Milada30. června 2009, kolem osmé hodiny ranní vtrhla na squat Milada bezpečnostní agentura. Překonala zamčený hlavní vchod do domu i všechny bariéry v domě a začala dům vyklízet. Agentura byla najata Ústavem pro informace ve vzdělávání, který je správcem pozemku (vlastníkem je stát) a počínaje 30.6. spravuje patrně i vilu Milada, která měla být k tomuto dni zapsána do katastru nemovitostí, takže byl odstraněn stav, kdy právně neexistovala.

Zásahu bezpečnostní agentury byla přítomna ředitelka Ústavu pro informace ve vzdělávání paní Zieleniecová, a starosta Prahy 8 pan Nosek. I přes jejich přítomnost zaměstnanci bezpečnostní agentury, kteří svým vzhledem (oblečení značky Thor Steinar) i vyjadřování silně evokovali neonacisty, od začátku svévolně ničili zařízení domu, rozbíjeli okna i interiéry domu i majetek squaterů. Ničení komentovali slovy, že účelem je učinit objekt neobyvatelným.

Jakmile zásah bezpečnostní agentury začal, sedm obyvatel vylezlo na střechu, s úmyslem zabránit úplnému vyklizení domu. Jeden ze zaměstnanců security se je pokoušel pokropit slzným plynem.

Kolem půl jedenácté se začali před Miladou scházet první sympatizanti squatu, aby vyjádřili svůj nesouhlas s vyklízením. To už byly na místě první policejní jednotky, jejichž příslušníci začali prostor pod vysokoškolskými kolejemi, sousedícími s Miladou, ohrazovat páskou a vytlačovat shromážděné na přilehlé parkoviště. Došlo k několika strkanicím, několika zraněním na straně protestujících a jednomu zadrženi muže. Byl povalen několika policisty na zem a spoután, při tom ho bili teleskopickými obušky.

Kolem dvanácté hodiny byl také zatčen jeden ze dvou zatím obviněných. Securitka se mezitím pokusila squatery ze střechy „vykouřit“ tím, že zapálila v několika kamnech v domě.

Milada


Při vyklízení squatu byla policií napadena obyvatelka obytného autobusu, který parkoval v blízkosti Milady, a to tak, že musela být odvezena na neurologické oddělení nemocnice Na Bulovce kvůli podezření na epileptický záchvat. Je cizinka a jejímu příteli nebyl umožněn přístup do autobusu pro její doklady. Z autobusu se během jejich nepřítomnosti ztratilo několik jejich věcí.

Situace se potom na pár hodin ustálila: přivázaní na střeše, protestující opodál na louce v prostoru vymezeném policií. Začalo se vyjednávat o vstupu do objektu s kamerou kvůli monitorování škod napáchaných bezpečnostní agenturou, a také kvůli zajištění osobních věcí cizinců, kteří byli v té době na Miladě na návštěvě. Nic z toho jim nebylo umožněno.

Obyvatelé Milady, kteří zůstali venku a měli strach o své věci, včetně peněz, fotoaparátů, dokladů atd. se snažili dosáhnout možnosti vstupu, po jednom a s doprovodem, aby mohli zachránit, co se dá, což jim také nebylo umožněno.
Jejich obavy se naplnili, když začali zaměstnanci security vyhazovat z oken vily nábytek a skříně plné osobních věcí.

Milada


Ničení Milady pokračovalo totální likvidací střechy. Securitka začala shazovat tašky ze střechy, aby se dostala k lidem na komíně. Čtyři z nich reagovali na možnost zachránit alespoň některé své věci a rozhodli se střechu opustit. Podle jejich vyjádření musela policie po cestě ze střechy bránit tomu, aby je zaměstnanci security fyzicky nenapadali.

Na střeše zůstali tři lidé. Security pokračovala v rozebíraní střechy a když se dostala na dosah k squaterům, začali jednoho z nich násilím a proti jeho vůli stahovat dolů, přičemž ho ohrozili smýkáním po komíně, kdy nebyl k ničemu přivázán. Security ho po té předala policii.

Poslední dva squatery se securitce sundat nepodařilo, a to ani za pomoci slzného spreje, který byl na ně opět stříkán. V tento moment vstoupil do věci ministr pro lidská práva Michael Kocáb a pražský policejní ředitel a začalo vyjednávání, které trvalo 3 hodiny. V rámci něho byla zaručena beztrestnost obyvatelům squatu a slib jednání o novém prostoru jako náhrada za zničenou Miladu. Po vyjednání těchto podmínek slezli poslední dva squtteři ze střechy.

Milada