Úvodní text k hlavnímu tématu Existence č. 1/2013.

Zabýváme-li se problematikou spotřeby, klademe si otázky ohledně jejích sociálních a ekologických dopadů, stejně jako etických a zdravotních aspektů. V regálech supermarketů na nás čeká zboží ze všech koutů světa, u něhož se lze jen stěží dopátrat, co vše je za jeho vznikem skryto. U nemalého procenta produktů si pak můžeme být skoro jisti, že se za nimi skrývá dětská práce, otročina ve sweatshopech, tisíce kilometrů na přepravu, ožebračování místních komunit, poškozování přírody, znečištění vody a oceánů.

Ekonomická globalizace s sebou nese odtékání bohatství z regionu. Mluví se sice o potřebě investic, ty ale často kromě určitého počtu nejistých pracovních míst, na něž jsou dosazeni ti, kteří jsou ochotni pracovat za co nejmenší mzdu, nic dalšího pozitivního nepřinášejí. Nadnárodní koncerny, které takto investují, jsou nejednou vedeny v daňových rájích a při nejbližší příležitosti odchází tam, kde mají perspektivu nejnižších nákladů.

Negativní ekologické dopady globálně pojaté ekonomiky souvisí s transportem zboží takřka přes celou planetu, bezohlednou těžbou surovin, vysazováním a chemickým ošetřováním monokultur a v podobném duchu by se dalo pokračovat. Globalizovaný kapitalismus je charakteristický netransparentností a anonymitou. Vše dodá pěkně zabalené na pulty obchodů a konzumentům nenechá čas na položení si nepříjemných otázek. „Co oči nevidí, srdce nebolí.“

Chceme-li ale konzumovat eticky, zdravě a s minimálním negativním dopadem na přírodu a životy lidí, je nejideálnějším způsobem mít původ potravin a dalšího zboží, které konzumuje, pokud možno přímo na očích. Není pak těžké, když budete mít zájem, promluvit s lidmi, kteří dané výrobky produkují, a zjistit, jaké jsou podmínky, za nichž pracují. Můžete se podívat, jak zemědělec, od něhož berete například zeleninu, ošetřuje svá pole a zahrady, popřípadě jak je zacházeno se zvířaty, od nichž pochází mléko a vejce na vašem stole, nejste-li vegany.

Čerpání z místních zdrojů, snaha o větší míru soběstačnosti, podpora lokální ekonomiky a komunitní rozvoj vedou vedle dobrého osobního pocitu a kvalitnějšího způsobu života především k menší náchylnosti regionu vůči vnějším vlivům, jakými jsou například globální ekonomické krize.

Bavíme-li se o lokalizaci, měli bychom pamatovat na dvě základní věci. Zaprvé ji nesmíme zaměňovat s nacionalismem či jinou formou diskriminačního pohledu na svět. A zadruhé musíme mít na paměti, že kapitalismus je jen jeden, a tím, že se zbavíme toho globalizovaného, ještě nemáme vyhráno. Lokální kapitalismus má jedinou výhodu: je průhlednější, máme větší možnost poznat jeho nositele a mít na očích jeho důsledky. Kapitál, ať národní či nadnárodní, jde především za ziskem a je postaven na vykořisťování práce a sociální nespravedlnosti.

„Mysleme globálně, jednejme lokálně!“ Pokusme se z tohoto již otřepaného hesla alterglobalizačního hnutí udělat žitou skutečnost. Uchopme lokalizaci jako pozitivní hodnotu a snažme se jí dávat antiautoritářský rozměr. Hledejme svobodné a samosprávné modely místní výroby, spotřeby, směny, sdílení, komunikace a rozhodování. Proměňme slova v činy, které se budou odrážet v našem každodenním životě. Doufáme, že následující stránky, popisující podobné kroky a krůčky vám budou inspirujícím vodítkem.

Vyšlo v Existenci č. 1/2013.

6.11.2016 -oh-

Theory Economy