Aktivity na pomoc uprchlíkům neprobíhají jen v Praze, ale i v dalších regionech. Přidala se konečně Plzeň.

Solidární pomoc uprchlíkům probíhá již několik týdnů. Na rozjezdu a prvotní koordinaci mělo jistě obrovskou zásluhu Autonomní sociální centrum Klinika. Vše se ale neodehrává jen v Praze, záhy se přidala i další města. Nějakým způsobem chtěli pomoci i lidé v Plzni, ale přece jen chvilku trvalo, než se rozhoupali, aby veřejně vystoupili a zapojili se.

První výraznější akcí na pomoc lidem prchajícím do Evropy z oblastí postižených válkou a bídou se stal benefiční večer, který uspořádali v pátek 16. října studenti antropologie v družstevní kavárně Inkognito. Akce se konala hned z několika důvodů. Měla upozornit na plán studentů vyrazit s lidskou a materiální pomocí do uprchlických táborů na chorvatsko-srbských hranicích, tuto materiální pomoc zajistit a zároveň získat prostředky na pokrytí nákladů spojených s cestou. Navíc pro ty, koho by více zajímaly otázky spojené s volnou dobrovolnickou pomocí, byla připravena beseda s lidmi, kteří se z krizových míst nedávno vrátili.

Na besedě, jíž se se zájmem účastnila asi dvacítka lidí, mluvili o svých zkušenostech z uprchlických táborů Lukáš a Kristýna. Kristýna se angažovala v průběhu září v chorvatském Tovarniku, což byl tábor pro delší pobyt, a srbském Šidu, kde si uprchlíci jen odpočinuli na další cestě. Lukáš pak ještě přidal postřehy z hraničního tábora Bapske. Oba se shodli, že volná organizace českých dobrovolníků, kterých byla ve srovnání s ostatními většina, skvěle fungovala. Popisovali problémy, kterým čelili ze strany policie, ale i některých velkých nevládních organizací. Nelichotivé poznámky zazněly na adresu mnohých reportérů, kteří se na místě krátce ukázali, aby udělali pár (pokud možno akčních) záběrů, a zase odjeli. A nejinak tomu bylo u politiků, kteří se zdrželi jen chvilku, vyfotili se a byli fuč. Oba komentovali své setkání s konkrétními lidmi na útěku, ale především věcně vyprávěli o své činnosti na místě a okolnostech jejího zajištění. Na závěr shrnuli, co uprchlíci proudící do Evropy právě potřebují, a následovala diskuse. Ta se zaměřila především na otázku změny diskurzu, aby zdejší lidé mohli poznat, jak se věci skutečně mají, a začali uprchlíky brát jako lidi, kteří jsou jim bližší víc, než by je napadlo. Lukáš už v tomto směru podniká například besedy na školách, o které je poměrně velký zájem. Nechyběly ani rady pro ty, kteří se chystají odjet pomáhat jako dobrovolníci.

V další místnosti, která se slušně zaplnila lidmi, se mezitím rozjelo vystoupení Vaška Šindeláře aka Anatola Svahilce a poté koncert plzeňské kapely teepee. Navíc bylo možné během celého večera nosit materiální pomoc. Nakonec tu vyrostla hromada z desítek tašek a pytlů. Po besedě se část přítomných domluvila, že donesené věci hned na místě roztřídí, aby tak ušetřili práci dobrovolníkům a věci (oblečení, boty, hračky, hygienické potřeby a další) mohly být rovnou expedovány na místa určení (první várka odjela 21. října). Do kasičky (vstup na koncert byl dobrovolný) naházeli lidé přes deset tisíc, takže budou prostředky na pokrytí cesty a další výdaje a nákupy na místě.

Doufejme, že v Plzni budou podobné akce pokračovat. Už teď je například v plánu uspořádat v polovině listopadu další benefiční akci, jejíž součástí by byla diskuse se studenty, kteří se vypravili pomáhat prchajícím lidem.

Solidarita nezná hranic!

22.10.2015 AF-Plzeň

Antifašismus Z domova Akce