Ohlédnutí za pokusem o další náckovskou provokaci v Otrokovicích, odporu místní mládeže a utahování šroubů policejního státu. (AKTUALIZACE)

Na 28. října svolali Autonomní nacionalisté (čti neonacisté) s velkou slávou do Otrokovic svou demonstraci k oslavě vzniku samostatného Československa. Proti jejich záměru se rozhodla postavit místní mládež, načež náckové svou akci odvolali. A tak se staly Otrokovice v tento den především ukázkou dalšího utahování šroubů policejní represe.

Svolat a odvolat

Pro nácky byl vždy 28. říjen příležitostí pro demonstraci své síly. V tento den vycházejí do ulic de facto rok co rok. Letos se měly konat rovnou dvě akce. Jedna pod záštitou Dělnické strany v Praze a druhá z iniciativy neonacisty Jana Fuksy a za podpory Autonomních nacionalistů v Otrokovicích. Výzvy k „očištění města“ zřejmě měly připomenout fakt, že již dvakrát (v letech 2005 a 2007) se náckové o pochod Otrokovicemi pokusili, ale vždy narazili na tuhý odpor antifašistů a daleko se nedostali.

Radnice ve městě žádný pochod nechtěla, a tak ho neonacistům dvakrát zakázala. To je však neodradilo a dál psali na Internetu výzvy: „Ale i tak pochod v Otrokovicích STÁLE platí! Už bylo dost policejních perzekucí, už bylo dost státních zákazů! Bojujeme proti Systému, bojujme i proti tomuto rozhodnutí! Nestáhneme ocas a nebudeme mrtvé hnutí, jak nás sám Pecina nazval!“

Antifašisté z Otrokovic dali najevo svou připravenost se další nacistické provokaci opět aktivně postavit. Jeden z letáků, který se objevil ve městě dával jasně najevo, proč tak chtějí učinit: „Záminky si neonacisté vybírají různé, podstata však zůstává vždy stejná: vyjadřování a šíření nenávisti. Nenávisti vůči lidem, kteří se "provinili" jen tím, že se narodili s jinou barvou kůže či odlišnou sexuální orientací. Nenávisti vůči všem, kteří zastávají svobodomyslné postoje a nebojí se to veřejně vyjádřit. Neonacisté přicházejí se svým arzenálem stokrát vyvrácených rasových teorií a lží o tom, že žádný holocaust nikdy nebyl. Neonacisté volají po svobodě, ale jen takové, která jim umožní napadat beztrestně v ulicích lidi jiné barvy či jiných názorů; po svobodě, která jim umožní veřejně obdivovat Hitlerovu Třetí říši.“

OtrokovicePo tom, co se objevila výzva k odporu proti zamýšlené neonacistické demonstraci, Jan Fuksa obrací, „stahuje ocas“ a akci na poslední chvíli ruší. Ukazuje se, že zcela na vlastní pěst, aniž by o tom řekl svým nejbližším soukmenovcům. Nelze se tedy divit, že si zlínský nazi-chuligán Hulík stěžuje na veřejném fóru: „Jo tak je to super že tu napíše člověk ze Zlína že se Otrokovice ruší a přitom to další lidi ze Zlína neví...A to je tu těch lidí pět a půl,at žije komunikace.“ Nespokojenost části neonacistů, která místo politických projevů dává přednost tomu se vyřádit, byla evidentní. Naopak zrušení akce přivítal Národní odpor, který od začátku zval na pražskou demonstraci DS a otrokovický podnik ignoroval.

Sváteční Otrokovice

Ve středu, kterou zpříjemnil většině lidí volný sváteční den, dorazilo do Otrokovic kolem 30 nácků, kteří kvůli policii nakonec ani neopustili prostor vlakového nádraží. Městu od dopoledne vládnou (doslova) stovky policistů a nad hlavami krouží policejní vrtulník. Každý člověk je kontrolován, stejně tak auta na příjezdových cestách do města. Do centra mohl vjet jen ten, kdo zde měl trvalé bydliště. I místním lidem jsou prohledávána auta. Na nádraží se dostanete jen po předložení občanky. Připravena jsou dvě vodní děla.

Na antifašistický protest dorazilo asi 150 lidí, z velké většiny místních. Někteří přišli ozbrojení a odhodlaní se postavit případnému pochodu nácků. Akci podpořilo i několik členů a členek Československé anarchistické federace, kteří přednesli jeden ze dvou krátkých projevů, které na antifašistické akci zazněly. Mladí bikeři předváděli své dovednosti na kolech, bylo připraveno občerstvení, lidé se bavili a vše probíhalo v poklidu. To však nebránilo policii, aby každého třikrát zkontrolovala. Někteří byli kontrolováni i pětkrát (!). Po zavelení starostky k rozchodu, tento rozchod policie svým sevřením neumožnila, což je často používaná policejní taktika. Vysypávání batohů, detailní natáčení dokladů, obličejů a věcí. Standardní arogantní chování ze strany policistů. Jeden z nich si v reakci na verbální protesty kontrolovaných neodpustil trefnou poznámku: „Vždyť jsme policejní stát...“

Ti, co neměli průkaz totožnosti, byli spoutáni (!) a odvezeni do Zlína. Tam na stanici strávili asi dvě hodiny, a aniž by se čehokoliv dopustili, nebylo jim umožněno nikoho kontaktovat.

Malý velký den

V Praze se neonacistů na akci DS sešlo něco přes stovku, což je velmi malý počet na to, že jde o jeden ze stěžejních dnů v jejich kalendáři a že akci v Otrokovicích odvolali. Důvodů asi bude několik. Prvně ten, že i přes hrdinské kasání se mnoha nácků na internetových fórech po další vlně razií, jak je systém nezlomí a podobně, zůstali nalomení raději doma. Pražská demonstrace slibovala a nakonec i nabídla jen nudné proslovy, což není velké lákadlo pro neonacisticky orientované chuligány, kteří tvořili například velkou část účastníků akcí v Janově a Přerově, při nichž byla snaha realizovat protiromský pogrom.

Pokus o další provokaci v Otrokovicích skončil pro neonacisty jasným fiaskem a odkryl sváry mezi některými z nich. Mládež v Otrokovicích dala najevo, že ve svém městě nácky tolerovat nehodlá. Je otázkou, jaké vyvodí závěry z policejních praktik a jak přistoupí k další případné provokaci ze strany neonacistů. Ve městě se sice 28. října naplnilo heslo „V Otrokovicích nácky nechceme!“, ale ovládl ho zcela jiný nechtěný a mnohem horší prvek – arogantní policejní represe. S tou se sice antifašisté a anarchisté setkávají již od svých prvních akcí a aktivit, stále však můžeme pozorovat, jak utahuje svoje šrouby a je předzvěstí společnosti totální kontroly. Jen naivní hlupák se může radovat z represe vůči neonacistům, ke které začalo docházet v tomto roce, a nevidět, že jde o součást hlubšího procesu, který se dotýká každého. A je jedno zda voláte po vyvražďování lidí jiné barvy pleti nebo mluvíte proti němu.

Proslov ČSAF v Otrokovicích

Vážení účastníci a účastnice dnešního shromáždění,
Původně jsme se dnes měli sejít proto, abychom zablokovali pochod nacistických násilníků, kteří zde chtěli šířit svou nenávistnou propagandu pod záminkou oslavy vzniku jakéhosi Československa. Náckové svou akci nakonec zrušili, což nám ale nebrání, abychom se sešli my, anarchisté, radikální antifašisté, a všichni ti, kdo nehodlají tolerovat fašistickou špínu v ulicích našich měst.
Ne, nehodláme rozhodně slavit vznik jakéhokoli státu, neboť je to právě stát, který představuje kořeny fašistických a vůbec všech ideologií založených na vládě člověka nad člověkem. Je to stát, který mezi nás staví hranice, ať už geografické nebo v rovině mezilidských vztahů. Na nás je, abychom tyto hranice bořili.
Při každém pokusu neonacistů pochodovat vaším městem můžete počítat s naší podporou!
Za Československou anarchistickou federaci Vám děkuji za pozornost!


AKTUALIZACE 4.11.2009

Odpor v Praze

Přestože se zdálo, že se antifašisté 28. října angažovali jen v Otrokovicích, ani v Praze nezůstávali pozadu. Bylo potěšující vidět, že sebeorganizace zdola a decentralizace boje funguje. Předem avizované místo hnědého srazu (náměstí Jiřího z Poděbrad) bylo pro tento účel patřičně vyzdobeno množství různých šablon s antifašistickou tématikou. Velké množství policistů dohlížejících na demonstraci neonacistů však znemožnilo jakékoliv její výraznější narušení. Přesto bylo na lavičky v parku na náměstí instalováno několik kartonových piketů s antirasistickou a antifašistickou tématikou – např. „Pryč s rasismem! Neonacismus je zločin!“ apod.

Během nudného Vandasova řečnění, kdy padaly takové perly, jako např. „Ale podívejte se, na kandidátce DS nejsou jenom neonacisté,“ probíhala stěžejní činnost afinitní skupiny. Kolemstojícím, kolemjdoucím a všem lidem, kteří měli zájem, byl dán leták s krátkým textem, jenž informoval o tom, co se na náměstí děje. Celkem se rozdalo 200ks letáků, lidé si text četli se zaujetím a na probíhající cirkus DS se dívali s opovržením.

Agitační mise mladých neonacistek, které se snažili verbovat do své strany lidi sedící na lavičkách v parku, dopadla fiaskem. Vandas tak promluvil jen pro svých pár věrných. Další datum, které chce vedení DS zneužít, je 17.listopad. Vandas zval všechny na protisystémovou demonstraci k Národnímu divadlu, „kde to systému zavaříme“. Konečnou tečku za tímto obskurním divadlem udělala velká bílá vlajka s červeným V vlající hrdě nad vůdcem. Co však znamenala nevíme: V jako Vendeta?, Vandas jako vůl ?, Vandas jako vítěz?

Praha