Krátký článek, který se zamýšlí nad současnými rozlehlými požáry nejen ve Francii, ale i v dalších částech světa, v nichž takové požáry nejsou obvyklé.

„To, že to všechno takhle pokračuje dál, to je ta pravá katastrofa.“ – Těmito slovy německý filozof a historik Walter Benjamin, pamětník vzestupu totality, vyzýval k zastavení rozjetého vlaku modernity a kapitalismu. Stejně jako jiní lidé se nespokojil s odsuzováním katastrofy, která teprve „přichází“, ale poukazoval na tu, která už je přímo zde, před našimi zraky. Zastavte ten rozjetý stroj, který nás žene přímo proti zdi.

Po dvou měsících plných vln horka a sucha čelí Francie největšímu lesnímu požáru ve své historii. Jen v departementu Gironde lehl popelem během několika dnů rekordní prostor 40 000 hektarů, po celé Francii pak 100 000. Je nasazena armáda. Téměř 200 000 lidí muselo opustit své domovy, přičemž někteří lidé uvízli na lodích na poloostrově. Vláda distribuuje 2,5 milionu respirátorů FFP2, aby obyvatelstvo ochránila před toxickými zplodinami. To jsou čísla jak z válečného stavu. Úřady naléhavě vyzývají firmy, aby poskytly rypadla a další těžkou techniku pro terénní práce. Nad plážemi je obloha oranžová, za soumraku v Bordeaux rudá. Z lesů plných žhavých uhlíků vybíhá vystrašená vysoká zvěř. A pak je tu neznámo: „ohnivá bouře“ neboli „pyrocumulonimbus“, který se vytvořil 24. července – obávaný úkaz, jaký ve Francii dosud nikdo neviděl a který nastává, když je požár tak masivní, že si vytvoří své vlastní počasí.

Všechno už hoří. A přesto všechno pokračuje, jako by se nic nedělo – život jde dál. Finanční trhy spekulují s energiemi, supermarkety praskají ve švech, letecká doprava trhá rekordy a ulice jsou zaplavené vozy SUV. Lidé po tomhle deprimujícím roce odjíždějí na dovolenou. Dělají to, co dělali vždycky, jen aby nepřišli o rozum. Na plážích i v ulicích myslí na něco jiného, i když stojí tváří v tvář kouři. Děti si stavějí hrady z písku pod apokalyptickou oblohou. Lidé cestou do práce kašlou. Horko způsobuje, že na asfaltu omdlévají lidé. Ale všechno musí běžet dál jako obvykle, v jakési kolektivní popírací mánii. A přitom právě prožíváme kolaps. Teď už nejde o to předělat svět, ale zachránit to, co se ještě zachránit dá.

Aurelio Cárdenas, Wikimedia Commons

Cap-Ferret, které právě lehá popelem, je baštou privilegovaného dovolenkářstva a bývá považováno za „Saint-Tropez atlantského pobřeží“ s jedněmi z nejvyšších cen nemovitostí ve Francii. Je to místo třídní separace bohatých, které teď ničí plameny, jež hasiči kvůli nedostatku prostředků nedokážou dostat pod kontrolu. Tedy těch prostředků, které veřejným službám odmítli poskytnout právě ti bohatí.

Ve Španělsku je v regionu Madrid, kde už lehlo popelem 25 000 hektarů, evakuováno nebo uzavřeno v domovech 63 000 lidí. Byl vyhlášen celostátní stav nouze. Domy západně od hlavního města jsou už zcela vypálené. Tamní prefekt nyní považuje uhašení požáru za „nemožné“. V Itálii stále hoří desítky ohnisek a při výkonu služby zemřel jeden z hasičů.

V Irsku pohoří Slievenamon nic podobného ještě nezažilo. Obvykle bývá svěží a zelené a po celá staletí bylo inspirací pro keltskou mytologii. Ale i tam teď zuří masivní požár, který pohltil stovky hektarů. Hasiči a vojenské vrtulníky se snaží dostat plameny pod kontrolu, zápach kouře dráždí v nosech i v Corku na jihu Irska.

Dokonce i na severu Skotska, v zeměpisných šířkách, kde jsou extrémní horka a sucha vzácná, se vegetací valí kouř. V národním parku Cairngorms vypukl masivní požár. S plameny v sobotu bojovaly stovky skotských hasičů, aby je udržely pod kontrolou.

Katastrofa se odehrává také v Kanadě. V provincii Ontario pustoší lesy na dalekém severu 177 současně hořících požárů. Ten největší z nich už spálil 350 000 hektarů, což je plocha srovnatelná s rozlohou jednoho francouzského departementu.

Mezitím si nadnárodní ropné společnosti dál přicházejí na miliardy a zahajují nové projekty těžby. Společnost TotalEnergies vykazuje za prvních šest měsíců roku 2026 zisk ve výši 11,2 miliardy dolarů. Tato francouzská ropná firma ve druhém čtvrtletí zdvojnásobila svůj čistý zisk, k čemuž přispěl růst cen fosilních paliv v důsledku války na Blízkém východě. A celý sektor fosilních paliv jen kvete.

Tváří v tvář takto jasné situaci – kdy jsou viníci zřejmí – se vůbec nic neděje. Nejpozoruhodnějším fenoménem naší doby zůstává, že se hněv neobrací proti těm, kdo tuto ekocidu páchají.

Zdroj: https://freedomnews.org.uk/2026/07/27/stop-everything-so-we-can-keep-going/

30.7.2026 Contre-Attaque

Ecology World