V srpnu si připomeneme výročí úmrtí významného anarchisty, který se zabýval zejména svobodnou pedagogikou. Jeho práce byla výrazným inspiračním zdrojem pro další anarchistické pedagogy – Francisca Ferrera a Sebastiena Faureho.

Paul Robin se narodil v roce 1837 v Toulonu. Během jeho dětství a dospívání nic nenasvědčovalo o tom, že se v budoucnu stane aktivním anarchistou. Rodina, ve které vyrůstal, byla buržoazní, katolická a nacionalistická. Po absolvování vysoké školy působil Paul Robin krátce jako vysokoškols 112ký učitel, dostal se však do konfliktu s vedením školy v otázce vzdělávacích metod. Odešel tedy do Belgie, kde se dostal do kontaktu s místními aktivisty Mezinárodní asociace pracujících. Zde také pomáhal vytvořit její belgickou pobočku. Robin dále cestoval do Švýcarska a Francie, až zakotvil v Anglii, kde se aktivně zapojil do Internacionály. Bylo to v době, kdy vrcholil spor mezi anarchistickým a marxistickým křídlem a Robin se postavil za myšlenky Michaila Bakunina.

V roce 1879 se vrátil už jako uvědomělý anarchista do Francie, kde začal pracovat jako školský inspektor. Brzy na to dostal na starost sirotčinec v Cempuis, kde rozvinul tzv. Integrální vzdělávání. Šlo ve skutečnosti o komplexní edukační proces, kde se kromě faktů děti učily i sociálním a kulturním dovednostem, participaci, ale i řemeslu. Škola se postupně stávala dosti autonomní na školském systému. To vedlo k ostré mediální kampani, po níž byl Robin zbaven funkce. Jeho myšlenky však žily dál a i po jeho smrti v roce 1912 byly koncepty anarchistického vzdělávání rozvíjeny dalšími anarchisty a anarchistkami.

2.6.2022 oafed.noblogs.org