Poněkud stranou zájmu medií byl v tomto týdnu projednán vládou ČR návrh změn  branného zákona. Návrhy úprav plně reflektují požadavky jak žoldáků z generálního štábu, tak tlaky aliančních pseudospojenců.

Pentagon požaduje pro své mocenské záměry, daleko širší podporu od svých vazalů. A to nejen v rovině politické, ale i potencionálního nasazení vojsk. Kampaň k větší militarizaci je patrná v celé Evropě. Propagandistické akce typu „Kolony americké armády“ jsou stále častější.

Česká republika není schopna ufinancovat profesionální armádu v takovém rozsahu, který by umožňoval uspokojit stále se zvyšující požadavky přicházející do Strakovy akademie a bunkrů na Vítězném náměstí. Řešením ke kterému chce sáhnout současný establishment, je zdánlivě jednoduchý. A pro mnoho neinformovaných lidí i nejméně „bolestivý“. Zavedení povinných odvodů, které umožní „jasnější“ představy o množství lidí ochotných obléct khaki mundůry, posílení aktivních záloh a uvolněnější ruce politické garnituře k mobilizaci a potencionálnímu nasazení armády. Stálé mlžení či záměrně nejasné formulace, pomalu posunuly požadavky armády z minulého roku. Od možnosti vyhlásit povinné plošné odvody jen rozhodnutím vlády, až po současný návrh zavádějící pravidelné odvody jako pravidlo.

Z úst herce angažovaného Agrofertem do role ministra obrany slyšíme, že vlastně o nic nejde. „Potřebujeme jenom vědět, kolik lidí bude schopných a ochotných“, tvrdí. Těžko říct, jestli mu „režiséři“ řekli pravdu. Skutečné důvody jsou totiž podstatně jiné. V devadesátých letech, byl při přesedání politicko ekonomické garnitury z jedné loďky do druhé, přijat poměrně benevolentní zákon umožňující odmítnutí výkonu vojenské služby. Vznikl v době, kdy odpírači vojenské služby byli odsouzeni na několik měsíců k živoření za pár korun, jakých si náhrad. To v kombinaci s o polovinu delší dobou výkonu civilní služby oproti vojenské, odradilo i mnoho těch, kteří by jinak základní vojenskou službu odmítli.  Když došlo k zrušení základní vojenské služby, zůstala tato možnost prakticky nezměněna. Umožňuje komukoliv do 15 dnů od uskutečněného odvodu odmítnout vojenskou službu. Musí pak být sice k dispozici pro případnou pomoc místním úřadům, ovšem jako civilní občan, nepodléhající vojenské jurisdikci.

Lze celkem realisticky předpokládat, že pokud by odvody probíhaly až v situaci konkrétního nasazení vojsk. Mnoho lidí by se této bezprostřední konfrontaci s účasti na potencionálním válečném konfliktu postavilo zády. Jistě by záleželo, o jaký konflikt by se jednalo a do jaké míry by byla veřejnost propagandisticky zpracována. Ale asi ani největší optimisté mezi „verbíři“ nevěří v schopnost zblbnout naprostou většinu společnosti. A to zvlášť pokud by se jednalo o konflikt geograficky vzdálený. Pravidelné odvody by tuto možnost eliminovaly. Pro velkou část obyvatel je zatím jakékoliv zapojení mobilizované armády nepředstavitelné. S troškou propagandy o národní hrdosti a podobných blbostech se pak snadno nechají uchlácholit a neodmítnou v zákonné lhůtě vojenskou službu. Stanou se z nich vojáci v záloze. Jako takoví budou muset narukovat kdykoliv bude potřeba nová krev do válečného mlýnku. Dalším nástrojem, který má omezit množství potencionálních odpíračů je zvýšená náhrada za účast na vojenských cvičeních či v aktivních zálohách. Pro studenta či nezaměstnaného je dvacet tisíc ročního příspěvku za členství v aktivní záloze nezanedbatelná částka. Stejně tak účast na cvičení, kdy náhrada mzdy nevychází ze skutečného přijmu, ale výše žoldu vypláceného profesionálnímu vojákovi na stejné pozici.

Jistě nás mnoho lidí nazve fanatickými antimilitaristy a konspirátory. Ovšem argumenty nastíněné zde, se opírají o faktické informace. Neskrýváme, že jsme anarchisté/tky a jako takoví/é vzkazujeme.

ŽÁDNÁ VLAST – ŽÁDNÝ STÁT –ŽÁDNÁ KREV, PRO POLITICKO-EKONOMICKÉ ZÁJMY

(p)

12.4.2015 voiceofanarchopacifism.noblogs.org