Skupiny Autonomní akce už kolem půldruha měsíce vedou v ruských městech agitaci za bojkot prezidentských voleb 14. března. Již je možno učinit některé závěry o tom, nakolik taková agitace dráždí moc. Například podle pozorování našich soudruhů v Nižním Novgorodu mizí letáky s výzvami k bojkotu v průběhu 24 hodin. Důvody k tvrzení, že je strhávají nikoli obyčejní občané nesouhlasící s touto výzvou, ale že se tak děje na pokyny vládců (přesněji na ústní příkazy zcela konkrétních náčelníků) se ukazují být plně očividnými. Jeden z autonomů, který pracuje jako novinář a služebně se jaksi objevil na oblastním vedení, se velice podivil, spatřiv na stole úředníkově náš leták s hněvivými podtrženími.

Na druhé straně v Pitěru nám přátelské skupině Pitěrská liga anarchistů jeden z typografických závodů odmítl odmítnul tisknout noviny s výzvami k bojkotu. Podle slov pracovníků tiskárny k nim přišli z FSB a poradili nebrat objednávky od anarchistů. Jiného našeho soudruha, zadrženého v metru za vylepování protivolebních samolepek policie pustila po dvou hodinách, nenašedši paragraf, pod nějž by spadala tato činnost. Avšak již následujícího dne mu zavolala jakási dáma z okresní prokuratury a pozvala ho na besedu. Autonom besedovat odmítl – výzvy k bojkotu voleb nejsou nezákonnou činností, to se prostě některým úředníkům chce dosíci zásluh.

Jednoznačně lze říci jedno: agitace pro bojkot voleb moc dráždí a bolestně se jí dotýká. Politické skupiny, které otevřeně a zjevně vedou takovou agitaci, jsou skutečně opozičními skupinami, všechny ostatní jsou součástí systému.