Prohlášení mezinárodní solidarity s kubánskými antiautoritáři.

Prohlášení na podporu kubánských antiautoritářských organizátorů, dělníků, aktivistů, umělců, hudebníků…

VI. kongres Komunistické strany Kuby právě přijal souhlas s liberálními reformami („každému podle jeho práce“) přislíbenými v oblasti hospodářství, ale spolu s nimi přichází škrty v sociálních službách a zvýšená přítomnost armády a technokratů v soukolí vlády, doprovázená redukováním zastoupení intelektuálů a pracujících.

Co se týče rétoriky a stejně tak činů, výkonnost, kontrola a disciplína nahradí rovnost, solidaritu a spolupráci. V této souvislosti sledujeme náznaky tvrdého postupu v kulturní oblasti, které ohlašují další překážky Kubáncům při uplatňování jejich základních svobod. Vystupující umělci zjišťují, že jejich jména jsou očerňována kulturními úředníky, či spíše cenzory, kteří se vložili do zběsilých kampaní, kdy po celé zemi rozšiřují falešné pomluvy a nepravdivá obvinění. Prestižní Centrum kulturní teorie zjišťuje, že je jeho vybavení a zařízení neustále sabotováno „zloději“, kteří zapomínají cokoliv vzít a které nemohou úřady, jak se zdá, identifikovat a potrestat. Básníky a komunitní aktivisty navštěvují příslušníci policie, kteří vyhrožují tím, že budou popotahováni před soudy jako „kontrarevolucionáři“ a necháni na pospas „lidovému hněvu“, čímž dávají najevo, že řečený hněv není „z lidu“, ani nezávislý na silách, které to řídí.

Škody na společném majetku, pomluvy a fyzické a psychické týrání (a násilí) jsou nejen přečiny trestné podle právních řádů na celém světě – včetně Kuby, jsou také považovány za akty státního terorismu. Po celá desetiletí vydávali Kubánci své nejlepší úsilí svým dětem a světu, aby vybudovali spravedlivější zemi s univerzální a kvalitní kulturou, zdravotnictvím a vzděláváním bez ohledu na iracionální a nepřející byrokracii, která vždy líčila přínosy lidí jako svou vlastní zásluhu. Mají se represe a lhaní takových „Stalinových učňů“ zapsat do historie jako rysy, pod kterými bude připomínán kubánský proces, spíš než každodenní hrdinství kubánského lidu? To není spravedlivé.

Ale chceme-li zajistit, aby to nebyl ten případ, pak musíme zdola a zleva vypudit ticho a autocenzuru, které jsou základem beztrestnosti cenzorů, tak abychom se nikdy nemohli přiblížit nařčení, že údajně „hrajeme do rukou nepřítele“. Lidé, kteří dnes zjišťují, že je jejich integrita a jejich práce ohrožena těmito akcemi kubánských úřadů, si zasluhují náš naprostý respekt, protože jsme je viděli zblízka v řadě různých chvil a okolností. Nejsou, jak tvrdí oficiální propagandistická linie, prodejní CIA, protože přežívají na stejném tristním příjmu jako drtivá většina Kubánců. Když cestují, utrácí své skromné úspory na propagaci své humanistické tvorby a na nákup materiálu, který potřebují, aby mohli pokračovat ve svém úsilí ve prospěch kultivovanější země s větší svobodou.

Jakákoli pomoc, kterou od nás dostanou (ve formě nějakého DVD, uměleckého vybavení nebo výtěžku z nějaké skromné benefiční sbírky), představuje solidaritu od nás pracujících, umělců a studentů, kteří se v našich vlastních zemích stavíme neoliberální autoritářské politice kapitalistů a četníků v Seattlu, Mexiko City, Paříži, Caracasu, San Franciscu a Buenos Aires.

Jaký kontrast mezi našimi kamarády a byrokraty pohodlně cestujícími po světě v Delegacích solidarity, které jsou hrazeny z peněz Kubánců; byrokraty, kteří při nejbližší příležitosti emigrují do Miami a předvádí své pokání v televizi coby „bojovníci za svobodu“! Jaký kontrast s určitými „přáteli Kuby“ – intelektuály, kteří, ať již naivně či záměrně, zaměňují ideály Revoluce za politiku kubánského státu a odpírají našim kubánským soudruhům mnohá z práv, která požadují (a mnohdy se jim dokonce těší) v rámci svých buržoazně demokratických režimů!

Proviněním našich kubánských soudruhů je jen to, že mají tu drzost přemýšlet (a měnit ji) o své realitě, aniž by čekali na sliby od jako chůva se tvářícího státu či na vábné písně sirén kapitálu. Věří v plnější život, ve společenství, kde je nerušený růst každého předpokladem neomezeného růstu všech. Kritický pohled a poučení z našich dalších bojů, od argentinských piqueteros až po zapatisty z Chiapasu, rozšiřují jejich obzory a zároveň nám umožňují poučit se z jejich historického popisu chyb a lidového odporu. Představují nejživější, nejkrásnější odkaz Kubánské revoluce, která odmítá zemřít navzdory rakovině byrokracie. Jsou (tělem i duší) mladými marxisty, anarchisty, liberálními socialisty, stoupenci Martiho, humanisty, feministy, ekology, komunitáři ale nad rámec jakýchkoliv takových nálepek a popisů to jsou slušní lidé, kteří riskovali své životy ve službě druhým. Z toho důvodu bychom neměli dopustit, aby zůstali osamoceni.

Víme, že síly dominance jsou mocné, že kontrolují důstojnické kluby a kybernetický prostor, trestají a odměňují, zastrašují a korumpují. Ale to v nás vzbuzuje pocit ponížení a naději, vůči níž – jak mohou dokazovat lidová protiimperialistická povstání po celém světě – se despotická moc nemůže postavit. Můžeme doufat, že v myslích cenzorů a policistů mohou být zasety přetrvávající vzpomínky na původní závazky dané Kubáncům, kteří je vyzvedli k moci: ale pokud ne, jsme připraveni zahájit nejmohutnější solidární kampaň využívající všech možností, které dává k dispozici právo a progresivní veřejné mínění po celém světě.

Víme, že naši nepřátelé jsou v pohotovosti: ale ať nemají pochybnosti o tom, že my také.

Podpisy pod prohlášení od skupin:
AK Internationalismus der IG Metall Berlin (section internationaliste du syndicat, Berlin) (Německo)
Asemblea Libertaria del Vallés Oriental (Katalánsko)
Ateneo Arte y Cultura de l’Escale de l’Alt Empordà (Katalánsko)
Biblioteca Popular Libertaria "Mauro Mejiaz" (Venezuela)
Bre@king Borders/Rompiendo Muros (USA)
Confederation National du Travail - C.N.T. Le Havre (Francie)
Confederacion Nacional del Trabajo - C.N.T. (Španělsko)
Colectivo Actores Sociales (Mexiko)
Colectivo Agentes de Cambio (Nicaragua)
Colectivo A les Trinxeres (Katalánsko)
Colectivo Editor de El Libertario (Venezuela)
Colectivo Feminista Josefa Camejo (Venezuela)
Colectivo Passapalavra (Brazílie)
Coordinación anarquista de Le Havre (Francie)
El Bloque Anarquista – F.L.L. (Mexiko)
Equipo Editorial de Insurrectasypunto (Argentina)
FALCLC (Federació Anarquista – Comunista llibertària Catalana) (Katalánsko)
FAU Alemana (Freie Arbeiterinnen Union-AIT) (Německo)
FAU (Federación Anarquista Uruguaya) (Uruguay)
Federation Anarchiste – FA (Francie)
Forschungs- und Dokumentationszentrum Chile-Lateinamerika e.V. (Německo)
Frente Anarquista Organizado (Chile)
Friendly Fire Collective (USA)
GALSIC – Grupo de Apoyo a los Libertarios y Sindicalistas Independientes en Cuba (Francie)
ICEA (Instituto de Ciencias Económicas y de la Autogestión) (Španělsko)
International Solidarity Commission: Industrial Workers of the World (IWW)
Internationaler Arbeitkreis e.V. (Německo)
iz3w – informationszentrum 3. welt, Freiburg i. Br (Německo)
Le libertaire-periódico (Francie)
Miami Autonomy & Solidarity (USA)
Movimiento Libertario Cubano
NEFAC/FCLN (The Northeastern Federation Of Anarchist Communists) (USA)
Organisation Communiste Libertaire (Francie)
Red libertaria Apoyo mutuo (Španělsko)
Sección sindical de la Confederació General del Treball (CGT) de la Universidad de Barcelona (Španělsko)
Solidarity Federation-British Section of the International Workers Association (Velká Británie)
Wooden Shoe Collective Bookstore and Infoshop (USA)
WSA - Workers Solidarity Alliance (USA)

Zdroj:
http://www.ainfos.ca/en/ainfos25445.html

Související odkazy:
Kuba 2007 - Rozhovor s M.L.C.
Co se změnilo na Kubě?
50 let kontrarevoluce na Kubě