Svědectví o reakci protestujících na další střelbu ze strany ICE v Minneapolisu

Poté co ICE agenti večer 14. ledna v severním Minneapolisu zastřelili nejméně jednu další osobu, shromáždil se dav, který se agentům postavil, konfrontoval je a roztrhal žluté pásky, které roztáhli okolo. Policie se připojila k federálním žoldnéřům a začala s nimi pálit obrovské množství slzného plynu a zábleskových granátů nejen na demonstrantstvo, ale i na projíždějící auta a místní domy v obytné čtvrti. Přesto policajti ztratili nad oblastí kontrolu, stáhli se a přenechali ulici těm, kterx se jim postavilx.

Agenti ICE za sebou ve městě zanechali několik vozů. Demonstrantstvo je otevřelo a našlo identifikační karty, dokumenty, registrační značky, operační pány, taktickou výstroj a další předměty. Demonstrantstvo, které si tyto materiály prohlíželo, celou událost vysílalo živě na internetu.

To vše následuje po ohavném vražedném činu, který se odehrál o týden dříve – Renée Good, kterou zabil agent ICE Jonathan Ross za bílého dne. Tento čin byl zachycen na několika různých videích. Zprávu o tom, jak na tento čin demonstrantstvo reagovalo, si můžete přečíst zde.

Trumpův režim už poslední měsíc a půl posílá do Twin Cities víc a víc jednotek, protože si je vědom toho, že to, co se tam stane, ovlivní celou zemi – a taky protože prohrává. Pokud bitva o Minneapolis v zimě 2026 dopadne stejně jako bitva o Portland v létě 2020, bude to špatné znamení pro Trumpovu schopnost udržet si kontrolu pomocí hrubé síly.

Je důležité zmínit také roli, kterou hrála lokální minneapoliská policie v útocích na demonstrantstvo, přestože se formálně zodpovídá městu, které deklarovalo odpor vůči ICE. Policie napříč zemí sehrávala zásadní roli a umožňovala ICE terorizovat komunity. Bez nepřetržité pomoci a podpory místních policejních oddělení by federální úředníci už dávno byli protestním hnutím vyhnáni. Když politici Demokratické strany tvrdí, že je „potřeba udržovat pořádek“, snaží se tak prezentovat jako méně důležití partneři při konsolidaci fašismu. Může to být v jejich zájmu – „udržovat pořádek“, zatímco žoldnéři unáší a vraždí lidi – ale v našem zájmu to není.

Předkládáme zde zprávu o protestech, které následovaly po střelbě v severním Minneapolisu. Tato zpráva nám byla zaslána anonymně.

Demonstrantstvo, které prozkoumávalo opuštěná vozidla ICE, nalezlo tyto „challenge coins“, které dostávají žoldáci ICE, když unesou lidi. Tato „mince“ je ozdobena lebkou s korunou. Žoldáci ICE slouží králi smrti.

Zbývaly mi ještě dvě pracovní hodiny, když mi najednou začal bláznit mobil. Několik soudruhů*soudružek nevědělo, kde se nacházím, a myslelo si, že bych mohlx být někde v ulicích.

„Kde jsi?“

„Jsi v pořádku????“

„Na 24. a na Lyndale se střílelo.“

„Právě zastřelili dalšího člověka.“

Každá skupina rychlé reakce na chatu mluvila o tomtéž. Zastřelili jednu osobu nebo dvě? Jsou oběti živé, nebo mrtvé? Někdo říkal, že ICE střelilo 12letého venezuelského chlapce do nohy. Někdo jiný tvrdil, že oběť se schovává doma ze strachu ze zatčení a zoufale potřebuje lékařskou pomoc. Nevím, čemu věřit.

Je to tak vždycky, když probíhá nějaká nová nouzová situace. Během uplynulých 45 dní federální okupace, kdy člověk přešlapuje v mlze války, se snaha zjistit, co se právě stalo, stala povědomou senzací. Někdo mi poslal odkaz na živé vysílání, v němž zástup lidí utíká pryč, zatímco ICE agenti na ně střílí slzné a zábleskové granáty.

Čas se najednou zpomalil. Snažilx jsem se co nejrychleji dokončit tu nudnou práci, které jsem se právě věnovalx. Mělx jsem pocit, že mi to projde, a tak jsem řeklx mému spolupracovnictvu, že jsem mělx nějakou rodinnou pohotovost, a tak musím odejít dřív. Naskočilx jsem do auta, nezastavovalx jsem a projelx jsem všechny stopky, až jsem se konečně dostalx na křižovatku 24. ulice a North Lyndale.

Narazilx jsem na skupinu pouličního zdravotnictva, které se nacházelo dva bloky od davu. Vyprávělx mi, co vidělx, než jsem k nim dorazil. ICE zatkli dvě děti, které bylx podezřelé z házení petard na agenty ICE – 20 maskovaných zločinců se na ně vrhlo, popadlo je, ale po půlhodině je zase pustili, a to díky silnému tlaku ze strany protestujících. Zdravotnictvo mi řeklo, abych se snažilx dostat pryč dřív, než policie začne hromadně zatýkat. Podle nich jsem mířilx přímo do kotle. Vzduch už smrděl slzným plynem.

Na 24. ulici jsem uviděl dav asi stovky lidí, kteří stojí proti ozbrojeným příslušníkům policejního oddělení Minneapolisu. Federálové už odešli a přenechali situaci místní policii. Někdo pomalu bubnoval na buben. Po mé pravici stáli chlapci na vyvýšeném trávníku a křičeli na metropolitní policii: „Fuck ICE!“ Někdo mával plechovkou slzného plynu, která na něj byla vystřelená, a ukazoval ji svému kamarádstvu. Byl tam i televizní štáb. Pokoušelx se se mnou mluvit. Já jsem se ale prodral do davu, abych se dostal od kamer pryč. Za policejní linií, blok jižně od Lyndale a na 23. ulici, jsem slyšel zvuk tříštícího se skla.

Zahnulx jsem zpět a obešelx blok. Vyšelx jsem na druhé straně. I tam byla skupina mladých lidí. Rozbíjelx dvě SUV, a když jsem se na auta podívalx zblízka, zjistilx jsem podle zatemněných oken a poznávacích značek z jiného státu, že to jsou vozidla ICE. Kluci kopali do skel. Někdo hrdě držel mexickou vlajku. Jedna mladá osoba vyskočila na kapotu a rozbila nohou čelní sklo. Někdo jiný sprejem napsal na bok druhého auta „Oběste Kristi Noem“.

Graffiti umělectvo oznažilo ICE agenty za to, čím skutečně jsou: náckové.

Několik lidí vytáhlo z kufru jednoho z aut zamčený trezor na zbraně. Někdo další vysypal na zem sadu na snímání otisků prstů. Jiný člověk se zběsile přehraboval ve složce s dokumenty a každý z nich si fotil mobilem. V kapse u dveří řidiče nejbližšího SUV ležela maska s nápisem ICE. Celkem příhodně byla na podlaze vozu i škrabka na led (v originále se jedná o slovní hříčku. ICE je zkratkou pro imigrační úřad a současně jakožto slovo znamená „led“ – pozn. překl.).

Náhle jsem za sebou uslyšelx hlasitou ránu. Nos mi rozdráždil známý štiplavý zápach slzného plynu. Spolu s ostatními jsem se dalx na útěk směrem na jih. Když jsme se však dostalx k další křižovatce, ohlédlx jsem se a uvidělx, jak policajti ustupují a při přesunu na východ po 24. ulici střílí do davu projektily. Dav se rychle zorientoval, otočilx jsme se a běželx zpátky nahoru ke 24. ulici. Směrem na východ od nás se vznášela tak obrovská mračna slzného plynu, že policisti už nebyli vůbec vidět.

„Tohle jsou onx. TO jsou ICE!“ slyšelx jsem někoho vzrušeně křičet. Dotyčná ukazovala na další stříbrné SUV zaparkované na 24. ulici. Prověřilx jsem si poznávací značku v databázi vozidel ICE, kterou si aktivistvo vede, a když jsem zjistilx, že má pravdu, okamžitě jsem si připadalx hloupě, že uprostřed nepokojů dělám administrativní práci. Někdo začal mlátit do jednoho z bočních okének tou škrabkou na led, co byla v předchozím autě. Bušil do něj, co mu síly stačily. Po pár ranách se ozvalo uspokojivé křupnutí, jak sklo prasklo. Lidé kolem mě začali do oken taky kopat. Někomu se podařilo otevřít dveře u řidiče a hodit dovnitř petardu.

Nějaký přemotivovaný kameraman – nedokázalx jsem poznat, jestli to byl ten samý chlap jako předtím – se probojoval davem, aby si natočil, jak vozidlo ICE dostává co proto. „Žádné video!“ zařval na něj někdo. „Jestli ho to necháte natáčet nebo fotit, půjde někdo bručet!“ Pár lidí kameramana dost nevybíravě přimělo, aby se otočil a zmizel.

Když se slzný plyn rozplynul, uvidělx jsem, že policajti už jsou pryč. Zdálo se to až moc dobré na to, aby to byla pravda. Rozběhlx jsem se o pár bloků dál, abych prozkoumalx okolí. Fízly nikde nebylo vidět.

Vrátilx jsem se tam, kde stála ta dvě zdemolovaná vozidla ICE. Panovala tam nálada jako na sousedské slavnosti. Lidé odpalovalx ohňostroje. Někdo se snažit vypáčit pouzdro na zbraně. Na střeše jednoho z aut zase někdo tančil, zatímco další člověk pustil na plné pecky „I Don’t Fuck With You“ od Big Seana. Mladí lidé nechalx kolovat láhev Hennessy. Jeden jízdní pruh se uvolnil. Projíždějící lidé občas vystrčilx pěst z okna a křičelx: „Fuck ICE!“

„Jsem na své město hrdx,“ přistihlx jsem se, jak si pro sebe mumlám. Po sedmi týdnech zvěrstev těchhle fašounů se lidé konečně začalx bránit. Pomyslelx jsem na liberály, co doma lomili rukama nad tím, jak prý dáváme federálům záminku k tvrdým represím (co si vlastně mysleli, že se doteď dělo?) a postovali na Facebooku o „jazyku nevyslyšených“. To nově nalezené soudružstvo, se kterým jsem teď oslavovalx u vyrabovaných aut, mi připadalo docela výřečné.

Povstání z roku 2020 kvůli Georgi Floydovi nikdy nezmizelo. Jeho přízrak strašil Minneapolis během všeho, co se za poslední měsíc a půl událo. 14. ledna večer na sebe konečně znovu vzalo hmatatelnou podobu. Lidé si budou dnešek pamatovat jako úvodní salvu lidového protiútoku proti fašistické invazi.

Až se historie bude psát tak, jak by se psát měla, nebude to naše divokost, ale spíš umírněnost a dlouhá trpělivost měst Twin Cities, nad čím budou lidé v úžasu kroutit hlavou.

Zdroj: https://crimethinc.com/2026/01/15/north-minneapolis-chases-out-ice-a-firsthand-account-of-the-response-to-another-ice-shooting

19.1.2026 CrimethInc.

World Protests