odborníci z USA i ze zahraničí sdíleli hodnocení hrozeb a osvědčené operační postupy.

Mezi cíle stanovené na těchto setkáních se spojenci patří výměna zpravodajských informací, posílení mechanismů vydávání a cíleného policejního stíhání, a to pod heslem sjednocení úsilí.

Strategie odvozená z NSPM-7 se tedy neomezuje pouze na politická prohlášení, ale představuje akční plán, který zahrnuje zapojení řady federálních agentur. Mezi nimi je i Společná pracovní skupina proti terorismu (JTTF) FBI, která má koordinovat „komplexní národní strategii“ pro vyšetřování a rozbití těchto sítí ve Spojených státech.

Tato iniciativa vyvolala obavy v různých sektorech, zejména u neziskových organizací. Advokátní kancelář WilmerHale varovala, že toto opatření by mohlo „vyvolat řadu kroků, včetně přezkoumání statusu daňového osvobození organizací a potenciálně i trestních vyšetřování“ namířených proti „nadacím, jednotlivým dárcům a dalším neziskovým organizacím“.

Výsledky summitu

Strategií Spojených států bylo přimět zahraniční delegace, aby svou bezpečnostní politiku přizpůsobily směrnicím a zájmům USA. Velvyslanec Gregory LoGerfo, koordinátor Úřadu pro boj s terorismem, podrobně popsal alespoň tři konkrétní výsledky ministerského setkání, které se týkají spojenců USA.

Během ministerského setkání byl na mezinárodní partnery vyvíjen tlak, aby „sladili své vlastní právní rámce“ s cílem zabránit těmto skupinám ve volném působení nebo přesunu přes jejich hranice. Za tímto účelem budou zablokována víza pro osoby, které budou považovány za členy těchto skupin. Zákaz vstupu by se vztahoval nejen na USA, ale i jejich spojenecké partnery.

Za zmínku také stojí,  že prostřednictvím Semináře o prosazování protiteroristických zákonů, jehož příštím hostitelem bude Německo, se usiluje o integraci zpravodajských databází místních policejních sborů za účelem „zmapování“ globálních aktivit disidentstva, přičemž se pozornost soustředí na ochranu dopravních a energetických sítí. Budou tedy vytyčeny trasy pro výměnu kapacit a operační koordinaci policejních a zpravodajských agentur spojeneckých zemí.

Kromě toho uvedl Marco Rubio na ministerské akci: „V prosinci [2025] jsme oznámili program ‚Odměny za spravedlnost‘, který nabízí až 10 milionů dolarů za informace, jež umožní narušit financování těchto skupin.“

Případ Latinské Ameriky

Pokud jde o latinskoamerický region, Marco Rubio připomněl, že „politický terorismus extrémní levice není žádnou novinkou poslední doby“, a zmínil skupiny, které jsou dnes otevřenými politickými stranami, jako Tupamaros, Montoneros či FARC. Zmínil však také ozbrojené skupiny, které jsou stále aktivní, jako je Národní osvobozenecká armáda Kolumbie (ELN) a Světlá stezka v Peru, a spojil je s údajnými zpravodajskými sítěmi kubánského režimu a íránskými podpůrnými sítěmi.

„Nejde o fikci vymyšlenou konzervativními politiky. Ve skutečnosti to byla po většinu moderní éry dominantní forma politického násilí. Všichni naši přátelé přítomní na této ministerské schůzce – pocházející ze zemí západní polokoule – si pamatují desetiletí únosů, bombových útoků, vražd a poprav,“ uvedl americký ministr zahraničí.

Mexiko

Navzdory tlaku na sjednocení protiteroristického postoje v regionu mexická vláda pozvání k účasti na ministerské schůzce odmítla. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum argumentovala tím, že zaměření setkání bylo „spíše politické než skutečně související s bojem proti zločineckým skupinám“.

V reakci na to velvyslanec Gregory D. LoGerfo ponechal „pozvání otevřené“, čímž dal najevo, že Washington trvá na zapojení jižního souseda do svého bezpečnostního rámce.

Nadnárodní právní rámec

Z pohledu americké bezpečnostní doktríny představuje ministerské setkání v roce 2026 diplomatický úspěch, který „překlenuje propasti“ a sjednocuje bezpečnostní agendy. „Můžeme tuto hrozbu identifikovat a zmapovat a přebudovat naši protiteroristickou architekturu tak, abychom ji porazili. Stejně jako jsme to společně udělali již dříve, musíme to nyní znovu udělat společně,“ tvrdí kategoricky ministr Marco Rubio.

Kritičtí analytici však varují, že tím, že Spojené státy definují „extrémně levicový terorismus“ tak široce – včetně pojmů jako „ekonomická sabotáž“ a „podněcování“ –, budují nadnárodní právní rámec, který jim umožní pronásledovat politickou opozici a vyvíjet tlak na suverénní vlády, aby přijaly jejich agendu vnitřní bezpečnosti.

Summit ve Washingtonu jasně ukazuje, že Spojené státy se snaží exportovat svou politiku, aby si ji ostatní země osvojily. „Je snadné ničit velké věci; mnohem těžší je je vytvářet. Nepřátelé civilizace jsou schopni pouze toho prvního. Jsou schopni pouze ničit velké věci. Jediné, co znají, je ničení. My jsme však společně vybudovali velké věci. Udělali jsme to znovu a znovu. Víme, co musíme udělat,“ uzavírá Marco Rubio.

Zdroj:
https://avispa.org/eeuu-crea-ofensiva-abierta-contra-anarquistas-y-antifascistas-en-diversos-paises/
(31. července 2026)

19.8.2026 Santiago Navarro F

Represe Ze světa